Kvůli bolestem zad se loni od května do listopadu na hřiště nepodíval.

Teď se talentovanému krajnímu obránci blýská na lepší časy. Zdravotní problém se podařilo vyléčit a vrátil se na trávník. Trenér Jakub Dovalil ho dokonce znovu povolal do reprezentace do 21 let. „Lvíčata" příští rok čeká mistrovství Evropy, jež se uskuteční v České republice. „Euro je velké lákadlo," přiznává Holeš, který v pondělí oslaví 21. narozeniny.

Na jaře jste vyjma závěrečných deseti minut v úvodním duelu 
s Táborskem odehrál vše. Vypadá to, že zdravotní patálie 
už jsou minulostí?
Zatím se cítím dobře. Záda už mě netrápí. Jsem moc rád, že jsem zdravý a zase můžu hrát.

Co vám vlastně bylo, dozvěděl jste se přesnou diagnózu?
Měl jsem naštípnutý obratel, prý to byla únavová zlomenina. Musel jsem hodně cvičit, hodně toho naposilovat, abych se zase mohl vrátit na hřiště. 
I teď musím každý den cvičit.

Napadaly vás černé myšlenky, že byste se už na zelený trávník nemusel vrátit?
Byla to dlouhá doba, občas mě něco takového napadlo, 
ale nesnažil jsem se to moc řešit. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý, že se z toho dostanu. Doufal jsem, že zase budu hrát fotbal.

Podzim jste promarodil, byl problém dostat se znovu do formy?
Nehrál jsem podstatnou část loňského roku, od května do listopadu. Moc jsem se těšil na návrat. Zpočátku se mi však nedařilo, nebylo to jako dřív. Ze začátku jsem měl problém s míčem, s technikou… Zažité automatismy, které jsem měl naučené, byly najednou pryč. Na hřišti jsem o tom musel přemýšlet, zase si vše osvojit. Ještě teď cítím, že to není úplně stoprocentní, ale dostávám se do toho. Věřím, že se budu dál zlepšovat a bude to jako dřív.

Říká se, že každá nepříjemnost člověka posílí. Vzal jste si z toho něco pozitivního?
Snažím se makat naplno, poctivě přistupovat k regeneraci a ke všem těmto věcem. Mají velkou důležitost, zranění teď  mohou přicházet častěji, proto se jim snažím předejít poctivou přípravou.

Určitě vám také pomohlo, že jste se vrátil i do reprezentační jednadvacítky a zahrál si proti Norsku.
Zcela určitě. S panem Dovalilem jsem v kontaktu pořád, byl jsem v týmu už s předchozím ročníkem a jsem rád, že trenér se mnou nadále počítá. Mistrovství Evropy se koná příští rok u nás, a to je pro mě velké lákadlo. V této věkové kategorii je to nejvíc, co může člověk dosáhnout. Budu dělat maximum, abych se v týmu udržel a zahrál si na Euru. Máme daný širší kádr a během tohoto roku se bude bojovat o to, kdo v něm zůstane.

Pojďme k hradeckému týmu. 
Na jaře jste ze tří utkání získali čtyři body, ale stále si udržujete dobrou výchozí pozici na postup. Na první nepostupové místo, které drží Varnsdorf, mátě náskok pěti bodů.
Škoda, že se nám nepodařilo bodovat v Táborsku (1:2), když ne vyhrát, tak alespoň remizovat. Teď  bychom na ně měli náskok. Následně přišla výhra s Třincem (3:1), to se povedlo. I ten bod z Českých Budějovic (1:1) je spravedlivý.

Právě třetí Varnsdorf je v neděli vaším soupeřem…
Je potřeba vyhrát, nic jiného nepřipadá v úvahu. Další kolo hrajeme v Sokolově, kde musíme také uhrát dobrý výsledek.

V zimě došlo v týmu k několika změnám, už si mančaft sedá?
Myslím, že ano, O dobrou náladu se starají zkušení hráči jako Mára Kulič a Adrian Rolko. Vůdci jsou i na hřišti. Snažíme se pořádně sehrát, aby vše fungovalo.