Je zpátky na východě Čech. Tady je jeho rajón! Hradec Králové bude mít ve Fotbalové národní lize extrémně nebezpečnou zbraň. Kope levačkou a je rychlá, že by uhnala i geparda.
Odchovanec Ústí nad Orlicí Jan Javůrek (26) patřil od 14 let Olomouci. Ve svém mateřském týmu pak řádil v krajském přeboru, když se dostával ze zranění. Zamilovaly si ho i Pardubice, kde do roku 2013 brousil levou lajnu ve 2. lize.
Teď fotbalový letec patří Hradci Králové, který ho získal z Olomouce. „Do fotbalu mám zase velkou chuť," říká.
V Olomouci nejdřív stabilně kopal první ligu. Ale s příchodem kouče Leoše Kalvody jeho minutáž začala strmě padat. Hradec by v něm měl zase probudit ďábla.
Na nový klub už jste si naplno zvykl?
Myslím, že jo. Nejtvrdší část přípravy máme snad už za sebou, v Praze jsme absolvovali testy, pár zápasů je odehraných a všechno si pomalu sedá.
Hradec vypadá podle jmen docela nadupaně. Má na to, aby se vrátil hned zase do první ligy?
Pořád se ještě sehráváme, do začátku sezony máme čas. Ale řekl bych, že sílu má tenhle tým slušnou, je to vidět
i na tréninku. Snad do sebe všechno zapadne, jak má
a hned od začátku soutěže se nám začne dařit.
Z Bundesligy se vrátil Pavel Krmaš a hned na prvním tréninku se od ostatních lišil tím, že natáhl chrániče. Bolí s ním souboje hodně?
Taky jsem si těch chráničů hned všiml. Ale jestli to s ním bolí, říct nemohu (usměje se).
Nechytil vás?
To ne, ale ještě jsme se v žádném souboji nepotkali (usmívá se).
Je znát, že s ním do kabiny napochodovalo ještě něco navíc?
Je, má v šatně ohromný respekt. Má tolik zkušeností, že mu je my ostatní můžeme jenom závidět. Pro nás znamená strašně velký přínos.
Co vlastně přesvědčilo vás, že jste na hradeckou nabídku kývl?
Měli tady o mě zájem už dřív, mám to navíc blízko domů, dobře znám navíc Pardubice, které jsou odsud kousek. O nabídce z Hradce jsem ani moc nepřemýšlel a rovnou ji vzal.
Na východočeské derby, které je na programu už ve 3. kole, se těšíte?
Hodně, na Pardubky jsem hodně zvědavý. Zase to ale nesmíme moc přehánět, my budeme chtít vyhrát každý zápas, takže sice se asi všichni těšíme, ale je potřeba k derby přistupovat úplně normálně.
Fanoušci ale přesuny na trase Pardubice – Hradec koušou docela nelibě. Nebojíte se trochu reakcí těch pardubických?
Snad bude všechno v pohodě. S Pardubicemi jsem se rozešel v dobrém a vždycky na tohle období budu vzpomínat jen v tom nejlepším. Snad na mě lidi nic pokřikovat nebudou.
A kdyby ano?
Tak snad to dovedu nějak vypustit, abych se soustředil jenom na zápas.
Jak vás v Hradci přivítal váš bývalý spoluhráč z Pardubic David Petrus, který je v týmu od zimy?
V kontaktu jsme spolu byli celou dobu, co já odešel z Pardubic do Olomouce. Popisoval mi, jak tady všechno chodí, měl jsem z toho hodně pozitivní dojem. A nekecal (usmívá se). Bylo fajn se s ním zase potkat v jednom týmu, je pořád stejnej, vůbec se nezměnil.
Takže zase v sobě najde střeleckou slinu a bude dávat jeden gól za druhým?
Myslím si to, on tohle v sobě má. Jakmile mu to tam padne, půjde to úplně samo.
Co se vlastně pokazilo na vašem olomouckém angažmá? Rychle jste začal hrát první ligu, místo v základní sestavě bylo vaše, ale když tým spadl do FNL, vaše jméno ze soupisky zmizelo…
To je minulost a nemá smysl se tím zabývat dál. Jsem rád, že jsem mohl být u toho, jak se Olomouc zase do ligy vrátila. Doufám, že tam kluci všechno v pohodě zvládnou.
Kde byl zakopaný pes, že najednou Olomouc hrála bez vás? Trenér Leoš Kalvoda vám
nevěřil?
Měl tam zkušené hráče, ve druhé lize se začalo dařit, tak systém nechal. A vyplatilo se to, postoupili jsme, nemělo asi moc smysl zasahovat do něčeho, co funguje.
Tomu rozumím. Ale vás přece muselo děsně užírat vědomí, že týmu dovedete pomoci, ale místo toho jen dřepíte na lavičce, nebo maximálně chodíte
za juniorku, ne?
My právě za tu juniorku ani moc nechodili, o to všechno bylo horší. Trenér chtěl mít
v kádru hodně hráčů, takže já skoro vůbec nehrál. Byl to trochu náročnější rok. Ale jak říkám, už je to minulost. Teď přede mnou stojí úplně nová etapa. Je mnohem lepší myslet dopředu. Hradec mě koupil, Olomouc je pryč.
Cítíte u sebe zase nadrženost
na fotbal?
Těším se hrozně, až začne soutěž. Moc dobře ovšem vím, že nikde není psáno, že tady budu nastupovat, i v Hradci je hodně velká konkurence a každý se o svůj flek musí porvat. Chuť do fotbalu mám ale velkou. Rád bych si zahrál první ligu tady.