Po Marku Kuličovi zdědil magickou desítku. Fanoušci ,,votroků" jistě doufají, že zatím největší zimní posile Davidu Petrusovi přinese štěstí a jeho gólové příspěvky pomohou hradeckým fotbalistům k záchraně v první lize. ,,Vím, že když odjedu celou přípravu, budu týmu platný," říká sedmadvacetiletý útočník, jenž je odchovancem pardubického fotbalu. Petrus je v klubu na půlročním hostování z Baníku Ostrava.

Kdy vůbec přisvištělo laso z Hradce Králové?
Začalo se to řešit během podzimu. Byl jsem rád, protože jsem chtěl změnit adresu a být co nejblíže domovu. Bydlím v Pardubicích, Hradec byl ideální volba.

Takže jste vůbec neváhal…
Cítil jsem, že v Ostravě budou příležitost dostávat jiní. Z tohoto pohledu nebylo co řešit.

Rozhodl i fakt, že skončil trenér Svědík, který vás do Ostravy přetáhl z Pardubic?
Každopádně. Kdyby ho neodvolali, asi by mě Baník neuvolnil. Takovou jsem měl informaci. Důvody, proč skončil mi nejsou jasné, stejně jako spoustě dalších hráčů.

Z Pardubic jste v létě 2013 odešel ve zlém. Už se vyhrocené vztahy urovnaly?
Neřekl bych, že se úplně urovnaly. S lidmi z Pardubic  v kontaktu jsem, už to není tak čerstvé. Ale aby bylo všechno zase v pohodě, to chvíli asi ještě potrvá.

Vizitka
Narozen: 1. srpna 1987
Stav: ženatý, manželka Kateřina, dcery Anežka (4) a Michaela (2)
Post: útočník
Číslo dresu: 10
Výška: 175 cm
Váha: 74 kg
Starty v lize: 10
Góly v lize: 1
Fotbalová kariéra: Pardubice, Baník Ostrava, Hradec Králové
Záliby: sport, houbaření, rybaření
Oblíbený sportovec: Jaromír Jágr, Didier Drogba

Jak vůbec hodnotíte ostravskou štaci? Deset startů, jeden gól…
Do zranění to celkem fungovalo. Myslím, že to bylo z mé strany slušné období. Jenže pak přišel přetržený vaz v koleně a vše se zkomplikovalo. Celé loňské jaro jsem defacto strávil rehabilitacemi a individuálním tréninkem. Nemělo cenu to uspěchat. V létě jsem začínal od nuly. Šanci hrát jsem dostával hlavně v pohárových zápasech, v lize těch příležitostí mnoho nepřišlo.

Jednoznačně se muselo jednat  o nejtěžší období v kariéře…
Nikomu bych to nepřál. Ale o tom, že bych to zabalil, jsem vůbec nepřemýšlel. Dělal jsem maximum, abych se co nejdříve mohl vrátit na hřiště. Kdo mě zná, ví, že jen tak nic nevzdávám. Návraty po tomhle typu zranění jsou opravdu velice těžké. Poznal jsem to na vlastní kůži.

V jednom z rozhovorů po návratu na trávník jste prohlásil, že se upínáte k zimní přípravě, abyste znovu nabral patřičnou rychlost, sílu a hlavně kondici…
Platí to do puntíku. Vím, že mi to obrovsky pomůže a já se dostanu do stejné formy jako před zraněním. Hlavně, aby drželo zdraví.

V pondělí jste absolvovali kondiční testy na FTVS v Praze. Zvládl jste je v pohodě?
Žádný zázrak jsem nečekal. Ale odběhal jsem to v pohodě. Jsem hlavně rád, že dobře dopadly i další ukazatele, jako je třeba měření svalové hmoty. Bylo mi řečeno, že operovaná noha je úplně v pořádku, a dokonce je v některých aspektech lepší než ta druhá. (směje se) To bylo příjemné zjištění. Teď  vím, že nejsem ničím limitovaný a můžu do toho jít naplno.

Jaké jsou první dojmy z hradecké kabiny?
Jenom pozitivní. Se spoustou kluků se znám osobně nebo od vidění. Atmosféra je fajn.

Přicházíte s nálepkou hráče, od něhož se očekávají góly…
Ostatně jako od každého útočníka. Vím, že když odjedu celou přípravu, budu týmu platný.

Jste jiným typem útočníka než je třeba Pavel Dvořák či David Vaněček. Už jste s trenérem probíral vaši roli v mužstvu?
Někdy jsem v Baníku nastupoval i pod hrotem, ale mé místo je v útoku. Bylo mi řečeno, že někdy můžeme hrát  i na dva hroty. Uvidíme. Hlavně, aby to šlapalo celému týmu.

Věříte v záchranu?
Bude to těžká šichta. Snad se nám povede třeba šňůra tří vítězných zápasů a pak budeme reálně zpátky ve hře.