Vašku, zklamání po takovém zápase musí být jistě obrovské.
No, to se ani nedá komentovat. Je to fakt hrůza. (ušklíbne se) Zápas jsme nezačali nijak aktivně, po celou dobu byla hra dost vyrovnaná. Druhou půli jsme začali lépe, vytvořili si šance, měli tam i závar, ale gól nedali.

Naopak první branku vstřelila Příbram. Hodně to s vámi otřáslo?
Je jasné, že kdybychom skórovali jako první my, tak to asi vypadalo jinak. Navíc jsme dostali gól vlastně z ničeho, protože Příbram neměla šance. Ale myslím si, že jsme se z toho rychle sebrali. Do deseti minut vyrovnali. A pak kopeme trestňák, otevřeme hru a dostaneme branku. Z toho jsem hodně zklamaný. Mohli jsme mít aspoň bod.

Nenechali jste se v závěru strhnout až moc k útočení?
Asi to bylo zbytečný. Ale když jsme cítili, že jsme lepší než Příbram, tak jsme to chtěli urvat na svoji stranu. Navíc jsme si pak vytvořili i dost šancí.

Jak se blížil konec utkání, byl jste neudržitelný. Nejprve jste po trestném kopu vyrovnal.
Nebylo to nic nacvičeného. Prostě jsem si balon našel.

Za dvě minuty jste opět skóroval, ale podle pomezního rozhodčího z ofsajdu. Měl pravdu?
To vůbec nevím. (povzdechne si) To musí vědět pomezní. V době střely jsem byl… (zarazí se) Těžko se to posuzuje. Nechci říkat něco, o čemž nejsem přesvědčen.

Před nedělním kolem jste byli na postupovém místě. Vše jste měli ve svých rukách, což teď už zase neplatí. Nesvázala vám nervozita nohy až příliš?
Říká se, že neumíme hrát, když jsme pod tlakem. Ale nemyslím si, že jsme se báli. Hlavně v druhém poločase jsme byli lepší. Jenže jsme prohráli. I taková utkání se hrají. Hlavně v druhém poločase jsme byli lepší. Jenže jsme prohráli. I taková utkání se hrají.