Víkendové fotbalové utkání krajské I. A třídy mezi Dobruškou a Chlumcem nad Cidlinou (2:2) navštívil vzácný host. Reprezentant Václav Pilař, jenž se zotavuje po těžkém zranění, se přijel podívat na svého bratra Pavla, oblékajícího dres hostujícího týmu.

Jak se po operaci kolena cítíte?
Děkuji za optání. Léčba zatím probíhá dobře. Můj zdravotní stav je výborný. Koleno drží. Nedávná magnetická rezonance ukázala, že vazy jsou dostatečně pevné a dobře se hojí. Důležitá bude následná rehabilitace. Bude třeba levé koleno posilovat a postupně ho zatěžovat.

Už jste rehabilitaci zahájil?
Ještě ne. Od operace uplynuly teprve čtyři týdny. Zahájit ji budu moct až po šesti týdnech. Berle bych měl odložit zhruba za čtrnáct dní, kdy mě čeká kontrola u doktora, který mě operoval. Už se nemůžu dočkat, až začnu s posilováním. Zatím ještě nevím, zda to bude v České republice nebo v Německu.

Momentálně žijete nedobrovolně bez fotbalu. Dá se to vůbec vydržet?
Je to hrozné. Většinu času trávím doma a dojížděním do Prahy, kde podstupuji lymfoterapii. Odstraňuje otoky a napomáhá hojení rány. Navíc cvičím s fyzioterapeutkou.

Jak vypadá váš program 
ve volném čase?
Dopoledne jsem na cestách do Prahy a zpět. Odpoledne si užívám vzácných chvil doma v rodinném kruhu. Odpočívám a v rámci možností se také snažím cvičit. Na utkání chlumeckého mužstva teď jezdím pravidelně kvůli bratrovi. Sice mi pohled na kluky na hřišti nedělá nejlíp, když si s nimi nemůžu zahrát, ale už jsem se smířil, že s tím nic nenadělám. Už abych to měl za sebou a mohl vyběhnout na trávník. Doufám, že všechno špatné bude k něčemu dobré. Třeba mě nedobrovolný čas bez fotbalu posílí.

Miroslav Sixta