Vizitka
KAREL PITÁK

Narozen: 28. ledna 1980
Stav: ženatý, manželka Dominika, synové Denis (5) a Eliáš (2)
Výška: 182 cm
Váha: 77 kg
Post: záložník
Kariéra: Hradec Králové, Slavia Praha, Salcburk
Reprezentace: 3 starty
Největší úspěchy: mistr Evropy do 21 let, mistr rakouské ligy

Ač v posledním utkání na hřišti Kapfenbergu přispěl gólem k výhře 2:0, nebude na zápas vzpomínat vůbec v dobrém.

V 50. minutě musel být kvůli zranění střídán. Diagnóza zněla neúprosně, lékaři diagnostikovali přetržený zkřížený vaz v pravém koleni a včera dopoledne devětadvacetiletého záložníka operovali.

Jak se vše seběhlo?
Běžel jsem proti obránci. On míč zasekl. Byl jsem v plném sprintu, snažil se okamžitě zabrzdit a v důsledku toho jsem zřejmě špatně došlápl. Ucítil jsem rupnutí v koleně a věděl, že je zle.

Tušil jste hned, že by mohlo být zranění tak vážné?
Doufal jsem, že to tak hrozné nebude. Odnesli mě za lajnu, zkoušel jsem vstát a ani mě to moc nebolelo. Chtěl jsem se ještě vrátit na hřiště, ale doktor byl proti. Vystřídali mě a následné vyšetření bohužel potvrdilo, že se jedná o přetržený křížový vaz.

Jak dlouho budete nyní pauzírovat?
Asi půl roku. Dřív se na trávník rozhodně nedostanu.

Jestli se nepletu, jedná se ve vaší kariéře o vůbec první vážné zranění…
Je to tak. Ani zlomeného jsem nikdy nic neměl.

Před třemi týdny jste v Salcburku o dva roky prodloužil smlouvu. To pro vás může být malou útěchou…
Ještě, že to tak dopadlo. Nevím, co bych dělal. Zranit se v době, kdy nemáte jistotu dalšího angažmá, by nic příjemného nebylo. Invalidy nikdo nechce. (směje se)

Vy jste ale jeden čas uvažoval o odchodu…
Na jaře se mi dařilo. Pravidelně jsem nastupoval v základní sestavě. Vedení mi nabídlo prodloužení smlouvy. Ve hře byl ještě jiný klub, ale vsadil jsem na jistotu a podepsal Salcburku. Nakonec se ukázalo, že jsem dobře udělal.

Do konce soutěže zbývá sedm kol. V čele máte osmibodový náskok před Rapidem Vídeň. Dokráčet za titulem by už měla být „brnkačka“, ne?
No, zase taková pohoda to nebude. Máme zraněných asi šest hráčů, z toho pět záložníků. Venku nás čekají tři těžké zápasy. Hrajeme v Riedu, na Rapidu a ve Štýrském Hradci. Přesto věřím, že už si titul uniknout nenecháme.

V loňské sezoně Salcburk hodně tápal na hřištích soupeřů, nyní statistikám vévodí. Kde se vzala taková proměna?
Pod trenérem Adriiansem hrajeme ofenzivně doma i venku. Bohužel bude po sezoně končit. Klub s ním neprodlouží smlouvu, což je pro mě překvapení. Pod ním jsme získali hodně bodů, míříme k titulu, hrajeme nejlepší fotbal za poslední roky a dáváme hodně gólů. Takže to dost dobře nechápu.

Do týmu se vrátíte až v době, kdy ho bude vést už někdo jiný. Z toho asi příliš radost nemáte…
Jednoduché to určitě nebude. Kdyby zůstal stávající kouč, vím, co od něho mohu očekávat. Takhle začnu prakticky od nuly. Nedá se nic dělat, musím zkrátka bojovat.

Česká reprezentace už trenéra vyměnila. Co jste říkal odvolání Petra Rady?
Uvidíme, co to přinese. Každopádně věřím, že se kredit českého fotbalu opět zvedne.

Koho byste vy nejraději viděl na lavičce národního týmu?
Asi Karla Jarolíma.

Jistě vám neuniklo, že také v Hradci Králové, kde jste fotbalově vyrostl, došlo ke změně na trenérské pozici…
Jsem samozřejmě v obraze. Počínání Hradce ve druhé lize bedlivě sleduju. Je dobře, že se mu pod koučem Kotalem začalo výsledkově dařit. Největší problém Hradce však stále zůstává ve stadionu. Dokud se nepostaví, nebude to nikdy ono.