Těžké období prožívají fotbalisté Předměřic. Za podzimní část sezony dokázali pouze jednou vyhrát a se třemi body uzavírají divizní tabulku. V Předměřicích nemají růžové brýle a vědí, že jejich divizní osud je nejspíše zpečetěn. Na druhou stranu se dívají optimisticky do budoucna, chtějí stabilizovat mužstvo a dobře se připravit na další sezonu. Za podzimní částí sezony jsme se ohlédli spolu, FRANTIŠKEM MIKOLANDOU, předsedou klubu.
Všechny problémy předměřického fotbalu začaly už v létě, kdy měla nastat výměna soutěží s FC Olympia Hradec Králové a vy jste měli hrát v krajském přeboru. Souhlasíte?
My jsme se připravovali opravdu na krajský přebor. Původní dohoda byla, že se vymění soutěže. FC Olympia Hradec bude hrát od soutěžního ročníku 2007/2008 divizi C my budeme účinkovat v krajském přeboru Královéhradeckého kraje. Všichni hráči odešli tedy z našeho klubu do Olympie i s naším hlavním sponzorem. Další soutěžní ročník jsem chtěli hrát převážně s našimi odchovanci. Toto vše bylo schváleno v polovině května a všichni to brali jako hotovou věc.
Jenže se tak nestalo…
Čtrnáct dní před zahájením soutěží se sešla revizní komise a tuto výměnu vetovala s tím, že oba kluby budou nadále hrát soutěže jako minulou sezonu. My jsme se tak ocitli v patové situaci, protože všichni divizní hráči nám odešli. Museli jsme sehnat nové posily. Máme sice béčko ve III. třídě a dorost v I. třídě, ale pro kluky by to byl asi velký skok o pět soutěží nahoru. Chyběl nám také trenér. Nikomu se za dané situace do Předměřic nechtělo, protože bylo jasné, že budeme hrát o záchranu, ale spíše, že se sestoupí. Nakonec mi pomohl můj kamarád Vratislav Lokvenc.
Čtrnáct dní před začátkem soutěží se už těžko hledají nějaké posily. Podařilo se vám někoho sehnat?
Máte pravdu. My jsme se obrátili na FC Hradec a na Olympii. Narychlo nám z FC Hradec uvolnili Kotala a v průběhu sezony Kouta, což byli hráči, kteří divizi mohou v pohodě hrát. Mužstvo se poprvé vidělo až při prvním mistrovském utkání, což je velká rarita.
S jakými cíli jste tedy vstupovali do nového ročníku?
Já jsem se hlavně obával, abychom neprohrávali velkými rozdíly. Důležité je, že mladí kluci sbírají divizní zkušenosti, které by jinde získat nemohli. Věřím, že tyto zkušensoti se nám budou hodit.
Byly však zápasy, ve kterých předvedly Předměřice velmi dobrý výkon a nejednou sahaly po bodovém zisku…
Jsme sice jasně poslední, ale podle mého názoru jsme ostudu na podzim neudělali. Mohli jsme mít klidně jedenáct bodů a byli bychom ve hře o záchranu. Nám se dařilo lépe venku, kde jsme hráli bez nervů. V Převýšově jsme sahali po bodu. Mohli jsme vyhrát ve Velimi i doma s Chocní. Scházelo nám více štěstí a zkušeností. Naše mladé mužstvu udělalo většinou v závěru hloupé chyby, které nás stály body.
Klíčový byla asi domácí prohra s Trutnovem…
Asi ano. Byl to naprosto vyrovnaný zápas, kdy soupeř dal tři góly prakticky z ničeho. Důležité body jsme také ztratili v domácím zápase s Chocní, kdy jsme vedli a byli lepším týmem, jenže pak jsme si dali vlastní gól a soupeř rozhodl ze skrumáže před brankou.
Potěšilo vás vůbec něco na uplynulé podzimní části sezony?
Vždy musíte hledat nějaká pozitiva. Jinak bych to už dávno zabalil. Potěšil mě přístup a výkon dorostenců, kteří za nás nastupovali. Například předměřický dorostenec Vyleťal odehrál poslední čtyři zápasy a patřil k nejlepším. To vše je příslibem toho, že se do klubu vrátí Předměřičáci, na kterých tady chceme do budoucna stavět. Pochvalu si určitě zaslouží brankář Cejnar a obránce Kotal.
Vidíte boj o záchranu divize ještě reálně?
Bylo by špatné řici, že vše vzdáváme. Žádné velké posily neplánujeme . Musíme stabilizovat kádr, zapracovat dorostence a hráče, kteří mají zájem v Předměřicích hrát.
Nemáte obavy i z působení mužstva v krajském přeboru?
Nemám. Rozdíl mezi divizí a krajským přeborem je velký. Rozdíl je samozřejmě v hráčské kvalitě a také ve finančním zabezpečení klubu. Myslím si, že bychom se mohli pohybovat v polovině tabulky krajského přeboru.
