Přestože se jednalo o souboj prvního celku s posledním, dlouho to na hřišti nebylo znát. Odpor soupeře zlomili domácí až po čtyřiceti minutách a jen díky více silám v závěru navýšili skóre na konečných 4:0. Oslabený tým Předměřic, jehož barvy hájil i zkušený obránce PETR KREJČÍK, zasloužil za svůj výkon pochvalu.

Odehráli jste duel prvního týmu s posledním. Ale hlavně v první půli jste byli Hlavici důstojným soupeřem, souhlasíte?

Převaha Hlavice byla i přes to stálá. Ale řekněme, že zhruba do 38. minuty pracovala naše obrana spolehlivě, a domácí se nedokázali prosadit. Pouštěli jsme je pouze ke střelám z dálky, lepší pozice si až do první branky prakticky nevytvářeli.

Nebýt Diviše, který vám nastřílel tři branky, mohl pro vás být výsledek přijatelnější…

To určitě mohl. Ale asi od 70. minuty už se na nás začal valit jeden útok za druhým, z čehož rezultovaly další inkasované branky. Na našem výkonu se začala projevovat současná zdravotní situace.

Až v závěru vám docházely fyzické síly. Bylo to dané marodkou v týmu?

To ano. Přesto nemohu jinak, než poděkovat hráčům za předvedený výkon. K utkání jsme odjížděli pouze s jedenácti hráči, přičemž z nich bylo šest dorostenců.

Přesto jste již čtyři zápasy v řadě neskórovali. Nepůsobí to na vás demotivačně?

Musím říci, že zatím ne. Je tu dobrá parta, která stále drží při sobě. A góly? Musíme doufat, že zase brzy nějaké dáme.

V příštím kole hostíte Turnov. Na jaře jste však doma utrpěli zatím dva debakly…

Pro lepší výsledek musíme přečkat prvních pět minut bez inkasované branky. Obvykle dostáváme první gól hned na začátku, což nás vždycky srazí k zemi.