První vítězství? Jednoznačně nejlepší okamžik kariéry!

Rok 2010. Výhra nad Spartou 2:1! Rok 2012. Výhra nad Spartou 1:0!

„Ten první zápas byl jednoznačně mým nejlepším okamžikem v kariéře," vzpomíná na dvě slavná vítězství  Hradce Králové obránce Jiří Poděbradský, tehdejší základní stavební kámen sestavy „kapelníka" Václava Kotala.

Proč upřednostňuje první triumf? Do Hradce se první liga vrátila po sedmi letech, navíc se jednalo o úvodní zápas celé ligy. Tribuny Všesportovního stadionu byly obsypané, atmosféra sváteční. „Navíc Sparta v předchozím ročníku nepoznala porážku, suverénně dokráčela k titulu a my ji hned na úvod sezony sejmuli," vybavuje si Poděbradský.

Sparta do Hradce zavítá znovu v sobotu!

Jaký ze dvou vítězných zápasů se vám do paměti vryl víc?
Určitě ten první. Po sedmi letech jsme byli v první lize, začínali jsme proti Spartě a hned ji porazili. Byla to vážně paráda. Přišlo hodně diváků a my jsme si to moc užili. Přesně si vybavuji i konkrétní momenty.

Hádám tedy, že s popisem vítězné branky Václava Pilaře problém mít nebudete.
To ne. (usmívá se) Celé jsem to měl před očima. Nabíhal jsem po lajně, Venca dostal balon, posunul si ho doprostřed, jak to s oblibou dělával, a  krásnou křižnou  střelou překonal Blažka.

První liga se do Hradce Králové vrátila znovu po dlouhých letech, navíc se jednalo o úvodní zápas celého ročníku. Bylo to znát na množství energie, která k vám putovala z hlediště?
Stoprocentně. Pomohlo nám to strašně moc. Byli jsme natěšení jak malé děti.  Sice tam bylo očekávání, ale co si vzpomínám, tak vůbec žádná nervozita. Mohli jsme jen překvapit, což jsme nakonec udělali. Lidi bouřili a my s nimi. (rozesměje se) Bylo znát, jak byli všichni rádi, že to tak dopadlo.

Byl to nejhezčí zápas vaší prvoligové kariéry?
Ano. Sparta v předchozím ročníku nepoznala porážku, suverénně dokráčela k titulu a my ji hned na úvod sezony sejmuli. Jednoznačně to byl můj nejlepší okamžik v kariéře. Prostě paráda.

Vzpomínáte na pozápasový výrok trenéra Václava Kotala, že v hledišti bylo šest tisíc tříhlavých diváků?
Na to se nedá zapomenout. (směje se) Jsem rád, že tehdy tolik lidí na stadion pustili. Vedení klubu pod pohrůžkou pokuty nerespektovalo předpisy. Podle jakéhosi nařízení (kapacita stadionu byla určena počtem namontovaných sedaček  – pozn. aut.) mohlo být na stadionu jen  šest tisíc diváků.  Ale na fotbal diváci přece patří. Nám se splnilo přání hrát před plným stadionem, lidem jsme dali vítězství nad Spartou a všichni jsme se cítili fantasticky.

A co druhý slavný zápas v únoru roku 2012?
Rozhodl ho Pavel Dvořák z penalty. Vzpomínám si, že se hrálo na velmi těžkém terénu. Sparta nemělav sestavě takovou kvalitu jako v tom předchozím utkání. Bylo to mnohem vyrovnanější, ale také ubojovanější.

Jaký měl Václav Kotal podíl na dvou výjimečných triumfech?
Veliký. V tom prvním utkání jsme nastoupili v rozestavení 3-4-3. Nikdo náš systém neznal, Spartu jsme tím hodně zaskočili. Její hráči vůbec nevěděli, jak mají reagovat. K tomu jsme ještě zahráli nadstandard našich možností.

Kotal dovedl vymyslet, jak soupeře přechytračit. Co vykoumal na Spartu?
Myslím, že to bylo hlavně o systému. Z druhé ligy jsme ho měli naučený. Přesně jsme věděli, jak se na hřišti chovat, aby nám přinesl úspěch. Z druhé strany nám pomohla i sama Sparta. Mysleli si, že se jim u nás nemůže nic stát. Jenže my jsme ukázali, že nejsme žádní nazdárci a že fotbal umíme.

Kotal ve Spartě působil. Bral zápasy s ní prestižněji?
To nevím. Víte, on je strašně důsledný. Na každého soupeře něco vymyslel. Choval se jako veliký profík, každého měl perfektně zmapovaného, o Spartě ani nemluvě. Zjistil její nedostatky a připravil správnou taktiku. V televizi sledoval strašnou spoustu zápasů, vůbec jsme nechápali, jak to může všechno stíhat. Potvrdit by to mohl i Michal Šmarda (Kotalův asistent – pozn. aut.) Doma měl snad všechny sportovní kanály a pak se nás ptal, jestli jsme viděli tohle a támhleto. Pak jen kroutil hlavou a nechápal, že jsme se nedívali. (směje se)

„Dohrávala" se vítězství nad Spartou dlouho do noci?
Především po prvním zápase jsme si to užili dostatečně. Slavili jsme hodně. A taky dlouho. Po zápasech jsme do jednoho oblíbeného podniku chodili na společné večeře. Tehdy jsme ale poseděli déle a ještě vyrazili do baru.

Může podobnou senzaci zopakovat současný výběr Bohuslava Pilného?
Určitě. Pod Bohoušem se mužstvo zvedlo, nehraje špatný fotbal. Věřím, že Spartu potrápí.

Myslíte, že by Hradec měl hrát vzhledem k aktuální situaci v tabulce na vítězství?
Rozhodně. Nemají co ztratit, mohou jen překvapit a získat. Sparta to může podcenit. Trenér Lavička je určitě bude nabádat k opaku, ale u hráčů to někdy bývá jinak. Ke všemu mi přijde, že na Spartě nyní není ideální atmosféra. Ztrácejí pět bodů na Plzeň, Lafata to slízl za nafilmovanou penaltu, v reprezentaci sparťané také nezářili. Nějaký vliv to na ně může mít.