'Recept na góly? Znám dobře návyky brankářů'

Osobnost Deníku

Osmigólový Jurnečka: Čekám telefonát od pana Jukla. Hradec prý nemá útočníka

/OSOBNOST DENÍKU/ Parádní majstrštyk. Galapředstavení. One man show. Všechna…

Jednou z hlavních postav nedávného 6. Galavačera krajského fotbalu KFS Královéhradecka byl Aleš Hašek z TJ Dobruška.

Jednatřicetiletý útočník získal titul „Nejlepší hráč sezony 2014/15", byl vyhlášen nejlepším střelcem krajského přeboru a svou výbornou sezonu korunoval účastí v ideální jedenáctce roku KP podle regionálního Deníku.

Na pódiu jste byl ze všech účastníků nejčastěji. Jak jste si slavnostní atmosféru galavečera užíval?
Bylo to parádní. V minulosti jsem něco podobného nezažil. Výbornou atmosféru jsme si já i další užívali.

Loňská sezona patřila z vašeho pohledu určitě k nejvydařenějším. Souhlasíte?
Co se týká vstřelených branek, tak to byla určitě nejlepší sezona. V Dobrušce jsem ale zažil podobně vydařené období, když jsme postupovali do krajského přeboru. Tenkrát jsem na podzim ještě nehrál, ale jaro mně osobně i celému týmu vyšlo parádně.

Čeho si ceníte víc – titulu nejlepšího hráče sezony nebo krále střelců?
Víc si cením titulu nejlepšího střelce. Hlavně proto, že jsem ho dosáhl v týmu, který se zachraňoval až v posledním kole, což nebývá obvyklé.

O to víc vyčnívá vaše vynikající gólová bilance…
Je pravda, že se mně dařilo náramně. Do čeho jsme kopl, tak to spadlo do branky. To, že jsem vstřelil tolik gólů, je zásluhou celého týmu. Velký podíl na tom měli „dvorní nahrávači" Marcel Hájek a Kuba Mikušík, kteří umějí dát míč přesně tam, kde ho potřebuji.

Na podzim však byl Mikušík dlouhodobě zraněn, rovněž Hájka provázely zdravotní problémy. To se určitě projevilo na herním projevu, že?
Podzim se mně hodnotí velice těžko. Potýkali jsme se s velkou marodkou, disciplinárními tresty a slabou účastí na trénincích. V rámci možností jsme podzim zvládli, i když jsme určitě měli získat o pět šest bodů víc. Myslím si, že bude v silách Dobrušky přebor udržet.

Vraťme se k loňské sezoně. Vzpomenete si na zápas, který vám nejvíce ulpěl v paměti?
Byl to vítězný domácí duel s Lázněmi Bělohrad (5:1), ve kterém jsem zaznamenal hattrick. Dále to bylo utkání v Chlumci nad Cidlinou, ve kterém jsem dvakrát skóroval a odvezli jsme si tři body.

Vstřelil jste 24 gólů, který byl podle vás nejhezčí?
Taky jsem o tom přemýšlel. Těžko říct, který byl nejhezčí. Všechny mají svou cenu. Ale vzpomínám si na dva, které se mně povedly. Bylo to vždy v zápasech, kdy jsem už skóroval, byl v herní pohodě a přemýšlel, jak akci zakončím. V obou případech jsem šel sám na brankáře a lobem vsítil gól.

A nejdůležitější?
Určitě dva góly v posledním utkání sezony v Broumově. Třetí trefu jsem přidal v penaltovém rozstřelu, což znamenalo záchranu soutěže.

Není tajemstvím, že máte nálepku náladového hráče. Často se necháte zbytečně rozhodit, nesoustředíte se na hru a diskutujete s rozhodčími. Nebýt toho, mohl byste dosahovat ještě lepších výkonů…
Určitě. Na druhou stranu od posledního disciplinárního trestu, který jsem obdržel hlavně kvůli mým prořízlým ústům, jsem si řekl, že se musím víc koncentrovat na hru. Zařekl jsme se, že nebudu reagovat na rozhodčí, protihráče ani spoluhráče. Poslední podzimní zápasy jsem se soustředil jen na sebe a zjistil jsem, že je to lepší. Samozřejmě mně to řada lidí říkala už předtím, ale člověk na to přijde svou zkušeností.

Na druhou stranu, když jste v ráži, tak jste k neudržení.
Lehce se to řekne, ale těžko realizuje. Je to o celé řadě maličkostí, které musejí do sebe zapadnout. Když se to podaří, tak je radost hrát.

Máte nějaký zvláštní recept na střílení gólů? V čem jsou vaše největší přednosti?
Bude to hlavně tím, že jsem ještě před jedenácti lety chytal a dobře vím, jak se brankáři chovají a jak jednotlivé situace řeší.

Je gólman, který vám nesedí?
Určitě jičínský Michal Puš, malý a velice dobrý.

Na koho si naopak věříte?
Asi to bude broumovský Jakub Drahorád, kterému jsem na jaře vstřelil dva góly a na podzim v domácím utkání (5:0) dokonce čtyři!

Kanonýři jsou nedostatkovým zbožím a je o ně velký zájem. Svědčí o tom i počet klubů, které jste během kariéry vystřídal. Měl jste nějaké nabídky i z vyšších soutěží?
Před pěti šesti lety jsem měl nabídku z Trutnova, kterou jsem však z pracovních důvodů musel odmítnout.

V poslední době bylo vaše jméno spojováno s Náchodem.
S Náchodem jsem byl domluvený v době, kdy tam působil trenér Míl, se kterým jsme si padli do noty. Bohužel, přišlo moje zranění, pak výměna trenérů a ze všeho sešlo. Nejen proto, že bych nemohl kvůli práci a dojíždění trénovat čtyřikrát týdně.

V jakém dresu vás fanoušci uvidí v jarní části fotbalové sezony?
Nastoupil jsem do přípravy v Jaroměři. Hrát divizní soutěž je velká výzva. Pokud to vyjde, budu rád, když ne, tak bych pokračoval v Dobrušce. Pokud tam bude o mě zájem…

Jaké máte fotbalové cíle?
Je mně jednatřicet roků a od toho se vše odvíjí. Myslím si, že by bylo krásné si zkusit divizi. Možná to bude můj strop, třeba ne. Může se stát cokoliv.