Osobnost Deníku
Přečíst článek >
Trenéra Vladislava Koudelku potěšila především střelecká produktivita, jeho svěřenci ani v jednom utkání gólově nevyšli naprázdno

Nebýt několika zaváhání, především v domácím prostředí, mohli se svěřenci VLADISLAVA KOUDELKY poprat o baráž do krajského přeboru. Kouč Sokola je ovšem realista a moc dobře si uvědomuje, že vyšší soutěž by byla nad síly současného kádru.

Odpovídá konečné umístění vašim představám?
Po kvalitní zimní přípravě a celkem širokému hráčskému kádru, kdy áčko trénovalo s béčkem dohromady, jsem chtěl skončit do čtvrtého místa. Mým tajným přáním bylo zahrát si baráž o postup do krajského přeboru. S odstupem času se ale na celou sezonu dívám reálně. Konečné sedmé místo určitě není špatné, vždyť jsme skončili v první polovině tabulky.

V domácím prostředí jste na jaře vyhráli jen dvakrát. Čemu to přisuzujete?
Nedokázali jsme proměňovat šance a soupeři trestali naše individuální chyby. Doplatili jsme i na nedisciplinovanost Kmoníčka s Linhartem, kteří se nechali naprosto zbytečně vyloučit v zápase s Červeným Kostelcem. V některých utkáních nám chybělo i potřebné štěstí. Určitě jsme si nezasloužili prohrát v posledním kole s Libčany a předtím s Třebechovicemi. Tyhle duely měly skončit minimálně remízou.

Nechyběla na domácím trávníku hráčům větší touha po vítězství?
Neřekl bych, že by nešli do každého zápasu s touhou uspět. Na druhou stranu hlad po gólech měl být z jejich strany větší. Více jsem v tomto směru čekal od zkušeného Vládi Bednáře, kterému se na jaře střelecky příliš nedařilo. Přitom jeho přístup k tréninkům i zápasům byl velice dobrý. Mladý Kmoníček se do šancí dostane, ale jeho produktivita zatím není optimální. Je to hlavně o zkušenostech, pevně však věřím, že se v příští sezoně gólově prosadí mnohem více.

Ve všech zápasech jste se snažili praktikovat ofenzivní fotbal. Nebyla to z vaší strany někdy chyba?
Některá mužstva praktikují jiný herní styl doma a venku. My jsme po třetím jarním kole přešli na rozestavení 3-4-3 nebo 3-5-2 a z toho je patrné, že jsme se snažili o ofenzivní hru. Pravdou je, že jsme někdy zapomínali důsledně bránit, a to se nám stalo osudným. Ale na druhou stranu mě těší, že jsme v každém zápase alespoň jednou skórovali a jsme třetím nejlepším týmem v počtu vstřelených branek. Já vždycky říkám, že fotbal se hraje pro lidi a ti chtějí vidět co nejvíce gólů.

Vytýkali vám fanoušci jarní výsledky na roudnickém trávníku?
Víte, jak to ve fotbale chodí. Když se vyhrává, diváci vás plácají po zádech. Když se nedaří, dokážou jen kritizovat. Třeba zápas s Hořicemi jsme měli vyhrát 4:1, ale to dopadlo jinak. Za stavu 1:0 jsme pět minut před koncem dostali vyrovnávací gól. Po zápase mi vytýkali, že jsme to měli udržet, že jsem špatně střídal a podobně. Já bych chtěl také pořád vyhrávat, ale to prostě nejde. Kdybychom hráli tak špatně, těžko bychom si vypracovali brankové příležitosti. Chtěl bych touto cestou naše fanoušky poprosit, aby byli v příští sezoně na naše hráče shovívaví, více fandili a chodili na zápasy v hojném počtu. To se hned jinak hraje.

S kým panovala největší spokojenost a od koho jste čekal víc?
Ke konci sezony jsem byl spokojen především s výkony mladších hráčů. Jde o Kmoníčka, Jakuba Koblížka a Jana Krejcara. Osu týmu ale tvořili Mikan, Rajnoch a V. Bednář. Škoda že v průběhu sezony laboroval se zraněním Robert Schmidt, takže mužstvu i přes velkou snahu nemohl pomoci tak, jak by sám chtěl. Do sestavy velice dobře zapadl Tomáš Krejcar. Je to mladý perspektivní hráč, který má fotbalovou budoucnost před sebou. Více jsem naopak čekal od Zdeňka Bednáře, ostatní střídali dobré okamžiky se slabšími.

Postup do krajského přeboru si vybojovaly Libčany a rezerva Dvora Králové. Překvapilo vás to?
Vůbec ne. Obě mužstva disponují velice kvalitními hráčskými kádry. O jejich postupu nebylo pochyb už po podzimní části soutěže.

Kdy podle vás bude Roudnice bojovat o postup?
Když jsem mužstvo v létě loňského roku převzal, přál jsem si sestavit takový hráčský kádr, v němž by byla skvělá parta a kluci by se toužili neustále zlepšovat. Do dvou, tří let si myslím, že bychom o postup mohli hrát. Letos to nevyšlo, máme ještě dva pokusy.

Dva největší konkurenti odpadli, takže by to mohlo vyjít už v příští sezoně. Co říkáte?
Uvidíme. Myslím, že I. A třída bude mít svoji kvalitu i v příští sezoně. Z krajského přeboru spadly Kunčice, velice dobrý tým mají Hořice, překvapit může třeba Jaroměř nebo někdo jiný. Pokud se náš kádr v létě vhodně doplní a hráči budou poctivě trénovat, třeba se to podaří.

Jak fungovala vzájemná spolupráce s B mužstvem?
Týden před prvním jarním mistrákem jsme oslovili Miroslava Švadlenku, zda by béčko převzal místo mě. Na naši nabídku kývl a jsem tomu velice rád. Bývalý prvoligový fotbalista Spartaku Hradec Králové má obrovské zkušenosti, jeho tréninky kluky baví. Na jaře pod jeho vedením udělalo mužstvo dost bodů a přáním celého oddílu je, aby v příští sezoně postoupilo do vyšší třídy. Naše vzájemná spolupráce fungovala na jedničku.

Kdy zahájíte přípravu na sezonu?
Začali jsme 7. července. V sobotu nás čeká v Roudnici tradiční turnaj – Memoriál Miroslava Koudelky a Václava Svatoně. Poté budeme trénovat dvakrát až třikrát týdně a sehrajeme několik přípravných zápasů. Rád bych do týmu přivedl brankáře a záložníka.

Máte závěrem ještě něco na srdci?
Chtěl bych poděkovat funkcionářům Sokola, že nám vytvářejí takové podmínky, aby se v Roudnici I. A třída hrála na odpovídající úrovni.

Jan Skalička