Tihle dva pánové si kolem krku rozhodně nepadnou.

Teď mají k vzájemné řevnivosti ještě o důvod víc.

Nedělní fotbalové derby.

Deník vám přináší dotazník se šéfem hradeckého fanclubu Janem Kotoučkem a jeho pardubickým protějškem Janem Seifertem.

Oba shodně tvrdí, že v neděli nejdou na fotbal kvůli rvačkám. Tak snad to bude pravda…

Co speciálního chystá kotel 
na neděli?
Kotouček: Nevím, vždy je to překvapení. Choreo určitě bude.
Seifert: Chystáme kvalitní support s choreografií. Snad se vyvede tak, jak chceme.

Proběhne zápas v klidu, nebo 
se bojíte průšvihu?
Kotouček: Věřím, že se nic nestane, hrozí nám uzavření stadionu, a fanoušci to ví. Bylo  by to proti klubu i všem fanouškům. To fandové nebudou riskovat, i když…
Seifert: Nejedeme do Hradce dělat výtržnosti, ale jak známe pořadatelskou službu… Hradeckých fanoušků se nebojíme. Věříme, že by se vlakem mělo do Hradce dopravit až 100 lidí.

Jakým výsledkem derby skončí?
Kotouček: Vše souvisí s výsledkem. Například prohra 0:3 znamená, že zápas bude doprovázet „nespokojenost". Tak to prostě je. Nikdo tomu nezabrání. Ani deset zásahových jednotek. Hráči si to musí uvědomit, tohle není obyčejný zápas! Musí hrát jako „o život", 
a to budou. Porazíme je!
Seifert: Derby vyhrajeme 2:0! Je pravda, že oba týmy mají dobrou formu, ale pád 
z ligy přece jen může otřást hradeckou  kabinou.

Kolik by vám museli dát, abyste se nechal vyfotit v dresu nedělního rivala?
Kotouček: Není to otázka peněz, ale hrdosti. Možná v hrobě, že by do „toho" oblékli moji mrtvolu. Jinak to není možné.
Seifert: Nic, protože bych ho na sebe nikdy nenasadil  (směje se).

Existuje něco, co se vám
na soupeři líbí?
Kotouček: Kunětická hora. To je jediné pěkné místo na jih od našeho královského města.
Seifert: Říká se mi to těžce, ale fotbalové výjezdy mají opravdu slušný, myslím početně. Uvidíme, kolik lidí od nich pojede do Vlašimi, Třince a podobně. Doufám, že se to v Pardubicích zlomí a fotbal bude na stejném místě jako hokej.

Máte na nějakého hráče z opačného tábora alergii?
Kotouček: Nevím, neznám je. Spíš musím říct, že cítím mírný respekt k jejich celému mužstvu. Jejich výsledky nebyly špatné.
Seifert: Nemám, protože kromě Rolka, Hodase a Kuliče hráče Hradce neznám.

Přijal byste pozvání šéfa druhého fanklubu na pivo?
Kotouček: Ne. Nevím, o čem bychom si povídali. Neblázněte, jaký by to mělo smysl? Jako, že bychom pak byli přátelé, družba?!!? To by mě asi ostatní fandové sežrali. Navíc paní doktorka mi naléhavě doporučila, abych se za každou cenu vyhýbal konfliktním situacím.
Seifert: Na tohle odpovídat nebudu.

Co byste dělal, kdyby váš tým 
v derby prohrál?
Kotouček: To se snad nestane. Nespekulujme. Byla by to tragédie a bylo by mi dlouho zle. To se nesmí stát.
Seifert: Takové řeči, co kdyby, nechci vůbec slyšet! 
Věřím našemu mužstvu a budu za ním stát za jakéhokoliv výsledku.

Čí stadion je větší ruina, ten hradecký, nebo v Pardubicích?
Kotouček: Pardubický. 
O tom není pochyb. To je takové lepší vesnické hřiště s tribunou. MY máme STADION, kde se v minulosti hrály VELKÉ zápasy. Už je sice starší, ale svou velikostí a významem strčí ten pardubický do kapsy.
Seifert: Hradecký stadion má velkou kapacitu a historii. Stadion Pod Vinicí je zase modernějším, útulnějším místem, kterému ovšem chybí potřebná kapacita. Oba stadiony jsou pro mě nevyhovující.
Pořád věřím, že se město odhodlá a začne s rekonstrukcí Letního stadionu, kam fotbal 
v Pardubicích patří.