„Už mě nebavilo dívat se na kluky, jak jdou na trénink," šklebí se záložník FC Hradec Králové při vzpomínce na dlouhou herní nečinnost.

Už jste tedy stoprocentně fit?
Snad jo. Podle doktora by mělo být všechno v pohodě. Celou tu dobu jsem jen posiloval, teď  konečně vidím, že všechno směřuje ke konci.

„Nehrabalo" už vám z každodenní návštěvy posilovny?
Docela ano. Už mě nebavilo dívat se na kluky, jak jdou na trénink. Ale nic jiného se dělat nedalo, vazy okolo kotníku se musely zpevnit.

O jaký druh zranění přesně šlo?
Po jednom nešetrném zákroku na tréninku jsem dostal ránu do kotníku. Léčil jsem to, pak naskočil do generálky před ligou a následně do dvou utkání. V každém z nich jsem do kotníku dostal znovu ránu a bolest se zase stupňovala.

Co bylo dál?
Po zápase s Třincem jsem odjel na důkladnější vyšetření do Prahy. Zjistilo se, že mám nejenom pochroumané vazy, ale je tam i zlomenina kosti, jakýsi úlomek. Rozhodli jsme se pro konzervativnější řešení, že budu posilovat vazy a kdyby to bylo hodně špatné, šel bych na operaci. Naštěstí jsem nemusel.

V neděli jste zvládl celý zápas za Převýšov, o den dřív jste z lavičky přihlížel útrpnému představení „votroků" ve Frýdku-Místku. Jak jste viděl sobotní porážku 1:3?
Především je to škoda. Na druhou stranu na Frýdek jsem se jezdil dívat, když jsem byl v Ostravě. Hrají moc dobře, diváci je dovedou vybláznit, pak chytí druhý a klidně třetí dech. A přesně to se jim proti nám povedlo. Škoda, že jsme nezvládli závěr první půle. Kdybychom udrželi výsledek 0:1, otočili bychom to.

Venku se vám nedaří, z osmi posledních duelů jste vyhráli jen jednou. Do konce ligy hrajete ve Zlíně a v Pardubicích. Rozhodnou venkovní utkání o postupu?
Hlavně musíme venku střílet víc branek. Bez toho se nikam neposuneme. Strašák to pro nás není. Budit v noci se 
z toho nebudeme. Moc dobře víme, co máme zlepšit.

Troufl byste si nastoupit v neděli od začátku proti Bohemians Praha?
To je na trenérovi. Já budu připravený. Když hrát nebudu, vynasnažím se, abych mužstvu pomohl jiným způsobem.