Po podzimu byli fotbalisté Třebechovic se třiceti body na druhé postupové příčce. Jaro ale už tak úspěšné nebylo. V zimě mužstvo opustil hrající trenér Roman Kyral. Ten zamířil do Holic, které hrajíc krajský přebor Pardubicka. Jeho góly a skvostné přihrávky na jaře mužstvu zpod Orebu moc chyběly.

V polovině února tak usedl na trenérskou lavičku v Třebechovicích Josef Souček, pro kterého to byla zároveň premiéra u dospělého fotbalu.

Po více jak roce jste se vrátil k trénování. Asi se vám po fotbale už hodně stýskalo, viďte?
Máte pravdu, po trénování se mi skutečně stýskalo. Na druhou stranu jsem během dlouhého odpočinku na některé věci ve fotbale změnil pohled a názor. Když mi předseda SK Třebechovice Jiří Voslář zavolal a řekl mi, jestli bych nechtěl trénovat A mužstvo dospělých, hrozně mě to potěšilo. Sešli jsme se, domluvili se na určitých věcech a nakonec si plácli. V únoru jsem tak převzal A mužstvo mužů.

V minulosti jste působil u mládeže. Přechod mezi dospělé byl pro vás asi velkou změnou, že?
Změna to samozřejmě byla, ale ne tak velká. Máte pravdu v tom, že tréninky u žákovských celků jsou trochu jiné než u dospělých. Musíte vzít v úvahu, že v Třebechovicích chodí hráči do zaměstnání, někteří studují a tak tréninky musíte přizpůsobit. Na jaře jsme trénovali převážně dvakrát týdně, jinak to nejde. Jsme amatéři.

Musel jste po příchodu do Třebechovic něco změnit?
Ze začátku byla snaha nic neměnit. Mám tím na mysli herní systém a další věci, které tady byly zažité. Postupem času ale k nějakým drobným úpravám došlo. Bylo to odvislé například od zranění některých hráčů. V průběhu jara jsme obdrželi čtyři červené karty, takže jsem musel v sestavě poměrně často improvizovat.

Po podzimu bylo mužstvo na druhé postupové příčce. Dostal jste od vedení jednoznačný úkol postoupit?
Vedení klubu si přálo, abychom na jaře co nejdéle bojovali o postup. Nebylo to ale tak, že by mi řekli, že musíme postoupit za každou cenu. To ne. Dá se říct, že tento úkol jsme částečně splnili. O tom, že se v Třebechovicích krajský přebor hrát nebude, se rozhodlo v závěrečných čtyřech kolech. Nakonec jsme obsadili páté místo se ziskem 48 bodů.

Nakonec se tedy nepostoupilo. Jak hodnotíte jarní část sezony?
Střídavě. Byly dobré i špatné zápasy a to nejen výsledkově, ale i herně. Myslím si, že jarní část sezony odpovídá našim možnostem.

V průběhu jara jste dal šanci několika dorostencům. Naplnili vaše očekávání?
Po svém příchodu do Třebechovic jsem dostal od vedení klubu jasný úkol: postupně zapracovat do áčka naše nadějné dorostence. Tuhle roli se zatím daří plnit na sto procent. Vždyť pokud to šlo, tak za nás nastupovali Želízko, Žaloudek, Radek Bíl, Věříš a také dva zápasy za nás odchytal Jakub Novotný, kterému je teprve šestnáct let.

V dnešní době je sázka na odchovance tou nejlepší cestou…
Máte pravdu, ale zkušený fotbalista typu Romana Kyrala by byl velice potřebný. Jeho zkušenosti, góly a přehled na hřišti nám na jaře strašně moc chyběly. Nahradit jsme ho prostě nedokázali.

Co vás v průběhu jara ještě potěšilo, případně zklamalo?
Zklamáním byly čtyři červené karty, což je strašně moc. V průběhu jara nás provázela herní nevyrovnanost. Nedokázali jsme udržet nastavený herní trend ve více po sobě jdoucích zápasech. Výsledkově se nám nedařilo proti mužstvům, která hrála rovněž o přední příčky. To nás nakonec stálo lepší umístění. Na druhou straně mě potěšilo třeba to, že i když jsme některé zápasy dohrávali v oslabení, dokázalo se mužstvo semknout a dotáhnout mače do vítězného konce. Platilo to o duelech s Roudnicí a béčkem Dvora Králové. S Častolovicemi jsme uhráli remízu a pouze s Bílou Třemešnou jsme odešli poražení.

Povedete mužstvo i v nadcházejícím ročníku?
Ano, v Třebechovicích budu dál pokračovat.

Kdy se na další sezonu začnete připravovat?
Přípravu začínáme v pondělí 14. července. Součástí bude série přípravných zápasů včetně Poháru KFS. O případných posilách je v tuhle chvíli předčasné hovořit. Pokud k něčemu dojde, včas se to dozvíte.

Jan Skalička