Kdy a kolik branek jste nejvíce vsítil v jednom střetnutí?
Nejvíce branek jsem vstřelil v dorostu, myslím, že maximálně tři.

Vaše čtyři trefy výrazně napomohly k výhře nad Lužcem. V jakém časovém sledu góly padly a jak jste se prosazoval?
První gól padl ve 30. minutě po rohovém kopu hlavou. Druhá trefa přišla v 56. minutě po centru ze strany znovu hlavou a třetí zásah do černého následoval v 63. minutě po odraženém míči opět hlavou. Čtvrtou branku jsem zaznamenal v 74. minutě po trestném kopu střelou z hranice vápna.

Měl jste i další šance?
Myslím, že minimálně ještě tři akce mohly skončit gólem, ale vinou špatného zpracování jsem se do zakončení ani nedostal. V tomto utkání mě spíše poslouchala hlava než nohy.

Jaká atmosféra byla v domácí kabině po první půli, kdy se šlo do kabin za nerozhodného za stavu 1:1?
V ostřejší debatě jsme si řekli, že musíme udělat všechno pro to, abychom získali tři body, což se nakonec povedlo.

A po zápase?
Po utkání bylo co oslavovat, ale jelikož čekám každým dnem potomka, tak oslavu spojím s jeho narozením. Myslím, že spoluhráči v čele s trenérem Pepou Karabinošem za mě oslavu zvládli víc než povedeně.

Přibližte vaši kariéru.
Začínal jsem v žácích Jiskry Prasek, poté pokračoval v žácích a dorostu RMSK Cidlina. Během vojny jsem hrál v mužích Chlumce nad Cidlinou a pak strávil kariéru v Jiskře Prasek, kde působím doteď.

Jaké jsou vaše fotbalové cíle?
Žádné. Co jsem mohl ve fotbale dokázat, to už rozhodně nedoženu.

Kam byste čtenáře pozval na fotbal o víkendu?
Určitě do Cerekvice, kam o víkendu zajíždíme. Doufám, že si připíšeme důležité tři body na cestě k záchraně.

Lubomír Douděra