Když má formu, je postrachem soupeřových obran. Přesně tak tomu bylo v podzimní části České fotbalové ligy. Převýšovský snajpr Tomáš Bastin (narozen 24. prosince 1991) v ní vsítil deset branek, což ho řadí mezi elitní kanonýry třetiligové soutěže.

Jak sám říká, nebýt zranění ramene, gólů mohlo být možná i více. „Ale moc bych to nepřeceňoval," uvedl skromně v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

„Hlavně musím poděkovat spoluhráčům, možná je to klišé, ale bez nich bych tolik branek nedal. Na druhou stranu góly se ode mě očekávají a jsem rád, že tam něco napadalo," dodala střelecká „bestie".

Vraťme se k podzimní části ČFL. Jak ji hodnotíte z celkového pohledu pro Převýšov?
Z celkového pohledu jsou všichni v Převýšově vcelku spokojeni, i když víme, že bodů mohlo být přece jenom o pár více. Ale vzhledem k tomu, že se přes léto v podstatě tvořil nový tým a v průběhu soutěže nás zastihla celkem velká marodka, myslím si, že může panovat spokojenost.

Vám osobně se podařilo vstřelit deset branek a patříte mezi nejlepší střelce soutěže, takže i v tomto ohledu panuje spokojenost?
Strašně mě mrzí zranění ramene, které jsem utrpěl v zápase s Chrudimí. Gólů mohlo být možná i více. Jinak bych to moc nepřeceňoval. Především musím poděkovat spoluhráčům, možná je to klišé, ale bez nich bych tolik branek nedal. Na druhou stranu góly se ode mě očekávají a jsem rád, že tam něco napadalo.

Snad půlka republiky zaznamenala vaše úspěšné tažení soutěží až do doby, než tým začala kosit zranění. Jak se vám hrálo v úvodních deseti kolech? Atmosféra v kabině musela být parádní, ne?
Začátek soutěže jsme zvládli možná až nad očekávání. První zápasy nám vyšly, chytli jsme sebevědomí a pak už to jde samo. Myslím, že jsme hráli i koukatelný fotbal. Je jen škoda, že nás postupem času zasáhla marodka a ta se bohužel projevila i na našich výsledcích.

Nyní jste v plné přípravě na jaro. Dřete hodně? Dává vám trenér zabrat?
Přípravu jsme začali zkraje ledna a musím říct, že první měsíc to byla opravdová dřina. Nicméně všichni víme, že je to nutné zlo. Trenér nás určitě nešetřil.

Jak vy osobně snášíte zimní přípravy? Moc fotbalistů je nemá zrovna dvakrát v lásce. I když v posledních letech už třeba není trendem běhání bez míče.
Já osobně nemám rád žádné přípravy, jak letní, tak zimní. Tu letošní zimní snáším obzvlášť zle, ale lepší už to asi nikdy nebude. Běhání bez balonu nás také neminulo, ale jak říkám, je to potřeba.

Je sice teprve půlka února, ale už za měsíc vypukne fotbalové jaro. Máte už v hlavách druhou polovinu mistrovských zápasů?
Určitě už se všichni v kabině moc těšíme, až to vypukne. Zima je opravdu dlouhá a jen doufáme, že to všichni zvládneme ve zdraví a bez zranění.

Zatím jste v polovině tabulky, kde byste se chtěli pohybovat na konci soutěže?
Myslím, že kdybychom na konci soutěže figurovali v polovině tabulky, tak bude panovat spokojenost. Já však doufám, že se posuneme výš. Hlavně bychom se rádi co nejrychleji vyhnuli záchranářským bojům. Tabulka je vcelku vyrovnaná, takže čím dříve, tím lépe. Já osobně věřím, že šesté místo je v našich silách, pokud budeme kompletní.

V Převýšově jste přesně rok, jak se vám tam zatím líbí?
V Převýšově jsem maximálně spokojený. Je tu super parta a fotbal nás tady všechny baví.

Kdyby se vám osobně na jaře dařilo podobně jako na podzim, mohla by přijít i nabídka z vyšší soutěže. Co vy na to? Lákalo by vás to? Přece jen máte ideální fotbalový věk a už i nějaké zkušenosti v kapse.
Těžko říct. Myslím, že věkově už jsem za hranicí a fotbalově už se těžko nějak rapidně zlepším. Stát se může cokoliv, ale asi by to musela být neodolatelná nabídka z ligy. Ovšem jak říkám, nejlepší roky jsem možná i díky svému přístupu propásl.

Během své kariéry jste si musel projít i několika nepříjemnými zraněními. Většinou vás to postihlo v době, kdy jste se dostal do herní pohody. Myslíte, že vás to přibrzdilo ve výkonnostním vzestupu?
Je fakt, že ta vážnější zranění přišla, když se mi celkem dařilo, ale je složité tvrdit, jestli mi to uškodilo v růstu nebo ne. Prostě stalo se a tak to i beru.