Kdy a kolik branek jste nejvíce vstřelil v jednom střetnutí?
Nejvíce se mi podařilo vstřelit tři branky. Bylo to asi v šesti nebo sedmi utkáních. Můj asi největší třígólový úspěch se mi podařil v I. A. třídě v dresu Kosiček. Nyní jsem si to zopakoval po dlouhých letech, z čehož mám samozřejmě velkou radost. Je ale škoda, že nám tyto góly nepomohly k vítězství.

Vaše trefy přispěly k remíze s Cerekvicí nad Bystřicí. V jakém časovém sledu góly padly a jak jste se prosazoval?
V 70. minutě po krásné přihrávce spoluhráče jsem z hranice velkého vápna obstřelil brankáře. V 80. minutě jsem skóroval hlavou po rohovém kopu, což překvapilo asi nejen mě. V 90. minutě jsem se trefil z pokutového kopu poté, co jsem byl faulován.

Měl jste i další šance?
V minulých zápasech jsem několik šancí neproměnil, ale v tomto utkání to byly mé jediné střely na branku a za takovou produktivitu jsem určitě rád.

Jaká atmosféra byla v domácí kabině po prvním poločase, kdy jste prohrávali 0:3?
Byli jsme hodně zklamaní a taky na sebe naštvaní, protože jsme chtěli toto utkání vyhrát. Naše hra v prvním poločase nebyla dobrá, několik nadějných šancí jsme neproměnili, naopak soupeře jsme pustili do brejkových situací, které perfektně využil. Trenér nás povzbuzoval, že ještě není nic ztraceno, avšak musíme hodně přidat a s maximálním nasazením je pořád šance s výsledkem něco udělat a nezklamat tím naše fanoušky.

A po zápase?
Převládaly asi smíšené pocity. Na jednu stranu jsme byli samozřejmě rádi, že se nám podařilo utkání v úplném závěru vyrovnat, protože i ve druhém poločase nám soupeř po našem snížení na 1:3 opět utekl na rozdíl tří branek. Na druhou stranu jsme si mohli vyčítat, jak jsme si nechali utéct hosty v prvním poločase, protože po přestávce jsme se přesvědčili, že to jde a zbytečně jsme tak ztratili další body. Zápas se fanouškům musel líbit, padlo osm branek a o to ve fotbale jde.

Přibližte vaši kariéru.
S fotbalem jsem začal v Boharyni, od žáků přes dorost až po mužstvo dospělých, ve kterém jsem odehrál tři roky ve III. třídě. Poté jsem přestoupil do Spartaku Kosičky, kde jsem strávil skoro třináct let své asi „nejproduktivnější" fotbalové kariéry, kdy se nám podařilo postoupit až do I. A třídy. Před třemi lety jsem se vrátil tam, kde jsem s fotbalem začínal, a tam zatím pokračuji ve své fotbalové kariéře.

Jaké jsou vaše fotbalové cíle?
Ve svém věku si už žádné velké fotbalové cíle nedávám, takže přežít ve zdraví každé soutěžní utkání, bavit se fotbalem a také vyhrávat, protože to spolu souvisí. A pokud mi to zdraví a rodina umožní, tak chci pokračovat i nadále a třeba pomoci Boharyni vyzkoušet si i vyšší soutěž než III. třídu.

Kam byste čtenáře pozval na fotbal o víkendu?
Určitě během posledního kola bude spousta zajímavých zápasů, ve kterých půjde relativně o hodně, i když je dobré nezapomínat na to, že jde stále „jen" o fotbal. Já bych pozval každého fanouška, ať jde povzbudit svůj tým, kterému fandí a užije si příjemné odpoledne. Hráči to určitě vždy ocení a jsou rádi, když vidí zájem svých fandů. Tím bych také rád poděkoval našim příznivcům za podporu při domácích i venkovních zápasech, na kterých nás pravidelně doprovázejí.

Lubomír Douděra