Poslední šestnácté místo v tabulce s odstupem pěti bodů na nesestupové příčky a tomu 
odpovídající hodnocení jednotlivých hráčů. První polovina ročníku Synot ligy se fotbalistům Hradce Králové nepovedla.

V tradičním známkování Deníku (hodnotilo se jako ve škole – 1 nejlepší, 5 nejhorší) obdržel nejvyšší známku ten nejmladší – sedmnáctiletý Daniel Trubač.
Kdo propadl? Záložník Hable a útočníci Prokeš se Šultesem.

Brankáři

Tomáš KOUBEK 2- (13 zápasů, 1170 minut, 4 čistá konta):
Polovina sezony nebyla zlá, ale ani zázračná. Spíš šedivý průměr. Co měl, to chytil. Ale víc nepomohl. Vše se změnilo až poté, co si dal tři zápasy oraz. Parádně zachytal proti Liberci, výtečný byl na Slavii a předvedl se i proti Brnu. V téhle fazoně ho Hradec strašně potřebuje mít i na jaře.

Martin KUCIAK 3 (3 zápasy, 270 minut):
Ve třech ligových zápasech dostal osm gólů (Příbram 0:1, České Budějovice 2:3, Dukla 2:4), což je pořádně depresivní vysvědčení. Ale mohl s nimi něco dělat? Stěží. Obrana před ním neexistovala. Lépe si vedl v poháru. Vrcholné představení ukázal v Plzni, kde chytil snad pět gólů.

Obránci

Juraj KRIŽKO 2 (14 zápasů, 1235 minut, 1 ČK):
Stálice sestavy. Vypadl z ní jen po červené kartě v utkání s Českými Budějovicemi. Trenér Luboš Prokopec viděl jeho místo na postu defenzivního štítu. Slovenský srdcař to vzal. Na nezvyklém místě fáral neskutečně. Závěr první poloviny sezony strávil vedle Adriana Rolka na stoperu a ukázalo se, že tam patří spíš.

Marek PLAŠIL 2 (8 zápasů, 720 minut, 1 gól):
Nastoupil až v 9. kole, od té chvíle nevynechal ani minutu. V Hradci už roky platí: jakmile jsou v obraně díry, zalepte je Plašilem. Chvíli hasil požár ve stoperské dvojici. Když se do ní vrátil Rolko a vykartovaný Križko, na levém kraji vystřídal slabého Mareše. Na Slavii vstřelil branku. Mezi obránci to byl ojedinělý počin.

Tomáš HOLEŠ 2- (16 zápasů, 1440 minut):
Železný muž. Na podzim odehrál plný počet minut. Má to dva důvody – herně si nevedl špatně, ale zároveň za něj není adekvátní náhrada. Hrát jednoduše musí. Začal solidně, pak se propadl do podprůměru, aby nejlepší partie sehrál na konci. Proč? Začal úzce spolupracovat s psychologem.

Adrian ROLKO 3- (13 zápasů, 1170 minut):
Prožil rozporuplný podzim. Po hrubkách na Spartě, které se významně podepsaly pod porážku 1:3, vypadl na čas ze sestavy. Kapitána týmu do ní vrátil až nový kouč Bohuslav Pilný. Chuť odčinit předchozí nedopatření přetavil ve zlepšení. Ale pořád umí víc.

Jakub CHLEBOUN  3- (12 zápasů, 806 minut):
Střelci se proti Hradci prosazovali povětšinou z prostoru, který měli střežit stopeři… Po porážce 2:3 s Českými Budějovicemi vypadl ze základní sestavy a už se do ní nedostal. Má kliku, že přijde nový trenér. Všichni budou stát na stejné startovní čáře.

Petr MAREŠ 4 (14 zápasů, 1106 minut, 6 ŽK):
Vlétl do ligy v parádním tempu. Chvíli dal zapomenout na letní vyhazov Jiřího Poděbradského. Ale opravdu jen chvíli. Jak se mužstvu přestávalo výsledkově dařit, paralelně šel s výkonností strmě dolů. Kouč Pilný mu pak našel místo ve středu pole. Tam mu bylo lépe. Posbíral šest žlutých karet, nejvíc z týmu.

Pavel ČERMÁK 4- (5 zápasů, 204 minut):
Jeho angažmá vyznívá do ztracena. Na podzim si v mužstvu musel připadat zbytečný. Na jeho post levého beka si Prokopec přivedl Mareše. Čermák musel čekat na šanci. Odehrál dva zápasy – v Plzni (0:4) a doma s Jabloncem (0:2).

Záložníci

Daniel TRUBAČ 1 (4 zápasy, 194 minut):
Největší senzace. V sedmnácti letech si odbyl premiéru v základní sestavě. Soupeř: Slavia Praha. Místo: stadion Eden. Výkon: skoro bez chybičky. Nebylo divu, že ho Pilný poslal na trávník i v posledním kole proti Brnu. V interním závodě s dalším mladíkem Filipem Zorvanem je v trháku.

Pavel ČERNÝ 2 (9 zápasů, 559 minut):
Že je flink a bohém? Že si jde na hřiště jen zahrát? Bývávalo, vážení! Start do ročníku neměl zářný, ale jakmile se vylízal ze zranění a vrátil se do sestavy, patřil pokaždé mezi nejlepší. Co na něm bylo nejlepší? Jak dřel. Hrát s takovým zaujetím ho v Hradci ještě nikdy nikdo neviděl. Takže: zakonzervovat a opět otevřít 
až 25. února!

Aleš ČERMÁK 2 (10 zápasů, 753 minut, 1 gól):
Svými výkony potvrdil, že dávat šanci teenagerům není hřích. Naopak. Když je někdo lepší, má hrát. Kmenový hráč Sparty patičkou trefil svoji první ligovou branku do sítě Českých Budějovic. Rezervy má v obranné činnosti, taky potřebuje zvýšit agresivitu. 
V devatenácti letech má spoustu času na všem pracovat.

Emir HALILOVIČ 2- (15 zápasů, 1218 minut, 1 gól):
Obrovským výkyvům formy částečně učinil přítrž. Už nejsou obrovské, jen velké. O to víc nepochopitelné.  I to je ale posun. Halilovič dokáže být 60 minut neviditelný a pak do konce zápasu zářit. Fyzičku má dokonalou. Gólem zařídil výhru nad Slováckem.

David ŠTÍPEK 3 (15 zápasů, 1209 minut, 1 gól):
Hradec mu dal to, po čem toužil – pravidelní herní rytmus. Nenastoupil pouze proti Plzni, protože nemohl. Klubu to ale měl vrátit výrazněji. Jedna branka Brnu a k tomu upocená asistence na gól Dvořáka je za patnáct zápasů zatraceně málo. Do základu patří, o tom není pochyb, ale musí  být výrazně efektivnější.

Tomáš MALINSKÝ 3 (9 zápasů, 457 minut, 1 gól):
Tři roky čekal na první ligový gól a dočkal se ho na nejsvatější půdě – ve fotbalovém chrámu na Letné. Předskočil reprezentanta Kadeřábka a poslal „votroky" do vedení. Vážně paráda. Krásný okamžik ale nepřekryje neduhy. Ví se, že je extrémně rychlý, ale technicky hůře vybavený, v předfinální a finální fázi zbrklý. Chtělo by to aspoň jednu vadu odstranit.

Matěj KOTIŠ 3- (13 zápasů, 943 minut):
Námět na podrobný psychologický rozbor. V prvních kolech neskutečně válel. Fanoušci si mnuli ruce, že takového chlapíka ve středu zálohy neměli „votroci" desítky let. Forma se ovšem zničehonic zřítila do propasti, k tomu se přidal problém se životosprávou. Po rezignaci Prokopce se drápal nahoru. Trefu do sítě Plzně oplakal. Končí mu kontrakt. Co bude dál?

Jan SHEJBAL 4 (8 zápasů, 411 minut):
Na výkony a střelecké představení z Fotbalové národní ligy nenavázal. Jako by ztratil agresivitu, tah na branku a chvílemi to vypadalo, že i chuť do fotbalu. Na jeho obranu: trápila ho zranění a nemoci.

Jan HABLE 5 (3 zápasy, 95 minut):
Pan Zbytečný číslo II. Jedině v Příbrami nastoupil v základní sestavě, kde odehrál 77 minut. Pak jich přidal už jen 18. Kariéra před pár lety nesmírně talentovaného borce povážlivě uvadá. Chce to okamžitý restart.

Útočníci

Pavel DVOŘÁK 1- (16 zápasů, 1181 minut, 6 gólů):
Musel čelit skoro až nenávisti vlastních příznivců, kteří na něho pokřikovali z hlediště. Jak šel čas, místo pískotu a nadávek se ozýval potlesk. Na konci sezony hromový. Nešlo jen o šest branek, které vstřelil. Mužstvu byl  platný i jinak. Na hrotu udržel spoustu balonů, byl šikovný v kombinaci. Jen si mohl odpustit jeden noční úlet.

David VANĚČEK 3 (6 zápasů, 154 minut):
Klid, tenhle bourák ještě všem ukáže. Vrátil se po vážném zranění. Prsty všech fanoušků na něho ukazovaly: ty budeš náš spasitel! Byl pod tlakem příznivců, ale i svým. Chtěl. A moc. Až se v tom utopil. V zimě si srovná hlavu a pro jaro se připraví verze – Vaněček 2013/14.

Marek KULIČ 4 (5 zápasů, 147 minut):
Odcházení z nablýskané scény se veteránovi nepovedlo. Toužil po hodnotné rozlučce, chatrné zdraví mu ji překazilo. První kola naskakoval do utkání z lavičky. Když mu Prokopec slíbil před Slováckem základ, zranil se. To samé se opakovalo o pár týdnů později. 
V klubu končí.

Hynek PROKEŠ 5 (8 zápasů, 167 minut):
Propadák. Jeho pád předznamenalo už 1. kolo s Teplicemi. Nečekaně nastoupil v základní sestavě, za stavu 0:0 selhal ve stoprocentní šanci a ač v tu chvíli ještě nic netušil, podřezal si pod sebou větev. Pak už sbíral jen minutové drobty. Instinkt zabijáka neukázal ani na farmě v třetiligovém Převýšově.

Pavel ŠULTES 5 (3 zápasy, 60 minut):
Jeho příchod dával logiku. Nevědělo se, co bude s Vaněčkem. Prokeš neexceloval a Dvořák se teprve dostával do fazony. Jenže bývalý hráč Mladé Boleslavi či Olomouce přišel fyzicky zanedbaný. Pro ligu byl prakticky nepoužitelný.