Vůbec byste nehádali, že je mu teprve sedmnáct let. Na trávníku si záložník Daniel Trubač (nar. 
17. 7. 1997) počíná, jako by ligu hrál už delší dobu. Herně obstál také proti nejlepším českým týmům – Spartě a Jablonci. Jeho dobrému výkonu chyběla jen ta pověstná třešnička na dortu v podobě gólu. V každém zápase se dostal do šance, ale míč do sítě neprotlačil. Na svůj první ligový gól si tak musí počkat.

Nic to však nemění na tom, že v současnosti patří mezi největší talenty hradeckého fotbalu. Člen reprezentace do 19 let by se měl v základní sestavě „votroků" objevit i v neděli, v domácím duelu s Příbramí (17.00).

Máte za sebou dva zápasy 
s předními českými týmy Spartou (0:3) a Jabloncem (0:4). 
Ač tomu výsledky nenapovídají, herně jste nepropadli a dokonce i trenéři soupeře vás chválili. 
To jistě potěší, ale body nemáte. Jak to vnímáte?
Je to tak. Nejde o to, jakou hru jsme předvedli, ale v naší situaci musíme dělat body. 
Je hezké, že i proti tak silným týmům se dostáváme do kombinace, do mezihry, ale když to k ničemu nevede, tak je všechno úplně zbytečné.

Na vině je jediná věc – špatná koncovka. I vy jste měl v každém zápase šanci, která mohla vývoj utkání otočit. To už musí být 
k vzteku, že nikdo z týmu není schopen za tři zápasy dát gól?
Měl jsem dvě, dá se říct, tutovky. Myslím si, že tu s Jabloncem jsem neřešil tak špatně, spíš ji dobře chytil brankář. Předtím se Spartou mně míč sjel po noze, to bylo ode mě špatně zahrané. A co se týká 
z pohledu celého týmu, tak máme výborné náznaky akcí ze stran, ale my nejsme schopni to nikam dotáhnout. Musíme na tom pořádně zapracovat, v týdnu se tomu dost věnujeme. Ze stran se tam prostě musíme dostávat a góly dávat.

V čem spatřujete hlavní příčinu, že v zakončení propadáte?
Je to hlavně o koncentraci toho dotyčného hráče, jak se na tu šanci soustředí. A samozřejmě záleží i na kvalitě, jak kdo umí akci zakončit.

Z vašeho osobního pohledu je jaro zatím vydařené, v sedmnácti letech pravidelně hrajete první ligu. Plníte si své sny?
Určitě, ale pořád myslím do budoucna, musím makat. 
Tohle je meta, na kterou jsem se chtěl dostat.

Musel to být pro vás příjemný pocit, když jste nastupoval proti Spartě…
Byl to velký zážitek. Proti Spartě jsem hrál vůbec poprvé. Najednou jsem stál proti hráčům, které jsem ještě donedávna sledoval v televizi. Ale musím říct: Zážitek to pro mě je, ale už to musím brát jako automatismus. Dostal jsem se na metu, na jakou jsem chtěl, jenže teď  už zase musím jít dál a dál…

Vypadá to, že vám vůbec nedělá problém přechod z mládežnického fotbalu na dospělý. Třeba proti Spartě jste v poli sehrál výborný zápas. Člověk by řekl, že ligu hrajete už dávno. Bylo něco, s čím jste se musel vyrovnávat?
S ničím jsem ani problém neměl. U mě je to spíš o tom, jak se chytnu hned na začátku zápasu. Pro mě je těžké, když hned zkazím dva tři míče, se pak dostat do zápasu, zvlášť proti tak kvalitnímu týmu, jakým je například Sparta. Ale podle mě je to všechno 
o psychice a sebevědomí hráče. Myslím si, že to zatím zvládám dobře.

Zmínil jste psychiku a sebevědomí. Nekopne vás zpátky to, že teď se hodně mluví o vašich neproměněných šancích?
I trenér mi zdůrazňoval, že se to dalo řešit lépe. Jak jsem říkal, je to o kvalitě a v tomhle se musím zlepšit. V koncovce to chce zachovat víc klidu. Já věřím tomu, že góly přijdou.

V Hradci je teď  prvotním cílem záchrana, ale jaké máte další fotbalové plány a mety? Jste členem reprezentace do 19 let…
Co se týče nároďáku, tak bych se rád podíval do dvacítky. Budu se snažit a prát se 
o to, abych se tam časem propracoval. A v Hradci, jak už bylo řečeno, teď  všichni myslíme jen na záchranu. Až po sezoně pak můžeme předvídat, co bude dál.

V neděli se doma utkáte s Příbramí. Čeká vás zápas, z něhož musíte vydolovat tři body. Kudy povede cesta k vítězství?
Určitě si ještě řekneme, co konkrétně by na Příbram mělo platit. Rozhodně to není špatný tým. Tady bude chtít něco urvat. Ale my už musíme naplno bodovat a do zápasu musíme dát všechno.

Sledujete i mužstva kolem sebe v tabulce. Na úkor koho by jste se mohli zachránit?
Sledujeme to. Ale víme, že to je jen v našich rukách. Je to jen o nás, o nikom jiném. Zachránit se musíme sami. Nemá cenu přemýšlet, jestli je někdo lehčí nebo silnější soupeř. Musíme se soustředit jen na sebe a záchranu vybojovat.

Bohuslav Pilný.Očima trenéra
Bohuslav Pilný: Dan je hráč s velkými předpoklady. Velmi dobře je na tom po technické stránce, solidně je na tom i soubojově. I když v lize se ještě kolikrát projeví jeho nezkušenost, když narazí na hráče, kteří jsou důraznější, ale tohle všechno se srovná s věkem. Má výborné cítění hry, dokáže dát finální přihrávku, umí se dostat do pokutového území soupeře. Trochu mu chybí produktivita, ani v dorostu nebyl výrazně gólový a v tomto směru by se měl zlepšit a ještě víc se nutit do střelby. Velkou předností je jeho charakter. Je to vítězný typ, který nechce prohrávat. Moc dobře ví, čeho chce ve fotbale dosáhnout a to ho posouvá dál. I díky tomu hraje ligu dřív než řada jeho vrstevníků.