Bydžovský trenér MIROSLAV CHALUPA však nepropadá přehnané euforii. „Člověk nikdy nesmí být stoprocentně spokojený,“ říká mimo jiné. Přesto si však výborného postavení mužstva v uplynulé sezoně patřičně váží.

Konečná čtvrtá příčka je pro váš tým, coby divizního nováčka, jistě velmi lichotivá. Předpokládám, že v Bydžově vládne maximální spokojenost.
Určitě. Naším cílem před začátkem divizní sezony bylo skončit v klidném středu tabulky do desátého místa, což se nám podařilo. Umístění na čtvrté příčce v takto vyrovnané soutěži je nad očekávání.

Nemrzelo vás trochu, že jste v posledním utkání s Živanicemi po remíze 1:1 přišli o pomyslný „bronzový“ stupínek?
Takhle jsme to nebrali. Před začátkem posledního utkání jsme samozřejmě věděli, že jedině vítězství nás posune na třetí příčku, o což jsme se do poslední chvíle snažili. Na druhou stranu musíme sportovně uznat, že proti nám hrál kvalitní soupeř. Výsledkem byla podle mého názoru spravedlivá remíza. Nebýt několika výborných zákroků Vaška Cejnara, mohl zápas skončit i naší porážkou.

Jaro jste odstartovali šesti zápasy bez porážky, v nichž jste navíc pouze jednou inkasovali. Bylo právě toto období nejdůležitější pro celkové umístění v popředí tabulky?
Vstup do jarní části soutěže pro nás byl stejně důležitý, jako tomu bylo na podzim, kdy se nám také dařilo. Přináší to určitý klid do řad mužstva, mělo to kladný vliv na náš další herní projev a celkové umístění v popředí tabulky.

Váš tým zdobilo malé množství inkasovaných branek. Defenziva Bydžova byla třetí nejlepší v soutěži. Kde hledat tajemství takového úspěchu?
Snažili jsme se založit naši hru na dobré defenzivě, která byla podpořena výkony brankáře Cejnara. Toto však není otázkou jen obrany jako takové, ale celého mužstva. Náš tým pracoval velmi dobře. Základem bylo, že jsme hráli v poměrně stabilní sestavě. Nedocházelo k častým změnám, mužstvo mělo čas se v defenzivní činnosti sehrát.

Mužstvo bylo tradičně silné na vlastní půdě. Navíc jste pookřáli i na hřištích soupeřů, což jste si před startem jara přál. Potěšilo vás to?
Jak jsem říkal před jarní částí soutěže, chtěli jsme se zlepšit ve výsledcích na cizích hřištích. Prezentovali jsme se aktivním fotbalem. Odměnou nám bylo, že jsme dokázali získat tři vítězství. Navíc, nebýt zkratu rozhodčího v utkání na Bohemce, mohli jsme mít ještě o jednu výhru víc.

close zoom_in V domácím prostředí jste na jaře prohráli pouze jednou, a to s Kolínem, na což navázaly další dvě porážky. Byl to právě duel s Kolínem, na který v jarní části vzpomínáte nejméně rádi?
Já bych to takhle nebral. V první řadě bych chtěl říci, že Kolín v zimní části soutěže prošel velkým hráčským třeskem. Navíc si myslím, že s příchodem trenéra Pilného se v mužstvu značně změnilo klima. Výsledkem toho bylo postavení Kolína, který byl nejlepším celkem jarní části soutěže. Z tohoto pohledu je velká škoda, že takové mužstvo musí divizi opustit. V tomto utkání nás Kolín přehrál. Následující dvě naše porážky v Měcholupech a Chrudimi však již měly úplně jiný ráz. Ve vyrovnaném utkání v Měcholupech jsme ztratili bod kvůli nedůslednosti při řešení standardní situace. V Chrudimi jsme si zápas prohráli sami, protože jsme nevyužili pět vyložených brankových příležitostí.

Když pomineme tato utkání. Dá se mužstvu po tolik vydařené sezoně vůbec něco vytknout?
Člověk nikdy nesmí být stoprocentně spokojený, vytýkat se určitě něco dá. Poměrně dost branek jsme obdrželi ze standardních situací. Přestože jsme se na tom snažili v zimní části soutěže zapracovat, tak to nedopadlo ideálně. I na jaře jsme několik branek ze standardek inkasovali, a na tom je potřeba nadále pracovat. Také jsem nebyl spokojen s tím, že když jsme začali prohrávat, neměli jsme dostatek vůle utkání otočit. Výjimkou byl zápas s Kunicemi, ve kterém se nám podařil obrat z 0:2 na 3:2. Doufám, že právě toto střetnutí pro nás znamenalo určitý zlom.

Po podzimu byla soutěž snad ještě více vyrovnaná. Každá ztráta mohla znamenat prudký pád pořadím. Bylo pro vás o to těžší udržovat si postavení v popředí tabulky?
Říkáte to správně. Soutěž byla od začátku vyrovnaná, na jaře ještě více. Každá ztráta znamenala pád o několik míst v tabulce. Jelikož jsme se pohybovali v přední části tabulky, nechtěli jsme v závěru propadnout někam doprostřed nebo dokonce do druhé poloviny tabulky. Jsme rádi, že jsme to zvládli a dosáhli jsme již zmíněného umístění.

Divizní skupina C by s nadsázkou mohla nést motto „Ovčáry a ti další“. Postoupili podle vás právě Středočeši zaslouženě do třetí nejvyšší soutěže?
Ovčáry určitě postoupily zaslouženě, protože získaly nejvyšší počet bodů. Je to zkušený celek, který měl zkušenosti z vyšší soutěže, a plně je využil právě v tomto ročníku divize.

Nakoukněme do výkonů hráčů. Střelecky se dařilo zejména hrotovým hráčům Janouchovi a Kazdovi. Byli právě oni základními pilíři týmu?
Oba naši útočníci se v průběhu jarní části zlepšovali a hlavně se dokázali střelecky prosadit. Musím říci, že hlavně výkony Ondry Janoucha mi dělaly velkou radost, protože byly čím dál lepší. Na druhou stranu musím říci, že pokud se trochu uklidní a dá do koncovky trochu víc odvahy, mohlo by těch gólů být i jednou tolik.

A co další? Kdo vás v uplynulé sezoně svými výkony potěšil, nebo naopak zklamal?
Nerad hodnotím jednotlivce. Fotbal je kolektivní sport, a právě v Bydžově to platí dvojnásob. Po letech trenérských zkušeností musím říci, že v Bydžově se sešla vynikající parta, což bylo základem výborného umístění v divizní soutěži. Myslím si, že hráči táhli za jeden provaz. Nejen ti, kteří nastupovali, ale i ti, kteří seděli na lavičce, vytvořili jednotný tým.

close zoom_in Zanedlouho vstoupíte do letní přípravy. Už máte představu o tom, jak bude vypadat?
Přípravu začínáme 13. července, protože jsme se rozhodli hráčům dát tři neděle dovolené, aby si od fotbalu také trochu odpočali a hlavně aby se psychicky připravili na další náročný divizní ročník. Příprava bude probíhat v domácích podmínkách. Trénovat budeme pětkrát týdně, zpestřením bude několik přátelských zápasů a první kolo českého poháru.

Kromě výborného umístění vašeho celku se letos dařilo také bydžovskému B týmu, který vyhrál I. A třídu. Cítíte jako výhodu, že hráči z béčka, kteří do prvního mužstva občas nakouknou, budou v krajském přeboru sbírat další cenné zkušenosti?
Určitě. Po podzimu jsme si řekli, že pokud to aspoň trochu půjde, bychom chtěli, aby se naše béčko dostalo do krajského přeboru. Z hlediska sportovní přípravy to vidíme jako krok dopředu. Jsem velice rád, že se nám to podařilo. Konec konců, když se podíváme na jarní sestavu divizního áčka, tak vidíme, že do něj výrazně nakoukli Jirka Podolník a Jirka Vaněk, kteří ještě v podzimní části pravidelně nastupovali za naše B mužstvo. V tomto trendu chceme i nadále pokračovat.

Na závěr nelze pominout jeden statistický údaj. Nejen v domácím prostředí, ale i na cizích hřištích se můžete chlubit nejvyšší návštěvností soutěže. Čím si to vysvětlujete?
Vysvětluji si to jednoduše. Touto cestou by chtělo poděkovat našim fanouškům, kteří nejenže nás podporovali při domácích utkáních, ale kolikrát vážili cestu i na cizí hřiště. Doufám, že odměnou jim byly naše fotbalové výkony. Zároveň bych na závěr chtěl poděkovat i kolegovi Petru Vaníčkovi, vedoucímu Vláďovi Žalmanovi a maséru Jirkovi Čechovi za výbornou spolupráci po celý tento sportovní rok. Samozřejmě nesmím zapomenout na vedení oddílu v čele s pány Kebortem a Blažejem, kteří nám umožnili vytvořit maximální podmínky k naší sportovní činnosti.