V benefičním duelu, v němž se střetl tým vítěze Poháru ČMFS 1995 s mužstvem kamarádů a přátel Karla Urbánka, se vedle bývalých i současných „votroků“ představilo rovněž několik internacionálů v čele s Pavlem Kukou. Plejáda vynikajících fotbalistů nabídla divákům dvanáct gólů a řadu pěkných akcí. Hlavně však zavzpomínali na kamaráda a pomohli jeho rodině.

„Jsem velmi šťastný, že všichni kluci se k této charitativní akci postavili čelem a přijeli v hojném počtu. Všem hráčům i divákům děkuji za to, že jim není lhostejný osud jiných lidí,“ řekl po utkání Richard Jukl, jeden z organizátorů vzpomínkové akce.

U jejího zrodu stáli Rostislav Macháček a David Franc. „My dva a ještě Radim Holub jsme byli Karlovi nejblíž, když se s námi před půl rokem loučil a vzpomínal na společně strávené roky v hradeckém dresu,“ sdělil Rostislav Macháček a dodal: „Jsem rád, že přijeli kluci z celé republiky, aby uctili památku kamaráda a navíc pomohli jeho rodině. Karel by udělal to samé. Byl to vynikající člověk.“

Rychlonohý fotbalista měl ke svému mladšímu kolegovi zvláštní vztah. „Dá se říct, že Karla a ještě Jirku Časka jsem měl na starosti. Byl jsem prakticky jejich starší brácha. Byli to dva nejlepší mladí kluci, které jsem v Hradci zažil. Pro kamaráda by udělali to poslední,“ neskrývá dojetí Macháček a pokračuje: „Karel byl výborný hlavičkář a zodpovědný obránce, přes něhož se těžko přecházelo. Zpočátku hrál přede mnou záložníka. Já jsem však jako obránce hodně útočil a on mně pak kryl záda.“

Akce na Háječku byla silně emotivní i pro Richarda Jukla. „Pro mě to je hodně těžké. S Karlem jsme v Hradci začínali prvoligovou kariéru. Právě na Háječek, kde byla kasárna, jsme nastoupili základní vojenskou službu. Měli jsme společný start do vrcholové kopané a zažili jsme všechny úspěchy, kterých klub dosáhl. Mám na ty roky krásné vzpomínky. Karel byl kamarád do deště,“ uzavřel současný první muž hradeckého klubu.