Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Byla to vaše nejpovedenější 
sezona ve fotbalové kariéře?
Nejlepší asi ne. Střelecky určitě, ale celkově jsem měl 
i lepší sezony, třeba v mládežnických týmech. 
Ale pravdou je, že v dospělých je to jedna z nejlepších.

Jste nejlepším kanonýrem v regionu. Jak si vážíte ocenění Deníku?
Potěšilo mě to. Vyhrál jsem nějakou soutěž. Jsem rád, že jsem byl za svoje góly odměněn.

Během uplynulé sezony jste 
v krajském přeboru třikrát 
docílil hattricku. Ale neskutečnou událostí je, že v 19. kole 
v Novém Bydžově (30. března) 
a ve 24. kole v Kratonohách 
(3. května) jste tři góly vstřelil za šestnáct minut, a co víc – ve stejných minutách 26., 29. a 42.! Tohle se snad ještě nikomu nepodařilo. Co na to říkáte?
Nedokážu si to vysvětlit. Je to obrovská náhoda. Ve druhém zápase jsem kopal dvě penalty. Určitě je zajímavé, že se to sešlo přesně na minuty. Fakt velká náhoda.

Uplynulá sezona vám vyšla skvěle, jistě se to odrazí ve zvýšeném zájmu o vás. Už k vám dolétla nabídka z vyšší soutěže?
Už jsem do jedněch novin říkal, že bych chtěl vyšší soutěž zkusit, kdyby přišla dobrá nabídka. Zájem sice o mě je, ale nabídky nejsou takové, 
jaké bych si představoval.

Jaroměř měla před začátkem sezony také ambice na postup 
do divize. Proč to nevyšlo?
Ambice byly, jenže nás zlomilo sedmizápasové trápení, kdy jsme nevyhráli. Kdybychom z toho třeba pět utkání vyhráli, byli bychom jinde.

Je vám teprve třiadvacet let, ale už jste toho během své fotbalové kariéry prošel docela dost. Přibližte svá předchozí působiště?
Začínal jsem v Jaroměři, pak jsem přestoupil do Náchoda. Ve starších žácích jsem přešel do Hradce, a odtud po dvou letech do Nového Bydžova, kde jsem měl asi nejpovedenější mládežnickou sezonu v životě.

…a pak jste se dostal do Bohemians 1905. Měl jste tedy 
v kariéře solidně našlápnuto.
Tehdy mi bylo sedmnáct 
a v Praze jsem byl sám. Bez rodičů a kamarádů to pro mě bylo těžké, takže jsem se asi po čtyřech měsících vrátil zpátky do kraje, konkrétně do Náchoda, kde jsem od sedmnácti let hrál Českou fotbalovou ligu. Jenže jsem měl potíže s ramenem, musel jsem na operaci a měl jsem asi tříměsíční pauzu. Poté jsem naskočil do fotbalu v České Skalici, kde se mi také celkem dařilo. Dále jsem si zahrál divizi ve Dvoře Králové.

Pořád jste ještě mladý, do ligy to klidně můžete dotáhnout…
Na ligový fotbal to už asi nebude, ale určitě bych chtěl zkusit vyšší soutěž. V krajském přeboru nechci zůstat.

Holubovi se 
z Chrudimi už nikam nechce

Hradec Králové - 22, 21, 23. Téhle skvělé gólové bilance dosáhl za poslední tři sezony 
v České fotbalové lize Radim Holub. Už třetím rokem jeho góly vždy vystřelí Chrudim do špice třetiligové tabulky. Osmatřicetiletý kanonýr ovládl v soutěži Deníku ligovou kategorii A a ukázal, že branky dávat nezapomněl.

„V Chrudimi jsem čtyři roky. Už jsme na sebe zvyklí. Hrajeme stylem, který mi vyhovuje, dostávám se hodně do šancí a zatím mi to tam padá," říká spokojeně Holub, který během své profesionální kariéry nastřílel v první lize 
77 gólů ve 304 zápasech.

V Chrudimi je spokojený. Kdyby ho lanařil někdo z vyšší soutěže, nešel by. „Chtěl jsem do Chrudimi. Říkal jsem, že si tady najdu práci a zůstanu tady. Během fotbalového života jsem se stěhovat dost, prošel jsem snad devíti kluby v Čechách. Nikde výš už hrát nebudu," má jasno Holub, který dříve oblékal dres Pardubic, Hradce Králové, Sparty Praha, Jablonce, Mladé Boleslavi, Kladna, Drnovic, Slovácka  a Čáslavi.

Do vyšší soutěže by nešel, přesto se mohl s Chrudimí objevit ve druhé lize. Před dvěma lety totiž tým třetí ligu vyhrál, letos byl zase klubu postup nabídnut v době, kdy posun nahoru odmítal Kolín..

„Je to pořád dokola, požadavky na stadion jsou vysoké, ten máme nevyhovující. Nemalou roli hraje i finanční stránka klubu. Nyní se zbourala stará tribuna, bude se dělat nová. Je to škoda pro mladé hráče, ale taková je situace," vysvětluje Holub, proč klub postup odmítá.

I v příští sezoně bude pokračovat v Chrudimi. „Minulý týden jsem byl na artroskopii, doufám, že si koleno sedne a budu v pořádku," věří.

Kdysi působil v Hradci Králové i v Pardubicích. „Votroci" se po roce vracejí do ligy, postup si zajistili až v posledním kole na trávníku rivala.

„Jsem rád, že se Hradec vrátil do ligy, sledoval jsem závěrečný zápas v Pardubicích. Poslední krok bývá vždycky nejtěžší, ale zvládli ho. Jsou v lize a já doufám, že tam vydrží déle než jen jeden rok," přeje si.

Tři roky vládne divizi, pokaždé v jiném dresu

Hradec Králové /ROZHOVOR/ - Střídá kluby, ale branky pořád střílí jako na běžícím pásu. V soutěži Deníku už potřetí v řadě ovládl kategorii divizních střelců a potřetí v dresu jiného klubu. Sedmatřicetiletý útočník Ivo Svoboda letos získal primát jako hráč Vysokého Mýta, loni slavil v dresu Svitav a předloni působil v Převýšově. 
V tomto ročníku však stejně branek jako on – 20, nastřílel jeho nedávný spoluhráč ze Svitav Michal Belej.
„Pořád mám do fotbalu chuť," říká Svoboda, který si zahrál první ligu ve Slavii Praha, Plzni, Drnovicích,  Českých Budějovicích a Jihlavě, oblékal i dres Hradce Králové a slovenské Žiliny.

Měníte kluby, ale vaše střelecká bilance v divizi je úctyhodná – 
27, 22 a 20 branek. Čím to je, 
že se vám tak daří?
Předně jsem rád, že každý rok, co jsem skončil s profi fotbalem, jsem dal alespoň dvacet gólů. Je to asi tím, že člověk nepřestal trénovat. Když roky přibývají a ještě se přestane trénovat, tak má výkonnost  rychlý spád dolů. Vyhýbá se mi i dlouhodobější zranění a pořád mám do fotbalu chuť.

Vypadá to, že vám je jedno, 
v jakém mužstvu hrajete. Góly prostě střílíte pořád…
Není jedno, kde hraju. Vždycky jsem byl totiž v týmech, které fungovaly. Byli tam dobří spoluhráči, skvělá parta lidí… Vždycky jsem byl ve výborném kolektivu, 
v němž jsem se cítil dobře, 
a podle toho to také vypadalo 
na hřišti.

Letos jste působil ve dvou 
klubech, na podzim ve Svitavách (6 gólů), na jaře jste pak 14 brankami pomohl zachránit nováčka z Vysokého Mýta…
Sestup Svitav mě mrzí, už na podzim nebyla atmosféra optimální. Souvisela s tím, 
co se v klubu dělo. Naopak 
ve Vysokém Mýtě to bylo jiné. Klub se chtěl po podzimu zachránit a na jaře z toho byla nakonec  parádní jízda, kdy jsme se nesli na vlně elánu 
a nadšení. Dotáhli jsme to až na páté místo, pro všechny 
v klubu i pro nás hráče to byl příjemný půlrok.

Ve Svitavách jste pomáhal 
s mládeží. Hodláte trénovat, nebo máte v plánu působit 
ve fotbale na jiné pozici?
Když člověk aktivně hraje, tak nemá moc času věnovat 
se ještě něčemu dalšímu. Kdybych třeba vedl nějaké mládežníky, tak by se o víkendu mohly křížit zápasy, 
to by nešlo. Takže dokud budu platný hráč, tak budu hrát. 
Až skončím, tak se určitě 
v klubu domluvím na něčem, kde bych byl platný a mohl předávat svoje zkušenosti.