V pátek to na něho přišlo. Po návratu z prohraného zápasu ve Znojmě, kde David Vaněček ještě jako na potvoru neproměnil pár šancí, ho skolila silná střevní viróza. Zhubl pět a půl kilo. Doteď leží v posteli, tuze nepříjemná choroba mu stále koluje tělem. Stejně jako dalším spoluhráčům.

„Bylo mi tak zle, že jsem myslel, že to skoro nepřežiju," útrpným hlasem říká střelec FC Hradec Králové.

Krajská hygienická stanice vzhledem k rozsahu nákazy vyhlásila epidemioligický stav. Dva zápasy „votroků" – středeční pohárový s Bohemians Praha 1905 a nedělní mistrovský s Varnsdorfem – byly odloženy na neznámý termín. „Štve nás to. Ve Znojmě jsme sice prohráli, ale poprvé v sezoně jsme předvedli hodně dobrý zápas a těšili se, že to zopakujeme ve středu proti Bohemce," rmoutí Vaněčka.

Davide, jak se momentálně cítíte?
Pořád nic moc. I když beru od soboty prášky, tak střevní potíže příliš neustoupily. Čekám, co se bude dít dál.

Jak to všechno začalo?
V pátek po tréninku jsem přijel domů (zápas ve Znojmě se hrál ve čtvrtek – pozn. aut.) a cítil se slabý. Šel jsem si proto lehnout a když jsem se vzbudil, bylo mi tak zle, že jsem myslel, že to skoro nepřežiju. Měl jsem vysoké horečky až devětatřicet stupňů a velké střevní potíže. Odjel jsem na pohotovost, kde mi dali léky a  rady, jak se tomu bránit. Hned jsem volal trenérovi, který v tu chvíli ještě neměl ponětí, že je nás tolik.

Jenže vás bylo s podobnými příznaky pět…
Ano, kluci měli stejné problémy jako já. Nejhůře to odnesl Pavel Černý, který dokonce skončil v nemocnici… Pikantní na tom celém je, že jsem byl objednaný k našemu týmovému doktoru Šopákovi, jenže ten virus chytil také a když jsem za ním přijel, už v ordinaci nebyl a sestra mi jen potvrdila, že jsem tady asi šestý fotbalista. (hořce se usměje) Uvidíme, jak to bude dál. Na kontrolu mám jít čtvrtek nebo v pátek. Zatím ležím v posteli a s trenérem jsem domluvený, že mu budu ve středu večer volat, jak na tom jsem.

Jak reaguje na bacil vaše tělo?
Od pátku do neděle jsem vůbec nic nejedl… Za tři dny jsem zhubl pět kilo. Přiznám se, že jsem na to koukal jako blázen. Teď už to nejde tak radikálně dolů, ale každopádně jsem lehčí o další půl kila.

Už do sebe něco dostanete?
Piju černý čaj, různé minerálky střídám s džusem, což sice moc nepomůže průjmu, ale zase to odplavuje bakterie. Jinak jím starší bílé rohlíky, různé suchary, hodně rýže… Nic velkého nemůžu.

Tušíte, z čeho se mohla nákaza do těla dostat?
Ve Znojmě jsme měli dvě jídla. Myslím, že z jednoho z nich určitě. Zatím to ale nevíme přesně.

Není to tak dávno, co jste byl dlouho mimo se zlomeninou kotníku. Nyní vás potkala další zdravotní lapálie. Co bylo horší?
Tohle se se zlomeninou nedá srovnávat. To bylo nejhorší období v mém fotbalovém životě. Naštěstí už je za mnou. Tohle zvládnu. (usměje se)

Sezona je v plném proudu. Může mužstvo taková nepříjemnost rozhodit?
Je to hodně nepříjemné. Sice jsme výsledkově minulý zápas ve Znojmě nezvládli (1:2), ale konečně jsme odehráli dobrý zápas. Byli jsme silní na míči a hlavně nebezpeční. Poprvé v sezoně jsme konečně odehráli hodně dobré utkání a těšili se, že to zopakujeme ve středu proti Bohemce a v neděli s Varnsdorfem. Bohužel k tomu nedojde.

Tušíte, kdy byste se mohl vrátit k tréninku?
Všichni máme do středy klidový režim a ve čtvrtek kontrolu. Ale záleží na každém z nás, jak se bude cítit.  Další zápas máme naštěstí až příští neděli. Do té doby snad budeme všichni zdraví a připravení do zápasu zasáhnout.

Kdo se o vás doma stará?
Měl jsem u sebe zrovna malého, ale ten musel okamžitě odjet k rodičům. Přítelkyně je od rána do večera v práci, ale musím jí strašně poděkovat za to, jak mi první dvě noci pomohla. Vůbec jsem nespal, měl jsem horečky, vyměňovala mi obklady…  Teď už naštěstí zvládám všechno sám.

Střevní chřipka. O co jde?
„V takových případech jde většinou o otravu jídla toxiny, které produkují některé bakterie, nebo se může jednat o střevní infekci typu salmonelózy, eventuálně kampylobakteriózy. Společným jmenovatelem je většinou shodná strava, jako u hradeckých fotbalistů. Příznaky se projeví celkem brzo, což se u hráčů i stalo. U zdravých lidí je většinou onemocnění nekomplikované, ale je to samozřejmě hodně individuální. V tomto případě – u sportovců – je většinou spojené ještě s velkou fyzickou zátěží, což logicky  stav zhoršuje, jelikož bakterie napadnou unavené tělo. K tomu se následně může přidat třeba bolest kloubů. Doba léčení je také hodně individuální."
(MUDr. Pavel Kosina, Ph.D.)