Při hodnocení středečního pohárového vyřazení s Teplicemi už však nasadil vážnější tón.
Proti Severočechům jste odehrál oba zápasy. Který z nich byl těžší?
Nesrovnával bych to. Náročné byly oba. Teplice mají velkou kvalitu. Že vedou Gambrinus ligu, není žádná náhoda. Ale strach jsme neměli. Trenér nám říkal, že se dá hrát s každým. To se také potvrdilo.
Lídra nejvyšší domácí soutěže jste znovu přestříleli. Gólová odměna však přišla pouze v jediném případě…
Mrzí to. Kdybychom byli produktivní jako Teplice, mohli jsme v klidu pomýšlet na postup. Horším týmem jsme rozhodně nebyli. Je to škoda. Střeleckých možností jsme si vytvořili opravdu hodně.
Litovat se určitě dá i nepovedeného začátku. Již ve 3. minutě jste zbytečně inkasovali…
Je to škoda. Bohužel došlo k nedorozumění v komunikaci, a zkušený soupeř toho dokázal využít.
Stále častěji se vaše jméno objevuje v základní sestavě. Do kádru si vás po posledním jarním utkání vytáhl trenér Kotal. Byl jste tehdy velmi překvapen?
Nejdřív jsem tomu nechtěl věřit, ale šanci jsem snad chytil za pačesy. Bylo to také trochu o štěstí. Snažil jsem se v zápase v Karviné podat co nejlepší výkon. Povedlo se a zaplaťpánbůh za to. Jsem rád, že se mnou trenér počítá. Na nevytíženost si opravdu stěžovat nemůžu.
V úterý vás čeká podzimní derniéra s Karvinou. Určitě byste si přál, aby tým prodloužil domácí šňůru čítající sedm výher v řadě…
Samozřejmě. Nic jednoduchého nás ale nečeká. Karviná má silný tým. Přesto věřím, že to zvládneme.
V den utkání vám bude dvacet let. Stane se tak 17. listopadu. Co vám vůbec říká tohle významné datum českého národa?
Změnil se režim. Cinkalo se klíčema a já se zrovna narodil. Jsem takové revoluční dítě.
