Richard Jukl

Bývalý záložník Hradce Králové, generální ředitel FC Hradec: „Pro mě i celý klub je to obrovská ztráta. S Hráškem jsem ještě v průběhu prosince hovořil… Odešla velká ikona hradeckého fotbalu. Když se řekne Hrášek,  tak si každý  vybaví, kdo to byl. Byl  mým prvním masérem v profesionální kariéře, poznal jsem ho jako bezkonkurenčního člověka. Když jsme byli na stresujícím turné v Mexiku, byl pro nás zdrojem dobré nálady. Jednou mě ke konci ošetřoval, rozhodčímu se zdálo, že zdržuje, tak mu říkal, že to stejně nastaví. A on na něj: Klidně, aspoň si kluci pořádně zahrajou."

Milan Frýda

Bývalý záložník Hradce či Slavie Praha: „Hráška jsem poznal, stejně jako spousta kluků, když  jsem hrál za svůj mateřský klub v Hradci.  Byl jedním z mála masérů, který měl sílu v rukách. Jeho masáž byla super, rozšířil mi u ní zásobárnu vtipů, rád jsem je pak pouštěl dál.

Strašně rád vzpomínám i na veselou příhodu s rozsypaným kufrem na Spartě. V posledních letech jsme se vídali poměrně často, pokud mu to zdraví dovolilo. Zvali jsme ho na akce staré gardy. Hráškovi jsme nechali udělat vlastní dres, což ho upřímně potěšilo. Všichni kluci byli rádi, když mezi nás přišel. Naposledy jsme se viděli den před tou nešťastnou událostí, když jsme seděli nad  jednou z jeho kronik. Zapisoval svoje zážitky nejen z fotbalu, ale i z juda a zápasu. Ten den jsme vzpomínali na to, co jsme prožili, a od srdce jsme se všichni zasmáli. Úplnou náhodou se u toho kromě mě sešel i Luděk 
Pečenka a Pavel Černý. O to víc nás zaskočila smutná zpráva o Hráškově odchodu. Nejen já na něj budu vzpomínat jen v dobrém!"

Milan Ptáček

Bývalý obránce Hradce Králové: „Judisté mu říkali Packa, teprve u fotbalu se mu začalo říkat Hrášek, což jsme převzali z Chebu, kde měli podobně zakulaceného maséra. Vlastně jsem s ním strávil celou kariéru. Přestože jsem nebyl nějakým zastáncem masírování, mně vyhovoval. Byl to odborník a také zdatný psycholog. Uměl to s námi.

Od rána do večera by vypravoval vtipy. Uměl dělat kraviny, rád mastil karty a byl to výbornej kuchař! Mám s ním spoustu zážitků, ale jedna věc mi fakt utkvěla v paměti: hrálo se na Spartě, Hrášek běžel na ošetření k hráči a v šestnáctce se mu rozlítl kufr. Všichni fanoušci začali křičet: Hrášek na hrad! Obdivuhodné na něm bylo, jak si dokázal zapamatovat data. Věděl třeba ročník narození mého otce, nebo kdy se narodily moje děti. Myslím na naše poslední setkání… V kanceláři jsem si vystavil nějaké relikvie z Mexika a Zdenda mi do  sbírky přinesl vlajku. To je prostě dárek, který jsem v tu chvíli ocenil a dnes o to víc."

Radim Holub

Bývalý útočník Hradce Králové či Sparty Praha: „Zpráva o úmrtí Hráška byla šokem, stejně jako když jsem se dozvěděl o odchodu mého kamaráda Pepy Kletečky. S Hráškem jsem 
v průběhu své kariéry strávil asi tři roky. Byl to perfektní chlap, nezkazil žádnou srandu, byl hravej – kartičky a tak. Měl velký předpoklad k masírování díky své síle."

Rostislav Macháček

Bývalý záložník Hradce či Slavie Praha: „Perfektně vařil. Ta jeho česnečka!  V době, kdy jsem byl svobodný, přinesl jsem produkty ze zabíjačky a Hrášek nám s Černým, Vosáhlem a Časkem připravil fakt hody. 
Měl jsem k němu úzký osobní vztah, jezdil se mnou i na chatu do rodných Prachovic. Rád na něj vzpomínám a pořád budu. 
Je ho strašná škoda."