Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Druhá sezona bývá těžší než premiérová, traduje se. Fotbalisté Hradce Králové, vloni nováček první ligy, jenž překvapil konečným perfektním osmým místem, jsou další z řady týmů, které už to chápou. Prošli si velmi krušným obdobím, ač nakonec v první části soutěže získali velmi solidních devatenáct bodů. Hradecký deník vybral události dokumentující složitost i konečný podzimní úspěch mužstva kouče Václava Kotala.

Králové tabulky

To nejlepší na začátek, dalo by se říct. Hradečtí vyhráli první dvě utkání, proti Žižkovu a v Teplicích nastříleli celkem čtyři góly a ani jednou neinkasovali – a proto po druhém kole vedli tabulku. Trenér Kotal však překvapivé postavení nepřeceňoval.

„Máme mladý tým, většina hráčů má sotva dvacet ligových zápasů,“ upozornil. Ač byl na tabulku krásný pohled, uchlácholit se nenechal ani realisticky uvažující kapitán Roman Fischer: „O titul si to opravdu rozdají jiní.“

Série nula

Z prvního místa se dá zřítit jedině dolů – a Hradec poznal, jak tvrdý dopad to může být. Po výhře v Teplicích v následujících čtyřech duelech ani jednou nebodoval, devětkrát inkasoval a nevstřelil ani jednu branku. „Nevím, zda si hráči mysleli, že už všechno půjde samo,“ pronesl Kotal. „Naši hru ovlivnilo několik aspektů: v prvé řadě neproměňování gólových šancí, což vyvrcholilo v utkání s Příbramí.“ Zlou sérii uťala až domácí výhra nad Bohemians 1905.

Prokleté penalty

Ano, právě zoufalá koncovka ničila Východočechy celkem pravidelně. Navíc se k ní přidala nová bolest. Hradec kopal na podzim dvě penalty – a ani jednou neslavil gól. Zkrachovali navíc dva zkušení střelci, v Mladé Boleslavi mohl rozhodnout o výhře Pavel Černý. „Kopl jsem to jako ču…,“ uznal chybu. K domácímu neúspěchu s Příbramí přispěl kapitán Roman Fischer. „Beru prohru na sebe, měli jsme další šance, ale gól jsem měl na noze hlavně já,“ prohlásil Fischer.

Průšvih na Dukle

Během černých týdnů si hradecký tým prožil také nejhorší zápas podzimu. Na začátku září prohrál na trávníku pražské Dukly jednoznačně 0:4, k tomu je nutné přičíst dočista bídný výkon. Hosté prakticky ani jednou neohrozili domácího gólmana Filipa Radu, syna bývalého reprezentačního kouče.

„Taková prohra je ostudný výsledek. Je tu krize, bude ji řešit představenstvo,“ poznamenal generální ředitel hradeckého klubu Richard Jukl. Vedení však zachovalo klid, kouče Kotala neodvolalo, což se „votrokům“ nakonec vyplatilo.

Nejlepší zápas

Na toto označení aspirují dva výkony. Prvním je vysoká výhra 3:0 v Teplicích, kterou navíc přikrášlil nádherný gól obránce Radka Hochmeistera. Druhým bezbranková domácí remíza s Jabloncem. Ač je to mírně paradoxní, i hráči sami se přiklánějí k druhé variantě, Jablonec (jednoho z aspirantů na titul) totiž jasně přehráli, „pouze“ zklamali v řešení šancí, nevyzráli na skvělého gólmana Michala Špita. „Byl to náš nejlepší výkon na podzim,“ byl přesvědčen záložník Jiří Janoušek. „Měli jsme prohrát, Hradec byl jasně lepší,“ uznal také hostující středopolař Karel Piták, odchovanec Hradce Králové.

Oblíbené Teplice

Tenhle soupeř černobílým doslova sedí. Proti Teplicím nastřádali hradečtí fotbalisté za dva duely šest bodů i šest gólů. Na severu Čech vyhráli nečekaně 3:0, doma v posledním podzimním vystoupení otočili nepříznivý stav a zvítězili 3:2. Jak je možné, že jim celek kouče Petra Rady takhle vyhovoval?

„Věděli jsme, že jsou nepříjemní v každém souboji, ale že se proti nim dá prosadit kombinačně,“ podotkl Václav Kotal. Jeho hráči zvládli proti Teplicím dvě odlišné taktiky: venku uspěli ze zabezpečené obrany a brejků, doma po nátlakové hře.

Fukal, velké jméno

Klub z Hradce touto cestou většinou nekráčí, hráči známých jmen se na východ Čech moc často nestěhují. Tentokrát se však našla výjimka. V létě se v kabině objevil Milan Fukal, bývalý reprezentant, zadák Jablonce, Sparty či bundesligového Hamburku. Prostě velký hráč! Srdcař z vesničky Kokonín ležící nedaleko Jablonce bez reptání absolvoval zkoušku, na začátku angažmá se mírně hledal, ale v jeho druhé části už patři mezi nezpochybnitelné opory. „Věděl jsem, že bude přínosem,“ liboval si Kotal. „Na hřišti i v kabině. Je to velký hecíř,“ dodal.

Jiří Fejgl