Realizační tým doplnil známý bouřlivák a motivátor Martin Pulpit. Ano, přesně ten kouč, který se již o zlínské angažmá ucházel loni v létě. Tenkrát neúspěšně…

Premiéru si Pulpit odbude v neděli na hřišti vedoucího Hradce Králové, kde před časem rovněž působil.

Opět budete trénovat profesionální klub. Proč tak dlouhá pauza po odchodu z Baníku?
Po tom, co jsem si tady prožil, jsem chtěl původně směřovat svoje další kroky do zahraničí. V minulosti se ke mně ne všechny kluby zachovaly košer, přestože jsem jim odvedl stoprocentní trenérskou práci. Proto jsem v létě nevzal žádnou nabídku.

Přesto jste nyní vedl divizní Živanice?
Po šestém kole mi bývalý majitel někdejšího prvoligového klubu z Lázní Bohdaneč, který dnes vede právě Živanice na Pardubicku, zavolal se žádostí o pomoc. Živanice byly po šesti kolech na posledním místě tabulky, v dalších šesti kolech jsme ale uhráli tři remízy, třikrát jsme zvítězili a co nejlépe chceme zakončit celý podzim. Minimálně do té doby chci v Živanicích působit, což byla také jedna z mých podmínek při příchodu do Zlína, neboť tamní hráči mi vrátili chuť do fotbalu a mám  s nimi korektní vztahy.

Loni na podzim jste trénoval divizní Svitavy, teď  Živanice. Naplňovala vás práce na této úrovni?
Ano. Třeba teď  nám chodí v Živanicích na každý trénink dvacet lidí, kteří opravdu chtějí pracovat.

Očekával jste ještě v závěru podzimu nabídku ze Zlína?
Ne. Důvod byl prostý. Ve Zlíně už k jedné výměně trenéra došlo, když do funkce hlavního kouče byl instalován sportovní ředitel klubu Alois Skácel. Proto jsem o Zlínu vůbec nepřemýšlel a opravdu mě to překvapilo.

Fotbalovou národní ligu jste ale jistě sledoval, že?
Jsem jeden z mála trenérů, který má přehled o všech domácích soutěžích od první ligy až po krajský přebor. I proto mi v létě během přípravy klubů volalo nespočet trenérů, kteří chtěli informace o různých hráčích. Shodou okolností jsem na podzim navštívil i zápas Zlína na Vltavíně a mužstvo už jsem viděl přímo v akci.

Nepřekvapuje vás, že jsou ševci momentálně na padáka?
Ve Zlíně je krásný stadion, výborná infrastruktura, dlouholetá fotbalová tradice a můj názor, že tento klub patří do první ligy, pořád platí. Už loni jsem majiteli klubu panu Červenkovi předložil svoje názory a vizi, kam by se měl Zlín ubírat. Klub se ovšem vydal jinou cestou, což musíte vždy respektovat, nicméně čas dal za pravdu mně.

Jaká je tedy ta správná cesta?
V tuto chvíli to není o žádných dlouhodobých plánech. Zlín musí ve zbytku podzimu vytěžit z minima maximum. Dle mého názoru je potřeba uhrát ze tří posledních zápasů alespoň čtyři pět bodů, aby měl v zimě relativní klid. Ale opravdu jen relativní.

Už jste něco podobného zažil loni na Baníku, vzpomínáte?
Byla to velmi obdobná situace. Tam jsem měl z posledních čtyř kol uhrát alespoň sedm bodů, abych se udržel, a my jsme tento plán překročili. Žádné osobní cíle jsem si tenkrát nedával, vždy jsem se soustředil jen na nejbližší zápas, oprostil jsem se od všech dalších vlivů včetně médií, která mi nedůvěřovala, a stejně k tomu přistoupím i tady. S týmem budu pracovat na sto procent a každý den uděláme maximum pro to, abychom byli na nejbližší utkání co nejlépe připraveni. To je v tuto chvíli ze všeho nejdůležitější.

V jakém stavu jste mužstvo v úterý ráno našel?
Na nějaké soudy je příliš brzy, neboť jsem s mužstvem absolvoval teprve jednu tréninkovou jednotku. Reakce hráčů ale sleduji, vytvářím si nějaký obrázek a dle prvních poznatků mohu říct, že tým není tak úplně dole, jak byl loni touto dobou Baník, když jsem jej přebíral. Mužstvo se podle mě ještě může vzchopit a udělat nějaký dobrý výsledek.

Jak můžete tým pro zbytek podzimu nakopnout, když možnosti jsou velmi omezené?
Trenér může změnit obecně tréninkový proces, rozestavení, atmosféru nebo taktiku. Ale v této fázi si nemůže ukázat na hráče zvenčí, o které by chtěl stávající kádr doplnit. Tímto stylem jsem s majiteli ani nikdy nejednal a drahé hráče jsem po nich nechtěl. Vždy jsem byl zvyklý hráče hledat v nižších soutěžích, vychovat si je, připravit a za to mě těšilo, že jsem plno hráčů dokázal najít, natrénovat a připravit pro prvoligový fotbal. Když jsme se třeba s Pardubicemi stěhovali ve druhé lize do Sokolova, místní se mi smáli, koho jsem si to přivedl. Ale do roka a do dne asi čtyři nebo pět hráčů bylo prodáno do první ligy včetně Martina Jiráčka.

Takže do kádru sahat nebudete?
Teď by to nebylo ani správné. Myslím si, že jsou tady v kádru fotbalisté, kteří za sebou mají velkou kariéru, ať už jsou to Hubáček, Polách, Kroča, Hruška nebo Kubica. Oni sami vědí, že situace je poměrně vážná a že záleží i na nich zkušených, aby udělali něco v kabině, něco na hřišti a nějaké body co nejdřív nahráli.

Už v neděli jste navštívil zápas třetiligové juniorky v Břeclavi. Co vám tento duel ukázal?
Já jsem člověk upřímný a na rovinu musím říct, že mě tento zápas příliš nenadchl. Navíc smutná koncovka pro juniorský tým Zlína, který si nechal dát vyrovnávací branku v poslední minutě, ačkoliv domácí byli oslabení o dva vyloučené hráče. To by se stávat samozřejmě nemělo. Ovšem i záporná informace je informace.

Přesto jste okamžitě po utkání Jasenského s Hlobilem přesunul do A-týmu, proč?
Byli to hráči, kteří chtěli běhat a pracovat. Co se týče Adama Jasenského, to je levák a leváky je potřeba si vždy hýčkat. Navíc ve Zlíně byli vždy dobří leví beci, například Tomáš Dujka, Honza Jelínek, David Hubáček nebo Tomáš Hájek. A v hráči Jasenském vidím pro Zlín podobný potenciál. Hlobil mě zase překvapil svoji aktivitou, chutí a touhou v zápase něco udělat, i když to v tuto chvíli ještě není hotový fotbalista.

Jak dlouhé bude vaše angažmá na Letné?
Momentálně jde pouze o krátkodobou spolupráci v horizontu dvou týdnů, během nichž se budeme poznávat. Prioritou pro případnou další spolupráci by byla dlouhodobější smlouva, která by byla nadstandardní v otázce perspektivy. O finance vůbec nejde. Jde o to, že bych nerad odvedl roční práci, mužstvo natrénoval a pak mi někdo z nesmyslných důvodů sdělil, že musím odejít. Po podzimu si tedy nejprve musím vyslechnout názory pana majitele, sportovního ředitele klubu, jakým směrem chce jít Zlín, jakým způsobem tam chce dojít a já pak vyhodnotím, zdali jsem schopný toto zadání splnit. Pokračovat a jít dál by mělo smysl pouze tehdy, pokud by se dvě strany v těchto věcech shodly nebo alespoň přiblížily.

V minulosti jste působil v klubech, jejichž možnosti byly omezené. Nevadilo vám to?
Vždy jsem si s tím dokázal poradit. V Baníku i ve Viktorii Žižkov. Tam jsem dokonce pracoval s týmem, kde hráči půl roku nedostali výplatu, a přesto jsem je dokázal namotivovat, aby vybojovali postup a statečně se prali s Jihlavou, kde tenkrát peníze chodily včas a přesně.

Budete na takové borce sázet i ve Zlíně?
Všeobecně je vždy dobře, když do toho vstoupí nějaký cizí element, který přinese něco nového, nové myšlenky, jiný pohled na některé věci, jiné chování a zčeří poklidný domácí rybník. Teď však na to nebyl čas. K této otázce se můžeme vrátit znovu v zimě.