×

Galerie: Chřest

Sedmačtyřicetiletý Jiří Šafář, zakladatel společnosti Český chřest, která sídlí v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, doslova žije touto rostlinou. Většina produkce společnosti Český chřest z polí u Hostína zůstává v tuzemsku. Zájem o lahodný český unikát je i v zahraničí – míří do Holandska a Německa, ale klidně ho koupíte v Hongkongu či Dubaji.  V dobách totality měl u nás chřest pověst buržoazní lahůdky. To se snad už změnilo. Lidstvo ho zná několik tisíc let, byl součástí hostin egyptských faraonů, Ludvíka XIV. či třeba Sofie Lorenové. V českých zemích se „zakořenil“ a v dobách Rakouska-Uherska mířilo naše „bílé zlato“ na stoly vídeňského císařského dvora.  I dnes má chřest mnohdy nádech exotiky, ale pravdou je, že je to jedna z typických českých plodin. Sklizeň chřestu kolem Hostína trvá tak 70 dnů, sklízí ho kolem dvou stovek lidí. Šafářovic společnost pěstuje oba druhy, jak zelený, tak bílý, toho zeleného je zhruba 60 procent. Každoročně sklidí okolo 400 tun chřestu v hrubému stavu. Zajímavostí je, že trvá tři roky, než sazenice začnou plodit, do té doby se o ně musí pěstitel starat.  „Chytlo mě to a snad jsem tomu i začal rozumět. Dnes nelituju,“ říká Jiří Šafář. O této rostlině se říká, že ze všech druhů zeleniny je péče o ni bezkonkurenčně nejobtížnější. „Náš chřest má výjimečnou chuť, mnozí tvrdí, že je nejsladší na světě. Čerstvý má obsah cukru až šest procent,“ říká Šafář. Chřest dokáže během dne vyrůst i o osm centimetrů. Vyžaduje specifickou lehkou písčitou půdu, kterých je na světě málo. Taková je právě v Polabské nížině na Mělnicku. Navíc tu pro ni panuje takřka ideální klima. „Chřest má touhu růst i po sklizni, proto ho noříme na 24 hodin do ledové vody. Kdyby mířil hned po sklizení do obchodu, zhořkl by," říká Jiří Šafář. O chřestu se říká, že je to superpotravina – obsahuje kyselinu listovou, vitamíny A a C, vápník i železo, má antibakteriální účinky, používá se pro zrychlení metabolismu, čistí střeva. Jiří Šafář se chřestu věnuje už téměř deset let.