Kliknutím zvětšíteNejvýznamnějším křesťanským svátkům předchází čtyřicetidenní půst. Není se čemu divit, že se po něm lidé chtěli odpradávna pořádně nasytit. Přípravy na to pravé velikonoční hodování začínaly v dřívějších dobách Bílou sobotou. V tento den se pekly mazance a beránci, stůl provoněla velikonoční nádivka, chlapci pletli pomlázky a dívky zdobily vajíčka. A kdo to nestihl v sobotu, pokračoval v neděli.
„Velikonoční neděle je dnem, kdy se připravují pokrmy, které nesou symbolickou hodnotu a jsou určeny pro čas radosti a hodování po čtyřicetidenním půstu – především tradiční mazanec či velikonoční hlavička ze směsi masa, vajíček a čerstvých kopřiv,“ říká Miroslav Táborský v televizním cyklu Naše tradice.
Zmíněný mazanec je vůbec nejstarším obřadním pečivem u nás. Hněte se do tvaru chleba, božího daru, s křížem uprostřed, jenž má připomínat mučednickou smrt Ježíše Krista. „Podobné pečivo jako mazanec se ovšem peklo už v předkřesťanských dobách, staří Slované v něm ale viděli symbol slunce,“ odhaluje herec a dodává, že další z tradičních velikonočních symbolů, vajíčko, má připomínat nový život.
Beránek i zajíc
Neoddělitelnou součástí Velikonoc je i onen beránek. Ten je všeobecně ztělesněním bezbrannosti, čistoty a oddanosti a jeho sladká verze, běžná u nás, vznikla víceméně jako z nouze ctnost. Původně se totiž na Velikonoce peklo beránčí maso. Zatímco židé pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta – pomazání dveří beránčí krví je ochránilo před jednou z deseti egyptských ran –, v křesťanském světě symbolizuje Ježíše Krista, který měl být beránkem obětovaným za spásu světa.
Mezi velikonoční sladkosti patří vedle beránka také jidáše, jež tvarem připomínají stočený provaz. „Ten symbolizuje dobrovolný odchod Jidáše ze světa po tom, co zradil Ježíše Krista. Jidáše se pečou na Bílou sobotu,“ doplňuje Tereza Hátleová, která s Petrem Pěknicem uvádí pořad Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli.
Dávno před křesťanstvím má původ zajíček, někdejší symbol plodnosti, s nímž se dnes o Velikonocích setkáváme hlavně v čokoládové podobě. Byl s největší pravděpodobností součástí už pohanských oslav jara, především svátku bohyně plodnosti Eostre, která měla podle pověsti proměnit ptáčka umrznuvšího ve vánici v zajíčka, jenž z vděčnosti za svůj život každé jaro kladl vejce jako pták.
Pokud vás honí mlsná a dostali jste na nějakou (ne)tradiční velikonoční sladkost chuť, budiž vám inspirací recepty z cyklu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, Kluků v akci a ze soutěže Peče celá země, kde pečenou velikonoční kraslici vytvořila Pavlína.
Jidáše (Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli)
Ingredience: 350 g hladké mouky, půl kostky droždí, 150 g polohrubé mouky, asi 70 g cukru, špetka soli, 70 g másla, 1 a 3/4 dl mléka, 1 vaječný žloutek, 1 další žloutek na potření těsta a tekutý med.
Postup: Těsto budeme zadělávat na omládek, to znamená, že v míse smícháme polohrubou a hladkou mouku, cukr a sůl, ve směsi pak uděláme důlek, rozdrobíme do něj droždí, vlijeme ohřáté mléko a rozehřáté máslo, přidáme jeden žloutek a lehce zamícháme, aniž bychom žloutek narušili. Jakmile se ve směsi začnou tvořit bublinky, narušíme žloutek a mícháme krouživým pohybem od středu do stran. Pak už zpracujeme těsto pořádně, směrem od stěn mísy ke středu. Jakmile se těsto začne odlepovat od stěn, je hotové. Povrch poté posypeme tenkou vrstvou hladké mouky a necháme na teplém místě – přikryté čistou utěrkou – kynout asi 30 minut až hodinu. Poté si pracovní plochu posypeme moukou a těsto vyklopíme. Rozdělíme je na kousky, z nichž vyválíme asi dvaceticentimetrové válečky. Stočíme je do spirály a konec vždy schováme pod těsto. Jidáše dáme na plech, opět přikryjeme čistou utěrkou a znovu necháme 45 minut kynout. Pak potřeme žloutkem a pečeme v troubě vyhřáté na 160 °C asi 15 minut. Po upečení je ještě horké potřeme tekutým medem, jidáše tím získají krásnou glazuru.
Velikonoční tvarohový věnec (Kluci v akci)
„Recept na kynuté těsto, ze kterého upečete velikonoční mazanec i vánočku, je získaný ze starých babiččiných receptur. Těsto je vláčné, vonící po másle a skvěle se hodí i na výrobu velikonočního věnce plněného tvarohem,“ říkají úvodem Filip Sajler a Ondřej Slanina.
Ingredience na těsto: 40 g droždí, 100 g cukru, 250 ml mléka, 0,5 kg hladké mouky, 1 lžička soli, 2 vaječné žloutky, 125 g másla, citronová kůra, 50 g rozinek a 40 ml rumu.
Na náplň: 500 g plnotučného tvarohu, 40 g vanilkového cukru, 2 lžíce vanilkového pudinku a 2 žloutky. Dále mouka na podsypání, 1 vejce na potření a 50 g mandlí na posypání.
Postup: Droždí s trochou cukru rozmícháme na kašičku, poté přidáme ostatní ingredience, vlažné mléko, mouku, sůl, žloutky, přepuštěné máslo, citronovou kůru a rozinky namočené v rumu. Vypracujeme vláčné těsto, které se nelepí na stěny mísy, zaprášíme moukou, zakryjeme utěrkou a na teplém místě necháme kynout alespoň hodinu, přičemž během kynutí jedenkrát promísíme. Vykynuté těsto přendáme na moukou posypaný vál, rozpůlíme, každou část rozválíme na nohavici, jako když připravujeme závin, střed poklademe tvarohem, kraje potřeme rozkvedlaným vajíčkem a zabalíme. Obě naplněné nohavice zvolna zamotáme do tvaru věnce (do středu vložíme máslem namazanou formičku či hrnek, aby se nám těsto ve středu při pečení neslilo), potřeme vajíčkem, posypeme sekanými mandlemi a pečeme ve vyhřáté troubě na 170 °C asi 45 minut dozlatova. Vychladlý věnec pocukrujeme moučkovým cukrem.
Velikonoční kraslice (Peče celá země)
„Velikonoční pečení je v základu stejné jako ostatní, jen na výzdobu používáme veselejší barvičky. Kraslici jsem upekla z mrkvového těsta, které mi moc chutná a poprvé jsem ho použila na dort pro dceru. Krém jsem volila z tvarohu, kompotovaných broskví a zakysané smetany. Navrch jsem použila bílkovou polevu,“ prozrazuje Pavlína, která se v soutěži Peče celá země probojovala do finálové trojky.
Ingredience na korpus: 3 hrnky mrkve, 3 vejce, 2 hrnky špaldové mouky, 1/2 hrnku třtinového cukru, 1 hrnek oleje, 1 hrnek hrubě sekaných ořechů, hrozinky namočené v rumu, perníkové koření, lžička sody, špetka soli, citronová kůra, rum a marmeláda na potření korpusu.
Na vnitřní krém: kompotované broskve, šťáva z kompotu, tučný tvaroh, zakysaná smetana, cukr a prášková želatina.
Na vnější krém: zahuštěné mléko a máslo. Na ozdobu: bílky s cukrem (1 bílek a 150 g cukru na hustší polevu, 1 bílek a 100 g cukru na řidší polevu), fondán a potravinářské barvy.
Příprava: Začneme korpusem. Do mísy si dáme mouku, cukr, vejce, olej, koření, ořechy, hrozinky, citronovou kůru, sůl, sodu a mrkev. Vše zamícháme, nalijeme na vymazaný plech nebo do formy a pečeme na 180 °C cca půl hodiny. Poté necháme vychladnout. Mezitím si připravíme vnitřní krém. Kompotované broskve nakrájíme na kostičky, do mísy dáme tvaroh, smetanu, cukr a zředíme částí šťávy z broskví. Do zbývající šťávy zamícháme želatinu, povaříme dle návodu na sáčku a smícháme s tvarohovo-ovocnou směsí. Z korpusu vykrájíme kruhy s otvorem uvnitř a postupně je skládáme do tvaru kraslice a promazáváme marmeládou. Dovnitř dáme tvarohovo-želatinovou směs a vše necháme zatuhnout v lednici. Poté pomažeme kraslici krémem ze zahuštěného mléka, nakonec z několika fondánů vyválíme tenký plát a kraslici pokryjeme. Z bílků a cukru vyšleháme kašičku a rozdělíme ji do misek. Kraslici obarvíme a dozdobíme dle fantazie.
TOM FRANZKI
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
