Ať už mladí vystoupí z druhé řady a převezmou zodpovědnost!

Spoluhráči se ve středu v Litvínově vracejí do práce, on ne. Hokejista René Vydarený (33), klíčový zadák Hradce Králové, stále marodí. Do hry ho nepouští trable s tříslem.

Přitom zrovna nyní by Draisaitlova družina jeho pomoc uvítala. Závěrečných osm zápasů základní části rozřadí extraligu před play off a v defenzivě Mountfieldu zoufale chybějí zkušenosti.

„Na druhou stranu je to šance pro mladé, aby konečně vystoupili z druhé řady a převzali zodpovědnost. Do budoucna jim to může jen pomoct," říká marod Vydarený.

V jakém stavu jsou vaše třísla?
Nic moc. Stále se nemůžu pořádně odrazit. Dnes (v úterý) jdu na kontrolu, po ní 
budu vědět víc. Ale veliký 
optimista nejsem.

Zrovna v této fázi sezony potřebuje obrana vyztužit zkušenostmi a jediným zdravým bekem s haldou těžkých zápasů zůstal Jiří Vašíček. Jak moc vás štve, že nemůžete pomoct?
Hodně, ale zdraví neobelstíte. Vinou neočekávaných okolností jsme se dostali do nepříjemné situace. Když se v prosinci pouštěl Tomáš Slovák, nikdo nečekal, co se stane Frigovi (Peteru Frühaufovi) a že si Peťo Mikuš zraní koleno. Na druhou stranu je to šance pro mladé, 
aby konečně vystoupili z druhé řady a převzali zodpovědnost. Do budoucna jim to 
může jen pomoct.

Blíží se play off. Netrápí vás obavy, jak „baby" obrana zvládne klíčovou fázi sezony?
Větší zodpovědnost padne na útočníky, kteří budou muset víc kmitat dozadu. Možná to bude mít vliv na počet vstřelených branek, ale to bych až tak neřešil. Stejně jsme hráli i minulý rok. Kluci si budou muset ještě víc sáhnout do svědomí a kvalitněji bránit.

A obránci musejí hrát maximálně jednoduše?
Přesně tak. Mladým bekům je potřeba jejich roli usnadnit. Není možné od nich očekávat složité kombinace. Nahrávky musí chodit přímočaře, přesně. V poslední době tak hrajeme. Bez zkušeností jsme delší dobu. Měnit hru moc nemusíme.

To ani vy. Až vykurýrujete třísla, můžete zase očekávat výraznou porci času na ledě.  Jiří Vašíček říkal, že zvládnete klidně pětadvacet minut za zápas.
Jasně, ale vždy je to na úkor něčeho. Byl jsem přetížený. Moje zranění z toho vyplývá. Tím si ale nechci stěžovat. Mě baví být často na ledě. V tom zápřahu nemáte čas přemýšlet.  Hrajete intuitivně, což je lepší. Má to ovšem i stinné stránky. Chybí vám síly na větší podporu útoku a musíte si vybírat momenty, kdy má cenu vyrazit dopředu.

Až do lednového zápasu na Spartě jste čekal na první trefu v sezoně. Bylo to dlouhé?
Bylo to nepříjemné. Fantastické procento úspěšnosti střelby jsem fakt neměl. 
(rozesměje se) Občas zazvonila tyčka… Hned v prvním zápase mě vyčapal gólman Mladé Boleslavi.  Psychika dostávala zabrat, ale jakmile jsem střelecké neúspěchy přestal řešit – dokonce jsem se zařekl, že nebudu střílet, ale jen nahrávat – tak jsem to protrhl.

U konce je poslední reprezentační přestávka, do závěru základní částí zbývá odehrát osm utkání. Baví vás období, kdy se blíží play off, mnohem víc se sleduje tabulka a řeší se možní soupeři ve čtvrtfinále?
Sezona se dělí do třech částí. Na úvod chce mít každý dobrý začátek, potom je mezihra, kdy většina mužstev postihne krize a pak závěr, kdy se vážně hraje o každý bod. To mě baví, je to skvělé období. Každý zápas je bitvou o všechno. Lidi to ještě víc strhne, do popředí vstoupí emoce, utkání jsou vyhecovanější a nepadá tolik branek. Hokej se víc podobá play off. Mužstva shánějí každý bodík. Před každou sezonou klukům říkám, že na konci může rozhodovat každý bod, každý gól.

Hovoříte z vlastní zkušenosti?
Přesně tak. V Českých Budějovicích jsme v sezoně 2008/09 nepostoupili do předkola play off vinou horšího skóre s Třincem! Rozhodoval jediný gól. Vzájemné zápasy jsme měli vyrovnané, ale v sezoně jsme dostali o jeden gól víc a měli smůlu. Strašné.

Už se vám honí hlavou na koho narazíte v případném čtvrtfinále?
Nejprve musíme uhrát šestku. (směje se) Tak se na to musíme dívat. Hlavně domácí zápasy budou hrozně důležité. V pátek máme Plzeň, která je na hraně. Jedeme do Zlína. 
To jsou utkání, která za žádnou cenu nesmíme prohrát 
za tři body. Buď vyhrát, 
nebo sebrat aspoň bod, 
aby bodová mezera zůstala relativně stejná.

Je páteční utkání s Plzní klíčem k přímému postupu do play off?
(přikyvuje) Bude to zlomový zápas. A pak se uvidí, jak to bude v tabulce vypadat.

Kvůli bolavým tříslům jste se omluvil trenéru slovenské reprezentace Vladimíru Vůjtkovi 
z účasti na Slovakia Cupu. Mrzí vás, že jste se tři měsíce před mistrovstvím světa 
nemohl ukázat?
Moc to neřeším. Během kariéry jsem podobných srazů absolvoval mnoho. Stejně nejpodstatnější je příprava těsně před šampionátem. Až tehdy se uvidí, zda o mě pan Vůjtek bude mít zájem.

Loni jste koketoval s koncem reprezentační kariéry. Vzhledem k turnaji, který bude v květnu hostit Česko, jste změnil názor?
Nic nebalím, ale z druhé strany je mi 33 let, v sezoně je hromada zápasů v lize, do toho reprezentační sraz, kde se hodně cestuje… Starší hráči, mezi které se už řadím, to hůř snášejí. Proto je smutné, že na Slovensku nemáme mladší generaci a trenéři se stále musí opírat o moje vrstevníky.

Na světovém šampionátu jste hrál šestkrát. Turnaj v Praze a Ostravě by byl ideálním zakončením reprezentační kariéry, ne?
Hodně známých se už vyptávalo, zda bych jim v případě účasti sehnal lístky. Rodina se na to taky těší.  Lákadlo to je. A veliké. Ostrava je od nás za rohem.

Tak vidíte, že byste u výjimečné hokejové hostiny nerad chyběl.
Pozor, na samotný turnaj se dívám s velkou zodpovědností. Za jedenáct dní se hraje sedm zápasů. Šampionát je velkou prověrkou nejen fyzických, ale i psychických sil. Ze Slovenska přijede spousta lidí a vy je nechcete zklamat.