Berger: Ranař, střelec, student

Jenže přišel zlom, osmadvacetiletý útočník zaujal a usadil se v sestavě Mountfieldu. Pomáhá důrazem, pohybem, ale také brankami. Dal jich pět a ze všech hráčů má nejvyšší procento úspěšnosti střelby.

Potvrdit to může i v pátek ve velkém zápase. Do Hradce přijede Sparta (18 hodin).

Na začátku nynějšího angažmá v Mountfieldu jste se párkrát popral, ale říkal jste: Chci také ukázat, že hokej umím. To se teď daří, ne?
Daří, mám štěstí, že pomáhám týmu i góly. Ale moje pozice je jasně daná, moc se nezměnilo. S trenéry jsme jasně domluvení, co hrát musím. Ale když předvedu něco navíc, tak je to snad dobře. (usmívá se)

Máte nyní silnější pozici?
Těžko se mi to hodnotí, ale asi jsem nemohl předpovídat, že budu mít tolik gólů, tolik odehraných zápasů. Je to příjemné překvapení, vážím si toho.

Roste vám sebevědomí?
Je to možné. Když má člověk dobré období, tak si věří.

V úterý proti Olomouci jste to ukázal krásným třetím gólem.
Proběhlo mi hlavou, že jsem několikrát v podobné situaci nahrával a nevyšlo to. Říkal jsem si, že když to bude nějak mezi, zkusím vystřelit. A jsem rád, že jsem to dodržel.

Co říká na vaše výkony táta, hokejový trenér?
Sleduje mě hodně. Zavoláme si, já si pak nemusím výkon hodnotit jen ze svého pohledu. On se dívá nejen na góly, ale také na další situace. Je to dobrá reflexe.

Je kritický?
Když jsem byl mladší, tak byl hodně. Postupem času přišel do klidnějšího režimu. (usmívá se) Já to beru.

Vedle hokeje zvládáte i studium na hradecké univerzitě. Jak to jde dohromady?
Teď už není tak náročné, dřív to bylo horší, ale vždycky to nějak vyšlo. Už nemusím chodit do školy, jedny státnice mám hotové. Teď už jen dodělat další a diplomku. Jsem vděčný, že mi ve škole vycházeli vstříc. Ani jsem občas nevěřil, že bych to mohl dodělat. (směje se)

Doma válí: Dvě nuly v řadě