Jak moc důležitá byla úvodní vstřelená branka?
O tom utkání bylo. Měli jsme šance, ale i Ústí mělo v první třetině dost možností. Podržel nás však Tomáš (gólman Vošvrda). Měli jsme trochu víc štěstíčka, že jsme úvodní branku vstřelili my.
Dlouho jste se drželi bez vyloučení. Byla to jedna z věcí, ke které vás trenéři nabádali?
V posledním zápase v Ústí, který jsme prohráli 1:9, jsme dostali snad pět gólů z přesilovek. Víme, že Ústí má kvalitní a zkušené hráče, kteří je hrát umí. Strašně nám pomohlo, že jsme dlouho vydrželi hrát v pěti. Oslabení berou síly, o to víc nám jich zbylo do útoku.
Kolik sil vám zbylo po vyrovnání Ústí na 2:2? Tam už jistě hrálo roli i pomyslné srdíčko, viďte?
Určitě už to bylo jenom o srdíčku. Každý znal situaci v našem týmu, vypadlo nám sedm osm hráčů základní sestavy. Musíme poděkovat Káďovi (Jiří Kadlec), že zápas dohrál, přestože dostal pukem do obličeje. Patrik Moskal taky není zdravotně v pořádku, ale hrál skvěle. Jak jsme byli sestavení, tak nám to poměrně klapalo.
Semknul zbytek mužstva právě špatný zdravotní stav ostatních hráčů o to víc?
Samozřejmě. Kluci, kteří hráli za nemocné, dostali víc prostoru. Můžou ukázat, co v nich je. Oni chtěli hrát, a to k hokeji patří. Musím jim za to poděkovat, byli super.
Napínavé prodloužení rozhodla vaše branka po zdánlivě nenápadné akci. Věřil jste, že by mohla skončit gólem?
Viděl jsem, že Víťa (Budínský) získal puk ve středním pásmu, a přistrčil mi ho do strany. Věřil jsem si na střelu přes beka, zkusil jsem to, snažil jsem se trefit bránu, a ani nevím, jak to tam spadlo. Puk jsem viděl až v síti.
Čeká vás další zápas. Dá se říci, že na vlastním ledě jste našli na Ústí recept?
To se nedá říci. Tenhle zápas byl vyrovnaný, o čemž svědčí i výsledek. Bude to znovu o srdíčku, bojovnosti a o tom, kdo bude chtít víc. Teď jsme trochu psychicky nahoře, když jsme vyhráli poslední zápas. Nám se bude lépe regenerovat a spát.
