Na ledě válí, ve čtyřech zápasech zapsal čtyři body, ale mezi fanoušky na jeho návrat panují rozdílné názory. Někteří, a že jich nebylo zrovna málo, mu nemohou odpustit slova, která vypustil před rokem v Pardubicích, kde hostoval. Něco v duchu, že Hradec není Hradec, ale České Budějovice. „Chtěl bych se lidem omluvit. Mrzí mě, co se stalo," říká s upřímností v hlase.
Řadě fanoušků tato slova pořád znějí v uších a váš návrat z hostování v Jihlavě kvůli tomu nesou dost nelibě. Víte o tom?
Ano, slyšel jsem, že na můj návrat jsou negativní ohlasy. Nedivím se, neměl jsem to tehdy říkat. Byla to chyba, moje blbost. Chtěl bych se za to omluvit.
Teď už to vidíte jinak?
V Pardubicích jsem se v létě 2013 dostal do týmu. Byl jsem za to strašně rád a v tu chvíli nečekal, že Hradec získá extraligu a přijde sem mužstvo z Budějovic. Možná jsem byl pod nějakým nátlakem, proběhlo pošťuchování a tohle ze mě vypadlo… Hradec mám rád. Vždyť jsem tady od patnácti let. S naprostou vážností a upřímností říkám, že všem lidem bych se chtěl za ten výrok omluvit. Doufám, že tuhle omluvu přes noviny fanoušci přijmou. Já jim mohu slíbit, že na ledě v každém zápase odvedu maximum, budu pro klub potit krev, aby lidi pochopili, jak mi na něm záleží.
To se vám prozatím daří. Na vaši hlavu prší samé pochvaly. Rozdáváte rozhovory, objevujete se v médiích. Jak to vstřebáváte?
Kluci v kabině si dělají srandu, že mě zabalí do deky, aby mi to vydrželo. Je to o štěstí, které se letos přiklonilo na moji stranu. Dařilo se mi v Jihlavě, teď i v Hradci.
Čím si to vysvětlujete? Udělalo z vás angažmá v Jihlavě lepšího hokejistu?
Věděl jsem do čeho jdu. Dostával jsem opravdu velký prostor, za co bych chtěl Jihlavě moc poděkovat. Když často hrajete, víc si věříte a víc si na ledě dovolíte. Nemusíte od sebe puky jen odpalovat, ale taky něco vymyslet. Ovšem všeho s mírou, abych neuškodil týmu. Je to o zodpovědnosti.
V prvoligových dobách hradeckého hokeje se o vás říkalo, že máte rád život a životospráva vám nic neříká. Změnil jste se?
Všechno je jinak. Srovnal jsem se. Když jsem byl mladší, tak jsem blbnul. Občas jsme někam vyrazili… Teď jsem jinde.
Vrátil se do Hradce jiný Zdeněk Čáp?
Neřekl bych jiný. Spíš srovnaný. Hokej už neberu pouze jako zábavu. Patří k tomu i další věci.
Máte na mysli v osobním životě?
Ano. Nedodělal jsem školu, tak se to nyní snažím napravit. Začal jsem zase studovat. Jsem v prvním ročníku sportovního managementu v Kolíně. Je to sranda, když sedím ve třídě s šestnáctiletými kluky. Čtvrťáci na mě taky koukají, co tam dělám. Ale co. mně to nevadí. Někdo to přijme, někdo ne. Je to jen o lidech. Jsem kluk z vesnice, doma na mě přepsali barák, tak na něm s přítelem mamky makáme. Všechno se točí okolo toho. Když to jde, snažím se být doma a přiložit ruku k dílu.
Mička: Myšlením je napřed
close
zoom_in
Hradec Králové - Vytáhl si ho z dorostu a v sedmnácti letech mu dal šanci v áčku. Jiří Mička, bývalý kouč prvoligového Hradce Králové a současný trenér Třebíče, vedl Zdeňka Čápa tři roky. Zná ho dokonale. Co o něm řekl Deníku?
O hokejovém umění: Je to kluk, který má neskutečné hokejové myšlení, dané přímo od Boha. Vždy je vteřinu napřed než ostatní. Někdo může namítnout, že nemá kila a výšku. To ale přece vůbec nevadí. U nás hrál tvrději než obr Jirka Hendrich. Když zůstane nohama na zemi, může se dostat i do nároďáku.
O hlavě: Potřebuje srazit, aby si nezačal myslet, že je lepší než ostatní. Když hlavu ukočíruje, bude z něj skvělý obránce. Teď udělal čtyři body ve čtyřech zápasech. Když vidím, jací beci hrají v extralize, on v ní může hrát stabilně a s přehledem.
O životosprávě: Občas někam zabloudil. Jednou k nám do Hradce přišel Rosťa Marosz (nyní hráč Olomouce – pozn. aut.) a s Čapínem si hned udělali večírek. Občas prostě něco bylo. Po hokejové stránce to s ním bylo super, ale patřily k němu i večírky. Co vím, tak je tomu konec.
Komentář Radka Špryňara: Více Čápů v extralize
Hráčů, kterým kariéru „neozdobil" žádný průšvih, extempore či výstřelek, je plno. Jenže je to trochu nuda. Jako pstruzi vplují do extraligových vod a za jednu dekádu je jako líní kapři opouštějí. Hokejový život si pak doplavou v prvoligovém rybníku. Nikdo si jich pomalu nevšimne. Začnou, a jednou skončí.
Sport je ale především o emocích. O velkých emocích. Ať ze strany sportovců, tak fanoušků. Borci, kteří je umí v sobě probudit a energii přenést na tribuny, je mnohem méně. Spíš ubývají, než aby tomu bylo naopak. O to víc se o nich píše, vzrušeně diskutuje a obecně se jim věnuje větší pozornost.
Mezi takové patří – a jsem si jistý, že bude patřit – Zdeněk Čáp. Aby nenastala mýlka: má daleko do „věhlasu" potížisty Radka Dudy. Ne, do takového pytle nepatří, ale ve dvaadvaceti letech už na atomy rozbil do té doby názorovou jednotu hradeckých kotelníků, což se mu „úspěšně" dařilo i v éře Královských lvů.
Čápův mediální výstup z podzimu 2013, kdy hrál v Pardubicích, mnoho z nich nezapomnělo. Tak ještě jednou: Hradec není Hradec, ale České Budějovice. O žádné derby nejde. Vystřelený šíp si našel cíl. Hrdé duše fanoušků pod Bílou věží byly zasaženy.
Proto tolik emocí a názorových třenic poté, co se drobný bek vrátil z hostování v Jihlavě. Někdo mu odpustil hned, jiní až poté, co uhrančivým způsobem odehrál první čtyři partie. Pak jsou tady další, pro které je pořád zlosynem.
Nechci nikoho kádrovat, podsouvat mu subjektivní pohled na věc a moralizovat, že odpuštění je vlastností silných.
Jsem hlavně rád, že Zdeněk Čáp je zpátky v elitní lize, protože soutěž takové nevšední hokejisty moc potřebuje.
Šéf kotle: „Pokud to Čapíno myslí upřímně, beru tuto epizodu za uzavřenou záležitost"
close
zoom_in
V loňské sezoně 2013/2014 před prvním derby, které mělo dostat opět do varu po 20 letech několik tisíc fanoušků z obou táborů, se podařilo Zděňku Čápovi pořádně přiložit pod kotel, a to ještě před začátkem zápasu. Zdeněk Čáp, který působil toho času v Pardubicích na hostování právě z Hradce Králové, svým vyjádřením dohnal do běla spoustu hradeckých fanoušků. Dlouho ve mě Čapínovo prohlášení vřelo. Měli jsme (stále ještě máme) připravený návrh na výrobu chorea na prohlášení, které řekl. Při prvním extraligovém gólu, který vstřelil za Hradec, jsem ho jako střelce nevyvolával. Vyjímku jsem udělal v neděli v Boleslavi.
Pokud to Čapíno myslí upřímně s omluvou a uvědomil si, že svým prohlášením přivedl dost lidí k nepříčetnosti, tak beru tuto epizodu z mé strany za uzavřenou záležitost.
Petr Král (autor poznámky je šéfem královéhradeckého kotle)
