Útočník Ahti Oksanen nastřádal v posledních sedmi utkáních pět zásahů, brankář Henri Kiviaho vychytal v úterý navečer první nulu - a to hned na ledě lídra extraligy Třince, kde Mountfield bral tři body za výhru 2:0.
„Jsou to fajn kluci, oba výborně zapadli,“ lebedí si trenér Tomáš Martinec.
Nutno říct, že šlo o dva naprosto rozdílné importy, jak se v hokeji moderně říká.
Kiviaho přicházel v létě jako neznámá. Vždyť chytal „jen“ na Slovensku, upozorňovali zasvěcení. Ale pozor v Nových Zámcích se stal nejvytíženějším brankářem soutěže, rozhodně byl rozjetý.
Manažerův majstrštyk
To Oksanen byl trochu jiné kafe. Ve Finsku byl vloni čtvrtým nejproduktivnějším hráčem Liigy, za tým KooKoo nastřílel 22 gólů, celkově posbíral 48 bodů. Navíc mu je teprve osmadvacet.
close
info
Zdroj: Mountfield HK/Stanislav Souček
zoom_in
Henri Kiviaho vychytal nulu na ledě Třince.
„Byl to majstrštyk generálního manažera,“ oceňuje práci Aleše Kmoníčka kouč Martinec.
Opravdu nebylo jednoduché získat tak velkou rybu. A nejen proto, že Oksanen je vášnivý rybář, miluje zejména muškaření. Spíše šlo o jeho kvalitu i minulost. Vždyť působil v nižších ligách v zámoří i ruské KHL. Má za sebou starty v národním mužstvu.
„Upřímně, po uplynulé sezoně jsem se asi úplně zpočátku neviděl ve střední Evropě, o té jsem moc nepřemýšlel,“ přiznal nakonec on sám pro web Mountfiledu. „Ale poté se začal Hradec zajímat. Chci se ukázat.“
Zatím se mu to daří. Je univerzální, může hrát na všech postech v útoku. Sedlo mu zasazení do první formace vedle kapitána Radka Smoleňáka. „Ahti je střelec. Ale vůbec mu nevadí černá práce, hraje týmově. To u hráčů jako on nebývá,“ popisuje Martinec.
To je vskutku zvláštní, vždyť Oks, jak mu říkají spoluhráči, má dva idoly, ofenzivní mašiny, jež do obrany nikdy moc nehrabaly: „Mými favority jsou Ilja Kovalčuk a Jaromír Jágr.“ On je jiný, možná je za tím fakt, že v dorostu naskakoval do obrany.
Pomalý rozjezd
Oksanen se nerozjížděl úplně bleskově, což však u zahraničních posil bývá zvykem. V případě Kiviaha, zvaného KIvi, to bylo ještě markantnější. Poprvé šel do brány až na konci září, zatím absolvoval pouze pět utkání.
„Byl nemocný, měl nějaké problémy se střevy,“ nabízí Martinec první z důvodů, proč student mezinárodního byznysu na Univerzitě v Kuopiu nevypadal na startu sezony jako přestupové terno.
Druhým faktem byla bezvadná forma konkurenta Štěpáne Lukeše. Loňská dvojka se rozhodla, že si brankoviště urve pro sebe - a podle toho chytala. „Přitom přípravu měli dobrou oba, plánovali jsme, že je budeme střídat,“ prozrazuje Martinec.
„Pomohl mi Kolín,“ zmiňuje sám Kiviaho, že se rozchytal v partnerském klubu v první lize.
O patro níž se rozjel, teď pomáhá k Hradci ke sladkému druhém místu. Stejně jako modrobílý parťák Oksanen.
Jako Hronek. Jen obráceně
Ahti Oksanen, finský blesk, přišel do hokejového Hradce jako snajpr, kanón, ofenzivní mašina. „Baví mě střílet góly,“ popsal se .Čím dál více pověst potvrzuje.
Přitom ještě v dorostu nastupoval na druhé straně ledu, hrál obránce.
„Hokej se propojuje. Je výhoda, když může nastoupit na více postech. Podívejte se na Filipa Hronka. Vždycky to byl útočník, až v dorostu šel do beku a dneska je v NHL,“ připomněl kouč Tomáš Martinec hradeckého odchovance hrajícího za Detroit Red Wings.
Nevyužije proto Oksanena v zadních řadách? „Zatím to neplánujeme,“ usmívá se. (fej)
