K překonání Třince a vyrovnání absolutního rekordu v počtu čtrnácti výher v řadě chyběla Dynamu jediná. Čáru přes rozpočet mu udělal Liberec, který si nechtěl nechat tento historický zápis vzít (v roce 2016 od 47. kola do 6. semifinále). Na druhou stranu pro pardubické hokejisty to může být svým způsobem úleva, protože vyhrávat se nedá donekonečna…

„Je jasné, že bychom raději pokračovali ve vítězném tažení. Takové rekordy se překonávají málokdy a měli jsme k tomu fakt blízko. Je škoda, že se to nepovedlo a všechny v kabině nás to mrzelo. I když je to klišé, někdy se prohrát musí. Liberec byl hladovější a výhru si zasloužil. Nezbývá nám nic jiného, než se vrátit na vítěznou vlnu,“ naznačuje Adam Musil, s jakým cílem míří na Hradec.

Nutno zopakovat, že Dynamo překonalo klubový rekord. To má velkou hodnotu.

„Třináct výher v řadě se opravdu nepovede každou sezonu. Já jsem ale takový člověk, který když se přiblíží k nějakému cíli, chce ho zdolat. Navíc ta možnost se nabízela doma, před našimi skvělými fanoušky,“ lituje promarněné šance.

Pardubické Dynamo je jejich život. Otec a syn Karlovi jsou s ním každou vteřinu v kontaktu.
Dynamo si nastěhovali domů. Tři chlapi se zbláznili do pardubického hokeje

S nadsázkou řečeno tyčkaři Bubka nebo Isinbajevová si rekordy dávkovali…

„Vzpomínám, jak je překonávali po centimetru,“ aby v tom mohli pokračovat. Tak třeba jsme si rovněž my něco schovali na příště,“směje se syn pardubické legendy Františka „Franka“ Musila.

Před každým zápasem opakovali jeho spoluhráči, že na prodlužující šňůru nemyslí. Nicméně trenér Král po utkání s Libercem zmínil, že vyrovnání rekordu extraligy měli hráči v hlavách.

„Je pravda, že jsme se o tom s klukama nebavili. Na druhou stranu, každý z nás vnímal tabulku i tu vítěznou sérii,“ přiznává Adam Musil.

Dynamo představilo na tiskové konferenci exkluzivní knihu Bez frází o legendách Dynama Pardubice.
První skvost ze stoleté dílny Dynama je na světě

Z pardubické kabiny unisono také zaznívalo, že každý zápas v této sezoně bude těžký a Dynamo pak porazilo všechny soupeře z extraligy.

„Za mě je každý zápas těžký. Snažím se do nich dávat maximum a také jsem po každém sedřený (pousměje se). Souhlasím s tím, že je to unikum. Když se podíváme do historie, tak zjistíme, že se to povedlo pár týmům. Je to úspěch, ale není ten úspěch, kterého chceme v letošní sezoně dosáhnout,“ naznačuje.

Ano, o Pardubicích se mluví jako o horkém adeptu na titul. Tyto řeči po takové sérii jistě nabudou na síle. Otázkou je, jestli hodily soupeřům rukavici, a ti se nyní budí ze sna, nebo se předčasně odkopali…

„Nemyslím si, že by z nás nespali. Jsme teprve na začátku prosince. Sezona pomaličku začíná. Zápas od zápasu to bude těžší. Jejich intenzita vyšší a vyšší. Jako tým musíme naše nasazení jak v tréninku tak v zápase stupňovat. Na play off musíme být napnuti jako struny. A ostří. Ukázali jsme, že máme dobré mužstvo, ale sezona je ještě furt dlouhá. Může se stát hodně věcí,“ připomíná mladší z hokejových bratrů.

Velký gól Brnu

Nelze přehlédnout skutečnost, že to v posledních dvou zápasech ve hře Dynama haprovalo. Ztráty honily až v samotném závěru. Patrně nelze vše omlouvat tím, že se puky neodrážely na jeho hokejky…

„Ne, to je takový alibismus. Naše pětky nefungovaly pospolu tak, jak měly. Člověk také musí jít naproti štěstí. Pokud se maká, je na vaší straně. A k nám se štěstíčko při té vítězné sérii naklánělo,“ podotýká.

Pardubičtí hokejisté se po neobyčejné otočce v samotném závěru utkání s Brnem ocitli v extázi.
Dynamo lámalo srdce. Na kardiologii praskala čekárna ve švech

Pardubice proti Brnu pláchly celé četě hrobařů z lopaty. Ještě minutu před koncem prohrávaly 1:3.

„Nestává se to úplně často, ale podobné zápasy jsem už zažil. V Liberci i v Pardubicích. V loňské sezoně jsme se ocitli v opačné roli, kdy Hradec na našel ledě dohnal při hře bez brankáře také dvougólové manko. To k hokeji patří. Jednou jste na šťastnější straně, podruhé na té smolnější. Pro člověka je to v obou případech poučení, že musí hrát naplno celých šedesát minut. Nevzdávat se, i když se vám třeba dvě třetiny nedaří,“ prozrazuje svoje herní motto Adam Musil.

Byl to právě on, kdo dostal gólem na 3:3 vyprodanou pardubickou arénu do varu. Kariérním gólem?

„Úplně si nevybavuji svoje velké góly, ale tenhle k nim určitě patří. Dát v poslední minutě takový gól je krásné. Navíc v nádherné atmosféře. Před fanoušky, kteří nás nepřetržitě podporovali po celý zápas bylo obzvlášť sladké. Nebyla to ale jen moje zásluha. Ukázala se síla našeho týmu, že jsme dokázali z 1:3 během chvíle vyrovnat.“

Vyhrát pro fanoušky

Po zhuštěném programu mají pardubičtí hokejisté od úterý do neděle volno. Do derby s Hradcem půjdou svěžejší, neboť Mountfield hrál včera na Spartě.

„Bude to takové, jaké si to uděláme. Když na ně vlítneme, půjdeme po nich, budeme mít v nohách pohyb, budeme ostří a dohrávat je, tak se to stane výhodou. Nicméně, pokud tam přijedeme rozespalí a unavení z volna, tak to výhoda nebude. Bude také záležet na tom, jak si nastavíme hlavy,“ má jasno Musil.

Mezi zápasy dostali hráči Dynama dobrovolný trénink. Adam Musil ho nevynechal. Jak vnímá tento přívlastek?

„Já měl štěstí, že jsem se pohyboval kolem kluků jako jsou Michal Birner a Láďa Šmíd, kteří jsou neskuteční profíci. Dodnes k nim vzhlížím. U nich slovo nejdu, nebylo ve slovníku. Tréninky tak byly dobrovolně povinné. Tím ale nechci nikoho moralizovat. Je to moje volba, každý ať si dělá co chce. Hlavně, že to pak předvede v zápase. Jak se připraví, nebo nepřipraví, je už na každém jedinci. Mně to vyhovuje touto cestou,“ vysvětluje svoji účast na ledě.

Peter Čerešňák se za krátkou dobu stal klíčovým obráncem Dynama.
Čerešnák: Červené dresy působí jako hadr na býka. Všichni nás chtějí porazit

V žilách Adama Musila koluje po otci pardubická krev. Derby s Hradcem ale vnímá z jiného úhlu pohledu.

„Mám nějaké kořeny po tátovi. Spíše chci ale vyhrát kvůli našim skvělým fanouškům. Celé Dynamo je s fanoušky a je hezké, že oni jsou s námi. Jezdí na všechny naše zápasy. Nebojujeme sami za sebe či za tým, ale za klub, fanoušky i celé město. Člověk si oblékne dres a ví, že má velkou zodpovědnost. A že musí dát svému výkonu sto procent. Jestli to vyjde, nebo ne, je věc osudu. Jmenovka Musil na zádech, to je až to poslední.“

Hradci se momentálně v extralize nedaří. Na hrbu táhne čtyři prohry v řadě (před včerejším utkání).

„To vůbec nic neznamená. Působím čtvrtou sezonu v české extralize a ještě jsem nezažil lehký zápas. Jestli hrajete proti prvnímu nebo poslednímu, je to úplně jedno. Hradec má kvalitu. To předvádí v Lize mistrů. Hraje a poráží top evropské kluby. My ale musíme zvyšovat naše nasazení, vůli i chtíč vítězit. Už teď si týmového ducha pro play off,“ říká.

Dvanáctiletý brankářský talent Pardubic, Tomáš Hájek.
Talent Hájek: Už jsem chytal se jmenovkou Hašek, ale styl mám svůj

V prvním vzájemném utkání Dynamo doma Hradec poměrně smázlo (5:2).

„Na to se nemůžeme ohlížet. Hradec má dobře poskládaný kádr. Prezentuje se dobrým pohybem. Menší rychlé kluky doplňují silní beci. Nemohu zapomenout ani na post gólmana.“Pardubice mají co napravovat za ta léta nevydařených derby. V Hradci paradoxně vyhrávaly častěji než doma. Jaké to bude v neděli?

„Jedeme tam vyhrát. Náš tým jde do každého utkání s cílem zvítězit. Na derby se těším, bude tam super atmosféra. V Hradci je vždycky výborná kulisa. Je tam nepříjemné hrát, nicméně věřím, že dotáhneme zápas do vítězného konce,“ dodává Adam Musil.