Přesto byl první zápas čtvrtfinále mezi Hradcem a Litvínovem takový bezpohlavní, vlastně nudný. Žádné drsné střety, žádné hádky. Jelo se v pravidelném tempu, nikdo nevybočoval.

Naštěstí se to změnilo. Protože hokej potřebuje emoce, tvrdost, rozhořčení. Potřebuje také trefná a cílená prohlášení po zápasech. „Rejpání" do soupeře, snahu rozhodit ho. Vždyť je to zábava!

A stalo se. Naštěstí.

Začal už litvínovský matador a superstřelec František Lukeš, který se otřel o hradeckého gólmana Patrika Rybára. Jen tak mimochodem se zmínil o jeho chybě v prvním utkání: „To musí chytat." Nebuďme bláhoví, věděl, co říká. Zápasy se totiž nerozhodují jen na ledě.

Tohle byl takový nesmělý začátek, ale v úterý se - konečně - rivalita rozjela. Na ledě se strhla bitka, byly k vidění ostré zákroky. Po něm se hradecký kouč Václav Sýkora pustil do soupeře, že útočil cíleně, že chtěl hradecké hráče zranit. Pak prohlášení zmírnil, ale hned tu máme další zápletku.

A to je dobře, ještě bude veselo.