Málokdo může říct, že prošel oběma největšími hokejovými kluby ve východních Čechách. Jedním z takových je Jan Kubišta. V posledních letech hrající trenér Nového Bydžova, špičkového týmu krajské ligy Královéhradecka, působil v mládežnických kategoriích v Pardubicích, odkud se dostal i do reprezentačních výběrů. Poté hrál za Hradec Králové I. ligu, tedy druhou nejvyšší soutěž dospělých.

Nyní oba regionální giganti zápolí v play off extraligy, šestatřicetiletý útočník a kouč však ani jednomu z nich palce nedrží. „Nefandím nikomu, fandím dobrému hokeji,“ upřesňuje z Kolína, kde žije. Na titul letos vidí pražskou Spartu nebo Třinec.

Jan Kubišta.Jan Kubišta.Zdroj: Stadion Nový BydžovJak vnímáte dobu bez aktivního hokeje a vůbec sportu? Byl jste zvyklý několikrát týdně trénovat či hrát.
Asi tak, jak by řekli všichni. Je to fakt těžké, když je člověk zvyklý celý život být čtyřikrát pětkrát v týdnu někde na tréninku nebo na zápase. Nic teď nedělám, jsem doma, přibral jsem několik kilo. Bez toho pohybu to prostě nejde. Člověk ani nikam moc nemůže. Takže to vstřebávám velmi těžce. Musím říct, že i po tolika letech hokeje se na něj teď hodně těším.

Sledujete hokej aspoň v televizi? Jaká je vaše náplň volného času?
Jen práce, děti a jinak jsem doma. Patří do toho i televize a sledování hokeje. Momentálně je to docela aktuální.

Ptám se záměrně, v extralize se totiž rozjelo play off. Máte nějakého svého favorita, který by mohl letos získat titul?
Abych se přiznal, tak nefandím nikomu. Ale myslím si, že by to mohla být pražská Sparta nebo Třinec. Jeden z nejlepších dvou týmů základní části by to letos měl dotáhnout.

Oba celky ukázaly kvalitu už v základní části. Mají nejsilnější kádry?
Přesně tak. Neříkám, že to budou mít jednoduché, ale oba mají letos mančafty na to, aby to dotáhly do finále nebo jeden z nich určitě na titul. Další týmy, které byly níž, jako Hradec, Pardubice, Liberec či Boleslav, to podle mě nebudou. Domnívám se, že ty dva mančafty jsou letos výkonnostně odskočené.

Zmínil jste Hradec a Pardubice, v obou klubech jste dříve působil. Jak by mohly dopadnout? Ve čtvrtfinále je čeká Liberec, respektive Mladá Boleslav.
Původně jsem chtěl říct, že bych Pardubicím proti Boleslavi docela věřil, ale zjistil jsem, že na ledě Bruslařů už asi pět let nevyhrály, což jsem vůbec nevěděl. Takže těžko říct, jaké mají šance. Předkolo bylo vcelku jednoznačné ve všech sériích, tedy kromě Brna. Teď už půjde do tuhého a bude to dost vyrovnané. Hradec s Libercem? Já nevím, vidím to spíš na Liberec. Domnívám se, že si to nenechá utéct. Jestli někdo překvapí, tak bych možná sázel víc na ty Pardubky.

Kterému z východočeských mužstev přejete víc? Přestože jste říkal, že nikomu nefandíte…
Fakt je mi to jedno, nikomu nefandím víc nebo míň. V tomhle se necítím být Hradečákem ani Pardubákem. Když to řeknu jednoduše, tak fandím dobrému hokeji. Koukám doma i na O2 TV. Když dávají někdy hokeje proti sobě, tak to nemám tak, že se prostě budu dívat třeba na Pardubice s Karlovými Vary. Prostě když se mi víc líbil hokej Brno - Vítkovice, tak jsem se koukal na tenhle zápas. V tomhle tedy opravdu nemám někoho vyhraněného, nikomu nefandím, nikomu nepřeju víc než ostatním.

Mountfield trénuje Růžička, o kterém se říká, že v play off dokáže s týmem udělat divy. Přestože spíš mírně favorizujete na postup Liberec, mohlo by to třeba i letos zafungovat v Hradci?
Sport všeobecně je o překvapeních, stát se může cokoliv. Růžička a play off? To je těžké. Podle mě, když play off někde dělal a někam se dostával, tak na to měl i kádr. Pak třeba trénoval v Chomutově, kde ten kádr prostě nebyl. Trenér dokáže něco ovlivnit, ale nemyslím si, že by to byly až tak velké věci. Pro Liberec to bude těžká série, ale pořád si myslím, že si to pohlídá.

Do pardubického klubu nedávno vstoupil bohatý podnikatel Petr Dědek. Půjde Dynamo postupně nahoru?
Domnívám se, že jo. Osobně pana Dědka trošku znám. Když jsem hrál ve Vrchlabí, tak on tam začínal. Je to člověk, který to nenechá tak, jak to je nebo bylo. A je to vidět už letos. Pardubice nějak začaly a když se nedařilo, tak hned na to reagoval. Není to člověk, který by chtěl vystupovat v televizi a chodit se koukat na hokej na mužstvo, které je tam, kde bylo. Už letos tedy ukázal, že to zná, má kontakty a hlavně peníze, když to řeknu tak, jak to je, a ty hráče prostě přivede. Počítám tedy s tím, že Pardubice půjdou výš a další hráči tam přijdou.

Jak vzpomínáte na angažmá v těchto klubech? V Pardubicích jste byl převážně ještě v mládeži, ale nakoukl jste do extraligy. V Hradci jste pak hrál první ligu.
V Pardubicích jsem byl hodně mladý. Bohužel jsem se tam do prvního týmu neprosadil. „Úmrtnost“ do extraligových A mužstev je ohromná, obzvlášť byla v té době, kdy já jsem se tam měl dostat. Pardubice hrály o tituly a áčko bylo, troufnu si říct, na několik let uzavřené. Navíc rok byla výluka NHL. Nebyla to sranda, nicméně svoje jsem si odehrál, něco jsem tam s hokejem zažil a prožil. Pardubice jsou hokejoví blázni, hokejové město. Když člověk nastoupil doma před vyprodanou halou, což teď pro nikoho bohužel nejde, tak to byl zážitek. Chvíli po tom jsem jezdil do Hradce hrát první ligu. Tam jsem si asi nejvíc užil tu poslední sezonu, kdy už jsem se tam vracel. Bylo to zhruba kolem mého čtyřiadvacátého roku. Odehrál jsem celou sezonu a opravdu jsem stabilně hrál, diváci chodili i na první ligu a poměrně se nám dařilo, takže jsem si to tam taky potom docela užil. To byla příjemná sezona. Bohužel jsme se pak s panem Višňákem, když tam byl jako manažer, nedohodli. To byla moje věková i hokejová hranice, že už jsem si řekl: konec, budu se zaměřovat někde jinde.