Co po zápase řekl v rozhovoru pro klubový web?

O soupeři

Mannheim hraje fakt hrozně nepříjemný hokej. Z mého pohledu, když stojím v bráně je to nepříjemné. Mají tam šikovné kluky a nebojí se si dát pěknou nahrávku a pak když nic nemají, tak to narvou do brány a jedou na dorážku. Je vidět, že nad tím přemýšlí a věří si.

Jsem rád, že jsme to s nimi ukopali, že jdeme v Lize mistrů dál a chci poděkovat klukům za urputnost, kterou se do toho snaží dávat.

O úspěchu

Je to úspěch hlavně kvůli tomu, v jaké jsme dece. Nemůžeme dát góly v české lize a vyhrát. O to důležitější je takovou sérii ukopat. Doufám, že půjdeme ještě dál! Pro mě to určitě není přípravná soutěž. Je plná výborných hráčů, týmů a profesionálů, kteří ví, co dělají.

Přece jenom se soutěž jmenuje Liga mistrů, takže když se posuneme mezi osm nejlepších, tak je to úspěch a i výborná reprezentace pro město.

O oslavě

Už jsem neměl sílu na radování. Pět minut před koncem jsem si hnul s kyčlí, takže jsem sotva stál na nohou.

Byl jsem hrozně rád, že už to máme za sebou, protože hrát dva zápasy na dva góly vzadu, to je opravdu hrozně psychicky náročné.

O rozpoložení

Není potřeba si lhát, ta otázka už padla několikrát, jestli cítím nějaký tlak. Tlak, ať chci nebo nechci, tam je.

Když dáváme jeden gól, tak se to prostě valí a valí a čeká se, než nám někdo ujede. Ale kluci dělají do obrany, co můžou. Holt nám to tam moc nepadá, ale já věřím, že to tam za chvíli začnou sypat.

O čtvrtfinále

Hrajeme s Zugem. Úplně nevím, abych byl upřímný, nikdy jsem nebyl ve Švýcarsku, že bych tam hrál více zápasů. Párkrát jsem sice nastoupil proti národnímu mužstva Švýcarska.

Nemyslím si, že to bude moc rozdílný hokej od toho našeho.