Extraligový šampion v dresu třineckých Ocelářů a mistr světa v in-line hokeji.

To je parádní vizitka Martina Koudelky za sportovní rok 2011.

Proto ho čtenáři Deníku zvolili za svoji hvězdu.

Právem.

„Byl to moje nejúspěšnější sportovní rok v životě,“ uvedl šestatřicetiletý Koudelka.

Kapitán prvoligových hokejistů HC VCES Hradec Králové si ocenění převzal na pátečním galavečeru v sále královéhradecké Filharmonie.

Nakolik si vážíte divácké ceny?
Asi jsem byl dost prosazovaný u vás v novinách. (usměje se) Každopádně mě to moc těší. Především z toho důvodu, že o tom rozhodli fanoušci a příznivci sportu.  Možná je to klišé, ale sport se dělá pro lidi. A když vás ocení, je to fajn.

Méně hlasů než vy dostal třeba fotbalista Václav Pilař nebo brankář Tomáš Koubek. Překvapuje vás to?
Určitě. Asi je to tím, že Vašek Pilař už hraje v Plzni a já jsem v Hradci. Lidé snadno zapomínají. Sejdeš z očí, sejdeš z mysli. Samozřejmě že Vašek by měl stát na prvním místě i v anketě čtenářů. Rozhodně je to chlapák, který si to zaslouží.

Čtenářům našeho listu evidentně učarovala vaše cesta v extraligovém play off a pak titul mistra světa v in-line hokeji.
Nebo mi to dali z lítosti, že jsem v Hradci sedm let a nikdy jsem nic nedostal. Zatím vždycky si pro cenu došel Jarda Roubík, tak jsem byl na řadě. Hokej je v Hradci celkem populární, dost se o něm píše. Podobně jako o fotbale. To mi asi pomohlo.

Počkejte, především jste vyhrál dva velké tituly. Cenu si zasloužíte. Vždyť jste prožil nejúspěšnější sezonu v kariéře, ne?
To stoprocentně. Ze sportovního hlediska to byl jasně nejlepší rok. Nic víc než titul v klubovém hokeji není. V minulých letech jsem se spíš plácal. Jednou s Hradcem semifinále, pak čtvrtfinále, zase semifinále. Nic mimořádného. Pak mě zavolali z Třince, abych jim pomohl, a vyšlo to. Poslední sezona se vydařila se vším všudy. Třešničkou na dortu byl světový „inlajnový“ titul.

Dají se dva zlaté úspěchy srovnat?
To ne. Snad jen, že za „inlajn“ jsme dostali hezčí medaile. (usměje se) Jinak to byla týdenní sranda, příjemné zpestření. Hokej takhle brát nemůžete. To je práce.

Extraligového titulu s Třincem si ceníte více?
Rozhodně. Celý rok dřete, abyste na konci sezony mohl zvednout pohár pro vítěze, pak vám na podstavec vyryjí jméno. Jste tam na furt. O té chvíli jsem snil odmala. Mistrovství světa v „inlajnu“ jsem se zúčastnil především kvůli rodině. Hrálo se doma, v Pardubicích, mělo to příjemnou atmosféru. Stále je to rozvíjející se sport, který věhlasu hokeje nikdy nedosáhne.

Životní sezona

mistr hokejové extraligy s Oceláři Třinec;

mistr světa v in-line hokeji na šampionátu v Pardubicích;

čtvrtfinalista první hokejové ligy s Hradcem Králové.