FILIP LUŇÁK O ZÁPASE
Ve druhé třetině střílí vrchlabský Vrbata do prázdné klece, už se těší z gólu, jenže vzápětí ztuhne. FILIP LUŇÁK mu spektakulárním zásahem na čáře bere radost. „Velké derby“ bylo v naprosté režii hradeckého gólmana. „Odchytal jsem nejlepší zápas v sezoně,“ ubezpečil hrdina duelu po parádním výkonu a vítězství Hradce 4:1.

Čtyřiačtyřicet střel, z nichž pouze jeden puk skončil za vašimi zády. Bitva s Vrchlabím vám vyšla úžasně.
Pro mě to byl krásný zápas. V kabině jsme se na něj všichni těšili. Je to regionální derby se soupeřem, s kterým se dá hrát super hokej. Vrchlabí má výborný mančaft, výborného trenéra a hrají ofenzivně, což nám vyhovuje. Byla skvělá kulisa, fanoušci byli také výborní. No, a na konci naše vítězství. Co víc si přát.

Cítil jste, že zápas je vypjatější víc než obvykle?
To víte, že člověk má v hlavě, co se tady na jaře stalo. Ale život jde dál. To samé se mohlo stát v Chomutově, v Ústí, kdekoliv. Jsem rád, že po deseti minutách se hrál férový hokej a nedošlo k žádným hrubým zákrokům.

Hradec jste svými výtečnými zásahy významně podržel. Dá se říct, že to byl váš zápas?
Byl to můj nejlepší zápas v sezoně. Celý zápas mě puky trefovaly, cítil jsem se skvěle. Pár posledních tréninků jsem to trochu vychladil, protože jsem cítil, že už na mě jde únava. Klíčový zákrok jsem předvedl ve druhé třetině, kdy jsem skočil do prázdné branky po střele Davida Vrbaty. Chytil jsem mu to a z protiútoku jsme dali gól.

Za stavu 1:1 jste byl dvakrát tváří v tvář Janu Čalounovi a pokaždé jste ho vychytal.
On má extrémní čuch na gól. Musel jsem si na něho dávat velký pozor. Umí dát branku i z rohu. To samé Martin Filip. Obrovský klid na holi, umí plno věcí. Nejsou to žádní berani, ale mají hlavu furt nahoře. Jsou nebezpeční.

Ve Vrchlabí jste vyhráli počtvrté v řadě a posunuli jste se na čtvrté místo. Už je v kabině klid oproti začátku sezony?
Snad jo. I když my jsme prohráli dva zápasy v řadě a už se z toho dělala tragédie. Inkasovali jsme strašně gólů, a od toho se všechno odvíjelo. I z mé strany to byla hrůza.
POHLED JIŘÍHO MATĚJÍČKA NA ZÁPAS
Matějíček: Je hezké, že střílíme. Ale je nám to na nic, když nedáváme góly

Kdyby vše dopadlo, jak si plánoval, mohl hokejový obránce JIŘÍ MATĚJÍČEK ve středečním derby slavit vítězství. Jeho letní přesun z Vrchlabí do Hradce Králové se však neuskutečnil, sedmadvacetiletý bek zůstal součástí kádru horalů, a to byla v úvodní letošní bitvě Východočechů strana poražených.

Jirko, bral jste utkání proti Hradci více emotivněji?
Snažil jsem se to brát jako každý jiný zápas. Samozřejmě v tuto chvíli, co jsem tam během léta prožil, to bylo trochu zvláštní. Měl jsem větší motivaci Hradec porazit.

Jenže to se vašemu mančaftu nepodařilo. Proč?
Nedali jsme góly. Ve druhé třetině nás potkal několikaminutový výpadek, během kterého jsme dostali tři góly, a to nás srazilo. Říkali jsme si pak, že to ještě zkusíme, ale prostě to dopadlo, jak to dopadlo.

Nepřišlo mi, že byste v utkání byli horší. Spíš to vypadalo naopak, vždyť i střel jste měli dvakrát víc než soupeř…
To je sice hezké, ovšem je nám to na nic, když nedáváme góly.

Co se děje s Vrchlabím v domácím prostředí, kde ztratilo už třetí zápas v řadě?
To opravdu nevím, ale je to špatné. Venku odehrajeme slušný zápas a místo toho, abychom body doma potvrdili a získali další, prohrajeme. V každém zápase jsme měli výborné první třetiny, máme i šance, ale prostě nám to tam nepadá.

Souhlasíte s tím, že při inkasovaných brankách jste udělali chyby?
Určitě tam musely být chyby, jinak bychom góly nedostali. Takový je ale hokej. Stane se.

Když vám Kubišta vstřelil v oslabení gól na 1:4, do konce utkání zbývala ještě téměř jeho polovina. S výsledkem už nešlo nic udělat?
Samozřejmě, že šlo.
S klukama jsme se furt hecovali. Stačilo dát gól, který by nás pořádně nakopl tak jako na začátku druhé třetiny. Nechci říct, že to už potom z naší strany byla křeč. Když tam však máme dvakrát prázdnou bránu a nedáme to, jde těžko se zápasem něco dělat. Hradec se zatáhl a vyloženě pak už čekal jen na brejky.

RADEK ŠPRYŇAR, MICHAL BOGÁŇ