Když se nedaří, tak se prostě nedaří. Vyprávět by o tom mohli hradečtí hokejisté. Nejenže prohráli poslední tři zápasy, ale navíc ve dvou duelech skórovali pouze jednou. „Na gól potřebujeme deset až patnáct šancí,“ trápí DANIELA VOLRÁBA. On sám se od návratu po zranění ještě netrefil. Na trefu čeká téměř deset utkání. Dobře se mu tedy rozhodně nespí.

Copak, že to vašemu týmu v poslední době nejde?
Fanoušci to vidí sami. Vypadá to, že na nás teď lehla nějaká deka. Na každý gól potřebujeme deset až patnáct šancí, když to řeknu stručně. Je to smůla, protože se zrovna rozstřílel Jarda Roubík, ale nemá ho kdo podpořit. Hodně je to tedy tím, že nedáváme branky. V sobotu to vyvrcholilo. Po dvou třetinách to bylo 1:1 a my jsme měli několik příležitostí. Prostě je to o tom.

Ve dvou zápasech jste vsítili jen jednu branku. To je hodně málo, že?

Máte pravdu, je to málo. V Berouně to bylo vidět, když jsme několikrát jeli sami na kasu, několikrát byla brána dokonce prázdná, ale my toho nevyužili. I utkání předtím bylo v tomto směru podobné. Dříve jsme dávali jednoduché góly, ale někdy to tam holt nepadá. Musí to někdo prolomit, a až se tak stane, tak věřím, že to tam začne padat všem.

Rozhodující pasáže byly zřejmě ve druhé části. Myslíte, že kdybyste třeba přidali druhou trefu, duel byste již dovedli do vítězného konce?

Těžko říct. Dneska (v neděli) jsme si zápas zanalyzovali. Za stavu 1:1 jsme měli několik šancí přidat druhý gól. Ale možnosti skórovat jsme měli i na začátku třetí třetiny, ještě než se soupeř ujal vedení. Tam se zápas lámal. Já osobně věřím, že kdybychom šli do vedení my, Beroun by už trochu polevil a utkání by asi dopadlo úplně jinak.

Co se stalo v závěru, kdy soupeř rovnou čtyřikrát udeřil?

Po gólu na 3:1 jsme chtěli rychle snížit, ale z naší snahy plynuly chyby a za ty nás domácí potrestali.

Potom, co jste se vrátil po zranění, se vám rovněž nedaří skórovat. Trápí vás to moc?

Samozřejmě. Dá se říct, že jsem byl zvyklý střílet nějaké góly a pomoct týmu. V posledních zápasech jsem měl dost šancí, ale vždycky tomu chybělo správné zakončení. Teď jsem měl taky dvě dobré možnosti. Čekám, až tam něco prolítne někomu pod nohama nebo gólmanovi pod rukou. Potřebuji to protrhnout, podobně jako na začátku sezony.

V tabulce jste vypadli z nejlepší čtyřky. Navíc se na vás dotahují další mužstva. Jak těžké bude vrátit se na dřívější pozici?
Tabulka je strašně vyrovnaná. Zápasy jdou hodně rychle za sebou, takže se počítá každý bod. Soupeře, co jsou těsně za námi, budeme muset porážet. Koukal jsem, že zhruba po deváté místo je to vyrovnané, všichni jsou zhruba v rozmezí čtyř pěti bodů. Každý zápas bude důležitý. Vloni nám to stačilo, měli jsme nahráno. Letos to však nestačí, soutěž je moc vyrovnaná.

Neprojevuje se i trochu únava při rychlém zápasovém sledu?

To si ani moc nemyslím. Měli jsme několik zraněných hráčů, což se spíš projevilo. Nicméně pro všechna mužstva je sled stejný. Akorát my jsme v nějaké krizi. Prohráli jsme tři zápasy, ale nic se neděje. Pořád jsme na pátém místě, což je podle mne skvělé.

Dnes vás doma čeká další východočeské derby, v nichž se vám daří. Všechna jste zatím vyhráli. Bude duel s Chrudimí právě tím, který váš tým opět dostane do pohody?

Doufám, že ano. Jsme rádi, že jde o derby. Věříme, že nám k tomu pomohou diváci. Chrudim má taky menší krizi. Koukali jsme, že prohrála dva zápasy za sebou. Takže taky bude potřebovat vyhrát. Před více než týdnem jsme ji porazili, tak doufám, že se to povede znova.

Naposled došlo k ošklivému zákroku chrudimského Procházky na Táborského. Nemáte strach, aby to nezanechalo na týmech stopy a utkání nebylo až nadmíru vyhecované?

Zápas bude každopádně vyhecovaný jednak ze strany diváků a také i kvůli tomu, co se stalo minulou sobotu. Nevím, jak to nazvat. Asi zkrat. Každopádně jsme si s kluky pamatovali, že Procházka ho měl i v zápase u nich. Tam dostal rovněž trest do konce. Jsme připraveni, ale hlavně se nechceme nikdo zranit.

Nabádají vás trenéři, aby se duel nějakým způsobem nezvrtl?

Musíme zůstat v pěti a nechodit na trestnou. Nesmíme se nechat až moc vyhecovat a pak oplácet. To je důležité. Ale když se to zvrtne… Je to hokej. Možné je všechno.

Jak se daří zraněnému obránci Martinu Táborskému?

Martin byl už v kabině. Vypadal lépe než první dny po zákroku Procházky. Osobně jsem s ním nemluvil, takže nevím, kdy plánuje návrat. Každopádně si myslím, že to bude co nejdřív. Už tak zle nevypadal.

Byla na něm zase vidět chuť do hokeje?

To určitě. Klukům říkal, že by s námi byl radši v kabině. Sledovat zápasy z tribuny je pro hráče to nejhorší.