Sportovní veřejnost v Hradci Králové, a ve Svobodných Dvorech zejména, si tento měsíc připomíná významné výročí. Uplynulo právě tři čtvrtě století od vzniku hokejového klubu, který dokázal udivovat okolí.

Stalo se 2. března 1934, kdy v Dělnickém domě byla ustavující schůze, během které se odsouhlasil vznik klubu Meteor. Předsedou byl zvolen František Francek, sekretářem Václav Drahorád. Je tomu tedy 75 let, kdy v malé obci, která je nyní již okrajovou městskou částí Hradce Králové, vznikl klub, který dokázal vzbudit údiv sportovní veřejnosti.

Už když v sezoně 1934/35 vyjela na led sestava V. Souček, Dušek, Kupka, Rajnlt ml., Marek, Smetana, Hevčík, Prášil, u všech soupeřů vzbuzovala velký respekt. V té době již ve městě existovalo silné mužstvo Petrof Nový Hradec Králové. Velký vzestup Meteoru začal v roce 1937, kdy právě z Petrofu přestoupili do Meteoru Fišer a Šťásek. Postupnými vítězstvími nad BK Hradec Králové (3:0), LTC Pardubice (2:0), Kolínem (2:0) se mužstvu v sezoně 1938/39 podařilo postoupit do divize.

Následovaly výhry s SK Polička (6:2) a Pelhřimovem (3:2), poté semifinálový zápas v Brně proti SK Židenice. Utkání vyhrál Meteor brankou Aloise Švece v prodloužení. Tím se chlapcům ze Svobodných Dvorů přiblížilo hokejové nebe. Hradecká veřejnost byla ve velkém očekávání, jak dopadne Meteor ve finále. Z hradeckého nádraží odjelo mužstvo den před utkáním do Českých Budějovic.

Utkání se hrálo 2. února 1941 před 4000 diváků na slepém rameni Malše. Vítěz postupoval mezi českou elitu. Sestava Meteoru: Pavlíček, Fišer, Šťásek, Kupka, Souček, Smetana, Kotrč, Švec, Košťál, Mísař (střídal). První třetina skončila po střídavých útocích bez branek. V sedmé minutě druhé části se Budějovice ujaly vedení po brance Mizery. O čtyři minuty později vyrovnal obránce Fišer. Poslední dějství skončilo bez branek. Rozhodnutí padlo až ve druhém prodloužení. Budějovičtí po brankách Kouby a Vávry zvítězili 3:1.

I když Meteor prohrál, vstoupil do dějin hokeje tím, že jako malý vesnický klub došel tak daleko. Z vyprávění Přemysla Pavlíčka je známo, že hokejisté Meteoru si před tímto utkáním vyslechli mimo jiné i výkřiky typu „Kam to chcete postoupit? Vždyť ani nejste na mapě!“

A jaké kluby a osobnosti vůbec okusily led ve Svobodných Dvorech? Z klubů to byly: Mladá Boleslav, Havlíčkův Brod, ČL TK Praha, LTC Praha, Lvíčata ČR, atd. Z hráčů: Mareček (nehrál, ale byl přítomen s LTC), Drobný, Konipásek, Trousílek, Troják, Zábrodský, Juhan a mnoho dalších. Pro sportovní veřejnost úžasné zážitky. Zapomenout nelze ani na činovníky z té doby. Kromě Francka a Drahoráda se na úspěších klubu podíleli také pánové Rajnert, Šírek, V. Holeček, Rudolf, Marek, Lukášek, Chrbek, Fajl, F. Souček, Krňovský, Zelinka a mnoho dalších.

Za zmínku stojí zejména Václav Drahorád, který je všemi považován za zakladatele hokejové slávy ve Svobodných Dvorech. Pracoval jako hokynář a mlékař. Svým nevšedním nadšením a pracovním nasazením dokázal strhnout ostatní. Mimo to zastával také vysoké postavení ve východočeské hokejové župě. Se svoji rodinou se v roce 1945 odstěhoval na Trutnovsko.

Po historickém utkání v Českých Budějovicích se v Meteoru v následujících letech postupně prosazovali další hráči: J. Koutník, Rusý, Žák, Fink, Kváča, Hurt, Kult, Bláha, Götz, Řezníček, Šmíd, Tichý, Veninger, Horák, Hron, Frölich, Kopecký, Štoček, Satranský, Komárek, Novák a mnoho dalších.
V padesátých letech mnoho hráčů po velmi vzrušujících debatách odešlo do Spartaku Hradec Králové. Z těch nejznámějších to byli: Kváča, Koutník, Šmíd, Švec, Satranský, Kopecký, Hron, Frölich a Tichý. Zůstal Mirek Fink. Na Meteoru se však stále hrálo. Mužstvo se muselo označovat jako RDP (Rolnický družstevní podnik) Svobodné Dvory nebo později Slavoj Svobodné Dvory, ale každý věděl, že přijede Meteor.

Nastupovaly další generace, po letech se zpět vraceli bývalí hráči, jako například Kváča nebo Hošek. Tím se stále udržovala určitá kvalita oddílu. Po odchodu Drahoráda na tom měl největší zásluhu Miroslav Fajl. Udržet hokej na přírodním plácku byla v konkurenci zimních stadionů přetěžká úloha. Fajl to za pomoci dalších zvládal hodně dlouho. Za všechny, kteří toto období na Meteoru prožívali, mu patří dík.

Oddíl Meteor Svobodné Dvory skončil v sezoně 1967/68 a definitivně zanikl o rok později. Miroslav Fajl, jeden z hnacích motorů mužstva, zemřel v roce 1973, čímž zřejmě definitivně splaskly naděje na obrození hokejového či fotbalového oddílu ve Svobodných Dvorech. Ve více než třicetileté existenci klubu se zachovaly i zmínky o tom, že mužstvo mělo také dva dorostenecké týmy.

I nyní, po 75 letech od vzniku Meteoru, v době, kdy již dávno neexistuje slavné hřiště, je potěšující, že ve Svobodných Dvorech se stále najdou lidé, kteří se snaží, aby pojem Meteor nevymizel, a váží si jeho hráčů. Důkazem toho je třeba fakt, že při posledních rozloučeních s legendami, kterými byli Švec, Fišer nebo Koutník, nechybí kytice se stuhou, na které je slavná kometa, symbol Meteoru. V roce 1976 byla ve Svobodných Dvorech postavena prodejna. Opět zásluhou některých příznivců hokeje v jejím průčelí svítil název Meteor.

Když 8. listopadu 1997 spolek „baráčníků“ zorganizoval setkání všech členů Meteoru z celé republiky (60 účastníků), na tvářích všech bylo vidět dojetí a vděk. Bylo působivé poslouchat vůbec prvního hráče z roku 1934 pana Vojtu (syn bývalého ředitele školy ve Svobodných Dvorech), který popisoval zcela první začátky klubu. Podobným dojmem vyznělo, když tehdy „Maxa“ Fišer odhalil desku „Hostinec u Meteoru“. Nutno konstatovat, že v současné době by člověk tyto znaky ve Svobodných Dvorech hledal marně.

Nejpopulárnějším „meteorákem“ v jeho dějinách byl bezesporu kapitán mužstva „Skot“ (přezdívalo se mu tak proto, že puk měl nejraději sám u sebe) Miroslav Souček, který byl zejména skvělou osobností. V současnosti je jeho syn Ladislav Souček vedoucím A mužstva prvoligových hokejistů HC VCES Hradec Králové a jeho pravnuk Tomáš Seidl je nadějným hradeckým hokejistou. Duch Meteoru tedy stále žije!

Boris Stejskal