Jak sám říká, větší prostor v extralize mu zatím uniká. Například ještě nedávno měl zamířit do pražské Sparty, z čehož sešlo. Nakonec vzal za vděk ročním hostováním právě na východě Čech.

Jágr tedy v Hradci posílí brankářský post po boku Filipa Luňáka a Tomáše Alexy. Sám potvrzuje, že si dává vysoké cíle, a proto chce o místo týmové jedničky v brankovišti patřičně bojovat.

Můžete přiblížit, jak se zrodil váš příchod do Hradce?
Měl jsem docela lukrativní nabídku ze Sparty. Byl jsem přesvědčený, že se stanu jejím hráčem, protože Sparta mě chtěla koupit z Českých Budějovic, a že budu jezdit chytat první ligu do Berouna. Všechno už bylo téměř na papíře, ale bohužel, na poslední chvíli z toho sešlo, protože se vylouplo, že gólmanů mají dost. Potom jsem se přes svého agenta začal kontaktovat s jinými mužstvy první ligy, kde brankáře potřebují nebo nemají. Zjistili jsme, že v Hradci přišli o Koutského, s agentem jsme se rozhodli, že to zkusíme. Řekl mi, že se bude informovat, ale ať si od toho moc neslibuji. Asi po týdnu nebo čtrnácti dnech se to nějak rozseklo a skončil jsem tady.

Společně s Filipem Luňákem a Tomášem Alexou na východě Čech vytvoříte brankářskou trojici. Co už jste stačil zjistit o svých „konkurentech“?
Zjistil jsem hlavně to, že nás všechny tři postavili na stejnou startovací metu. Čeká nás asi čtrnáct přípravných utkání, každý jich odchytáme zhruba pět. Potom se samozřejmě uvidí, kdo bude jednička, dvojka a trojka. Filipa Luňáka znám z první ligy, o tom mladém brankáři toho zatím moc nevím.

Jak moc pro vás bude složitá cesta na případný post týmové jedničky?
Přišel jsem sem s tím, že budu chytat. Myslím si, že tu určitě je kvalitní gólman, takže se s ním o to místo chci poprat. Jsem přesvědčený o tom, že udělám maximum pro to, abych chytal já.

Naposledy jste v extraligové Mladé Boleslavi plnil roli gólmanské trojky. Pro člověka, který potřebuje chytat co nejvíce, to jistě musela být nevděčná role…
Samozřejmě. Když to řeknu blbě, čekal jsem na to, že někdo vyhoří nebo že se zraní. Nikomu se však nic z toho nestalo. Měl jsem jít chytat první ligu do Vrchlabí, jenže tam se rozchytal Tomáš Štůrala, a tak brankáře víceméně nepotřebovali. Jsem ve věku, kdy brankář potřebuje hodně chytat, tak jsme usoudili, že bude lepší, když půjdu do druhé ligy, kde jsem dochytal celou minulou sezonu.

Jaroslav JágrZatím jste chytal spíše v druholigových týmech – Jindřichův Hradec, Milevsko, Prostějov, Nymburk. Kde jste se zatím cítil nejlépe?
Musím říci, že jsem měl trochu smůlu v Prostějově, kde jsem chytal ještě v první lize za Radovanem Bieglem, který si mě potom vzal s sebou do Vsetína. Bohužel to byl zrovna rok, kdy byl Vsetín vyhozen z extraligy. Tam jsem tedy taky neměl moc kliku. Dva roky jsem byl v Mladé Boleslavi, kde jsem v brance moc prostoru nedostal, na poslední chvíli mi teď nevyšla ta Sparta, takže se dá říci, že extraliga mi docela uniká. Nejlépe jsem se cítil asi v Nymburce, kde na mně v podstatě bylo postavené mužstvo, a to je to, co asi gólman potřebuje nejvíc.

Nyní jste zhruba někde „mezi“. Berete to z hlediska, že jste si oproti druhé lize polepšil, nebo naopak že jste nedostal šanci v extralize?
Je to doba, co jsem v první lize nechytal, takže to určitě bude něco nového. Ale zklamání, že jsem si v extralize nezachytal, je tam taky. Druhou ligu jsem zvládl velmi důstojně, takže jsem přesvědčený, že se v první lize uchytím. Když mi to půjde, tak si myslím, že extraliga není od první ligy tak daleko.

Dočetl jsem se, že velký dojem na vás udělali gólman Radovan Biegl a boleslavský tahoun Richard Král. Čím vás tolik oslovili?
Radovan Biegl asi hlavně tím, že to je výborný člověk. Když něco řekne, tak přes to prostě nejede vlak. Společně s Ríšou Králem jsou to zkrátka hokejové osobnosti. Radovan mi při sezoně v Prostějově řekl: Mám nějaké zdravotní problémy, potřebuji, abys chytal. Ale je tady průšvih. Jedeme do Jihlavy a musíme tam vyhrát. Řekl jsem dobře, tak se k tomu postavím čelem. Jeli jsme tam, vyhráli jsme, a on mi řekl: Teď jsi mi dokázal, že jsi gólman. Až půjdu do extraligy, tak si tě vezmu s sebou. Za dva měsíce šel do Vsetína a zjistilo se, že tam nemají brankářskou dvojku, protože Štefl odešel do Sparty. Ráďa jim řekl, já k sobě chci Jardu Jágra, za něj dám ruku do ohně. Během týdne jsem byl ve Vsetíně, strávil jsem tam extraligovou přípravu, ale bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Nejde se nezeptat na vaše jméno. Stačí jen málo, aby vás lidé měli za slavného Jaromíra Jágra. Nemáte s tím občas problém? Stala se vám už nějaká pikantnost?
(usměje se) Určitě. Přiznám se, že jsem milovníkem golfu. Jednou jsem hrál extraligový turnaj za Mladou Boleslav, kde napsali, že bude hrát J. Jágr. Dokonce i nějací lidé tam čekali a najednou tam přijel mladý brankář z Boleslavi. Ani nevím, jestli byli zklamaní. Ne, že by tam bylo tolik fanoušků, ale prostě na vizitce jsem měl J. Jágr. Povídal jsem, že stačilo napsat jen Jágr a oni na to, že čekali někoho jiného. Je mi to jasné, ale těch příhod je mraky. Třeba když objednávám věci a řeknou mi, že na jméno Jágr mi to nezamluví, protože nevěří, že se tak jmenuji. To samé je třeba v restauraci. Zavolám, že chci zamluvit stůl pro čtyři osoby na jméno Jágr a oni: Jo, samozřejmě, nebojte se, v pořádku… Už jsem se s tím naučil žít. Myslím, že je to jméno jako každé jiné, akorát lidé prostě vědí, že je slavné.

Jaroslav JágrV Hradci jste v současnosti v zápřahu letní přípravy. Jak jste tu zatím spokojený?
Abych pravdu řekl, nejsem zrovna dvakrát milovník letní přípravy už jen proto, že jsem brankář a nejsem tolik silově vybavený. Je to pro mne jiné v tom, že brankářské tréninky jsou tu odlišné než v Mladé Boleslavi. Tam byly tréninky čtyřikrát týdně. Hráči šli do posilovny, brankáři na squash, trampolínu a podobné věci. Měl jsem potom lepší koordinaci pohybů a pružnost. V Hradci brankáři tráví všechno s hráči. Můžu říci, že jsem tu asi pět týdnů a za tu dobu už jsem si minimálně desetkrát sáhl vážně na dno, protože tuhle přípravu skutečně těžko snáším. Ale patří to k hokeji, nedá se nic dělat. Zanedlouho to skončí. A můžu říci, že na led už se těším jako malý kluk.

Mužstvu HC VCES jste se upsal na roční hostování. Čeho byste na východě Čech chtěl za tu dobu dosáhnout?
O mužstvu mám dobré reference. Jak jsem říkal, zatím jsem neměl takové to štěstíčko. Potřebuje ho každý čověk, i hokejisté. Přišel jsem s tím, že chci chytat a ne tady udělat nějakou ostudu. Rád bych hrál co nejvýš, i když zatím ani pořádně nevím, jaké máme ambice. Já jsem si je však dával vždycky nejvyšší. Podle mne je nesmysl, abychom si dávali cíle, že budeme šestí a budeme se plácat po ramenou. Takový já nejsem. Byl bych rád, kdybychom byli třetí nebo čtvrtí a udělali jsme dobrou sezonu. A kdyby se mluvilo o nás i o mně. Že chytat umím, že je tu dobrý mančaft. Musím říci, že se mi tu strašně líbí. Je tu dobrá parta kluků, kteří makají a určitě budou chtít vyhrávat. To mě velice těší.