Češi sice v zemi Vikingů ukořistili zlatý poklad, ale mohli se i vrátit s prázdnou. Chybělo málo. A byť s odstupem dvou dekád se tehdejší éra jeví jako rajský věk hokejových titánů, v srdci Evropy se mezi experty u piva našlo vždy hodně pochybovačů.

„Někteří lidé nás předem odsuzovali, že se vrátíme se šestým místem,“ říkal po návratu útočník Martin Ručinský.

Jak sledovali Slovensko

Výběr trenéra Ivana Hlinky sice v základní skupině vyhrál všechny tři zápasy, nicméně hned na úvod čtvrtfinálové skupiny (měla čtyři členy) inkasoval drsný direkt v podobě porážky 1:6 od Ruska. I když pak nároďák deklasoval Slováky, neměl postup do bojů o medaile ve vlastních rukou. Potřeboval pomoc od těch, kterým právě nasázel osm branek.

Zraněný Roman Čechmánek na MS 1998.
Jak Češi zářili v hokeji. 1998: Bronz ve stínu Nagana

„Hráli jsme večer se Švédskem, ale ještě před námi se utkali Slováci s Rusy,“ líčil ostřílený reprezentant Martin Procházka. Ten mač všichni sledovali… „Potřebovali jsme, aby Slováci alespoň remizovali, a oni uhráli plichtu 2:2. Přitom poslední dvě minuty hráli v dvojnásobném oslabení. Udrželi to a dali nám tím šanci,“ vzpomínal Procházka. I díky jeho trefě potom Češi zdolali Švédy.

Semifinále tak znalo své účastníky Češi slavili, Rusko dohrálo.

Nečekaná změna brankáře zabrala

Ale to nebylo vše. Další krizové okamžiky přišly v semifinálovém dvojzápase s Kanadou. Zámořský celek vyhrál první mač 2:1 a druhý duel se vyvíjel jako na houpačce. Česká parta vedla po dvou třetinách 3:2, v úvodu třetí části ale důrazní Kanaďané rychle otočili skóre. To jsou ve sportu zlomové chvíle: někdo se zhroutí, jiný se vzepře a lidově řečeno dá osudu přes držku.

ČR - Kanada na MS v hokeji v roce 1997.
Jak Češi zářili v hokeji. 1997: Hravost proti zlé Kanadě

Výsledek turnaje
Finále:

Česko Finsko 3:1
Česko Finsko 1:4
Prodloužení rozhodl „zlatým gólem“ Jan Hlaváč.
Zápas o bronz:
Švédsko Kanada 3:2

„Tehdy se prokázala vnitřní síla mužstva. Pořád jsme věřili sami v sebe,“ upozornil Ručinský. Jeho parťák z útočné formace Radek Dvořák tehdy v Lillehammeru dvěma góly během jediné minuty vrátil vedení na českou stranu. Následovalo prodloužení, pak nájezdy. A tady přišel další zádrhel: jinak skvěle chytající Milan Hnilička dostal z prvních dvou kanadských pokusů dva góly. Všemi mastmi mazaný lišák na české střídačce zavelel k nečekané rošádě. Hlinka neváhal, na jeho popud se Hnilička sbalil a jeho místo zaujal Roman Čechmánek. Muž bez nervů potom vychytal postup do finále.

Ovšem ani tam to nebylo snadné. Češi zdolali ve dvou zápasech Finy, které táhlo fenomenální ofenzivní duo Saku Koivu, Teemu Selänne. První duel vyhráli, druhý prohráli a v následném prodloužení přišla už zmíněná Hlaváčova zlatá chvilka.

Trenér Luděk Bukač (vpravo) si při vzpomínkách na MS ve Vídni pochvaloval nekonfliktní atmosféru v týmu.
Jak Češi zářili v hokeji. 1996: Spanilá jízda do Prahy

„Je fakt, že už jsme byli pomalu doma, ale nehraje se na kdyby, hraje se na góly. K hokeji patří i klika, ale štěstí přeje tomu, kdo víc pracuje, kdo jde víc za svým cílem,“ hodnotil turbulentní šampionát Vladimír Martinec, Hlinkův trenérský parťák.

Cesta za legendami obsypaným „zlatým hattrickem“ byla úspěšně započata. Ale jak jste si připomněli stačilo málo a nic se nestalo. Třeba aby zoufale bojující Slováci v oslabení inkasovali od Rusů jeden gól navíc a Češi by ostrouhali.

I podobné paradoxy patří k podmanivému kouzlu sportu…