„Bral jsem to jako zápas proti Třinci. Ne proti Kýhosovi. To, co bylo loni, bylo loni. Nechci se o něm bavit a rozebírat to," odpálkoval dotaz na Kýhose útočník.

Druhý Mertl? Ne!

Minulá sezona pro něj byla turbulentní. Vstoupil do ní s visačkou prvního centra Mountfieldu, klíčové persony  v klubu to tak chtěly.

„Odešel Mertlík (Tomáš Mertl), který dva roky po sobě nasbíral padesát bodů. Přišlo mi, že si všichni mysleli, že ho jednoduše nahradím. Jenže ono to tak jednoduché není. On je hráč kvalit KHL," vzpomíná Knotek. „Já jsem do toho spadnul hrozně rychle. I když začátek nebyl vůbec špatný, tak pak jsme se jako lajna trápili. Do toho přišla zranění. A dopadlo to tak, že jsem nehrál vůbec…"

Málem skončil i v Hradci, po Kýhosově „doporučení" se ocitl na odkladišti přebytečného zboží.  Už si sháněl novou štaci, nakonec si ho nový trenér Václav Sýkora kvůli nedostatku centrů vyžádal zpět.

Knotkovi tím začala nová etapa kariéry. Od nuly si musel budovat pozici v mužstvu. Sezonu začal ve čtvrté lajně. Ale už povýšil. Když Sýkora ve vypjatých koncovkách zápasů sestavu seškrtá na tři lajny, Knotek v nich zůstává. Chodí na oslabení, v posledních duelech i na přesilovky. Jeho role  v mužstvu roste. Sice pomalu, ale přece.

„Oproti loňsku se cítím uvolněnější a klidnější. Měl jsem dobrej začátek, ale všechno je závislé na tom, kolik hraješ minut. Trenéři se mě snaží dávat do oslabení, teď i na přesilovku. Věřím, že postupně si vybojuju ještě větší prostor na ledě," říká.

V neděli proti Ocelářům si na nedostatek času stěžovat nemohl, hrál přes třiadvacet minut. Nejvíc z celého týmu!  „Pro mě je strašně důležité, že mi trenér věří. Pořád získávám ztracené sebevědomí. Hodně procent výkonu je v hlavě, a na tu moji to bylo loni těžké," na rovinu přiznává.

Knotek se zase stává důležitou součástkou v organizaci Mountfieldu. Lyže může strčit do garáže, na hory se letos nedostane.