Parta kolem vynikajícího brankáře Jakuba Čecha se postavila kolosu mocné KHL, jenž ročně operuje s více než miliardou korun.

Pro oba týmy to byl ve čtvrtek první přípravný zápas.

„Petrohrad je tři dny na ledě, teprve začínají. My hrajeme první národní a možná se proti nám ani tolik nehecnou,“ přemýšlel po utkání hradecký útočník Martin Koudelka.

„Asi se na nás moc nepřipravovali, dorazili pomalu čtvrt hodiny před zápasem, takže to celé vzali spíš na pohodu,“ komentoval ještě příjezd soupeře pětačtyřicet minut před zápasem věčný flegmatik, který na jaře získal s Třincem extraligový titul a v létě zlato na MS v in–line hokeji.

Hradec proti favoritovi dřel, což ocenil petrohradský útočník Petr Průcha: „Měl vynikající začátek, výborně bruslil a má dobrý tým. Překvapil nás. Od druhé třetiny jsme trochu změnili taktiku a celkem v klidu jsme ho ubránili. Dali jsme i nějaké góly,“ byl šikovný štírek rád za dva zásahy.

Koudelku jenom trochu mrzelo, že přes kvalitní výkon se jeho týmu nepodařilo vstřelit nějaký ten gól: „Jeden fíček nám tam určitě spadnout mohl, ale vypadalo to, že lidi se bavili, přišlo jich docela dost. Možná, že kdyby se hrálo o čtrnáct dní později, viděli by třeba ještě lepší hokejisty na obou stranách.“

A nebo by byl rozdíl mnohem patrnější. Takhle se zdálo, že se potkaly dva relativně vyrovnané celky. K Chomutovu a Ústí by si ale útočník Martin Koudelka Petrohrad do první ligy nepřál: „ Necháme to tak, jak to je. Žádná velkohubá prohlášení, že jsme na tom stejně, tady dělat nebudu. Jen ať si zůstanou v Rusku a my si to oddřeme zase doma,“ povídal s pusou od ucha k uchu.

Trenér Hradce Jiří Mička mohl být s vystoupením svých svěřenců spokojený. Černé scénáře o debaklu a ručníku se nenaplnily. „Kluci předvedli nějakých pětadevadesát procent ze svého umu a jen škoda, že si početný dav našich fanoušků nemohl zakřičet gól,“ poukázal kouč na vysokou návštěvu.

Zdálo se, že našvihaný stadion navštívilo klidně přes pět tisíc hokeje lačných příznivců, pořadatelé nakonec ohlásili jenom slabé čtyři tisíce… „Hlavně by bylo pěkné, kdyby se v takovém počtu dostavili i když přijede menší a ne tolik atraktivní soupeř,“ přál si Mička.

„Atmosféra se mi líbila,“ pochvaloval si i Petr Průcha, který si dříve do Hradce několikrát odskočil coby nadějný mladík z Pardubic. Jako hráč pamatoval starou tvář zimního stadionu, ale modernější zjev ho příliš nezarazil: „Po přestavbě jsem už na zimáku byl na nějakém koncertě. Je to tady krasné a škoda že se tady ruská liga nehraje,“ zalitoval, že Lev bude řvát ve slovenském Popradu.

„Kluci jsou spokojeni, že si mohli zahrát proti kvalitnímu soupeři a vyzkoušeli si, jak se hraje proti borcům, kteří mají úplně jiná finanční konta. Pro všechny to byl svátek. Bylo to pěkné zpestření, ale musíme se připravit hlavně na 14. září, kdy nám začíná sezona,“ nenechal se Mička příliš unést povedeným vystoupením.

Kdo ale zasloužil vyznamenání, byl brankář Jakub Čech. Petrohradské pořádně potrápil. „Kuba zachytal dobře a doufám, že si formu, kterou bude postupně ještě zlepšovat, přenese i do mistráků,“ zmínil nového gólmana hradecký trenér.

Muže s maskou vychvaloval i Průcha: „Jednoznačná opora týmu. Vychytal několik šancí, hlavně v první třetině předvedl neskutečné zákroky. Hradec v něm má velkou oporu,“ uznale pokyvoval hlavou.

A co „zlý“ Arťuchin? Zůstal v klidu, mantinely neduněly, kosti nepraskaly. „On sem nemůže přijít s tím, že to tady začne hned mlátit,“ byl si jistý Martin Koudelka. I když po očku si jeho přítomnost na ledě hlídal: „Jednou se tam na mě řítil. Když jsem to zjistil, trochu jsem začal spekulovat, přeci jen už nejsem nejmladší. Takový náraz by pro mě mohl být docela fatální, bolel by. Vyhecované to ale nijak nebylo,“ oddechl si hradecký technik.