Věděl, že čtvrtfinálové bitvě s Hradcem Králové ještě zdaleka není konec. „Startovní čára je nyní pro obě mužstva stejná," ví 38letý Čajánek.

Bylo to jen o štěstí, nebo vašemu výkonu něco chybělo?
Na štěstí moc nevěřím. Byli jsme o gól horší. Dostali jsme branku těsně před koncem druhé třetiny. Dali jsme jim důvod, aby se zase zatáhli. Čekali na chybu a jsou šikovní v koncovce, že z minima šancí góly dají. Začínáme znova.

Byl to lepší výkon než v prvním zápase?
Byl bych raději, kdybychom hráli jako v úterý a vyhráli jsme. V úterý byly oba týmy ještě nerozehrané, hra byla kostrbatá. Možná jsme se hýbali víc než v prvním duelu, ale jinou zásadní změnu jsem tam neviděl. Hradec šel do vedení, navíc hraje pořád stejný organizovaný hokej. Parádně čeká na chybičky. Přijel si pro jednu výhru a tu urval.

Je to podobný hokej, který předvádíte vy?
Myslím, že oni ho hrají ještě lépe (úsměv). Je to play off a jejich hra je založená odzadu. To se o nás sice tvrdí také, ale když se na nás podívám, okna vidím značná. Nejsem objektivní, abych to hodnotil.

Nebylo individuálních a zbytečných chyb vzadu až příliš?
My jsme byli na řadě, abychom tvořili hru. Samozřejmě mužstvo, které chce hrát, dělá víc chyb. Nedokázali jsme je dostat pod souvislý tlak, abychom je motali. Snad kromě druhé třetiny, kdy jsme pár závarů udělali. Druhý tým pak vždy čeká, až vám odskočí puk, a vyráží do protiútoků.

Hraje Hradec stejně doma jako venku, nebo přece jen bude muset víc tvořit?
Hrál jsem tam dvakrát a hráli podobný hokej jako venku. Možná je trochu poženou lidi dopředu. Uvidíme, s čím přijdou. My se nachystáme nejlépe, jak umíme, a pojedeme do Hradce.

Je nyní Hradec Králové ve výhodě tím, že se na dva zápasy vrací domů?
Samozřejmě, že je ve výhodě, ale ještě zbývají tři zápasy. Startovní čára je stejná. Maličkou výhodu v tom, že začínají doma, mají oni. Ale když tam vyhrajeme, bude to opačně.

Výborně hraje vaše čtvrtá lajna Ondráček – Melenovský – Kubiš. Pochválíte je?
Ano. Výborně bruslí a je vidět, že mají sílu. Obzvlášť v rotacích v útočném pásmu jsou cítit. Bude to rozdílová lajna v sérii.

Marušák je střelec z pokleku

Jiří Marušák.A zase skončil na kolenou! Když pálí Jiří Marušák, většinou se dostane do pokleku a poté ztratí stabilitu. Třeba jako ve středu, když se ve druhém čtvrtfinálovém zápase proti Hradci Králové trefil na průběžných 2:1.

„Snažím se to trefit bez přípravy z voleje. Kolikrát to nejde úplně ideálně na hůl, jak bych potřeboval. Proto to trochu koriguji tělem, a podle toho to tak dopadne, že končím na kolenou. Účel to snad plní," pousmál se Marušák.

Ani jeho gól však nakonec k vítězství nevedl, ačkoliv „ševci" dvakrát v zápase vedli. „Pořád nám něco chybí k optimálnímu výkonu. Máme stále rezervy, které ze sebe neumíme vymáčknout. V tom potenciál do dalších zápasů rozhodně je. Máme momenty v každé třetině, které nás vytrhnou z nějakého systému a tempa. Kvůli tomu jsme inkasovali všechny naše góly," litoval zlínský bek.

Přitom Zlín ve středu na hradeckého brankáře Kantora vyslal na 40 střel (soupeř jen 18! – pozn. red.). Za jeho záda ovšem propadly „jen" tři. „Hodně střílet je cesta v každém zápase. V prvním jsme měli relativně málo střel. Nyní to bylo o něco lepší. Když není branka, není branka," vyloudil další úsměv na tváři.

Hradci pomohl hattrickem Jaroslav Kudrna, který byl pro zlínské beky nepolapitelný. „Umí si vybrat pozici. To se o něm ví. Ale podle mě svým výkonem nijak nevyčníval. Šel tam hladově, dal snad dva góly ze vzduchu. To jsou branky, které v těchto zápasech padají," vystihl zlínský bek, který po dvou zápasech žádné provokace mimo obvyklý rámec neviděl. „Nic zákeřného. Je to boj, ale férový," podotkl Marušák.