Povolávací rozkaz do Třince přijal hradecký útočník MARTIN KOUDELKA vážně. V pátek si po dvou letech znovu osahal extraligu na ledě Plzně a v neděli se jedním gólem podílel na vítězství Ocelářů 6:1 v moravském derby s Vítkovicemi.

 „Ve svém věku se z toho už nepodělám. Třinec má výborné mužstvo, v tabulce je nahoře. Nejsou tam žádné stresy. Jsem rád, že mi dali šanci,“ usmíval se čtyřiatřicetiletý borec, jenž byl z Hradce na sever Moravy zapůjčen formou střídavých startů.

Souboj dvou nejlepších celků extraligy měl báječnou kulisu. Něco jiného než v Hradci, že?

Je to pěkné. Plný zimák, mexické vlny, hlasité fandění. Když ti někdo nadává, tak nemáš šanci ho uslyšet. (ušklíbne se) Ke konci zápasu to bylo už hodně spontánní. Opravdu příjemný zážitek.

Takže si návrat do extraligy užíváte?

Ale jo. Ve svém věku se z toho už nepodělám. Třinec má výborné mužstvo, v tabulce je nahoře. Nejsou tam žádné stresy. Jsem rád, že mi dali šanci.

Bylo znát na atmosféře utkání, že se střetly momentálně dva nejlepší celky extraligy?

To bych ani neřekl, i když se jednalo o derbíčko. Jako u nás třeba s Vrchlabím. Ale já jsem tyhle zápasy nikdy zvlášť neprožíval. Ani v kabině to příliš nevřelo. Chtěli jsme vyhrát hlavně pro lidi, kteří vítězství v derby vyloženě vyžadují.

Je znát, že v Třinci vzhledem k postavení v tabulce panuje správná hokejová nálada?

Samozřejmě. V prvních třech lajnách má Třinec samé bombarďáky. Obrana narvaná, útok narvaný. Proto to tam tak jede. Vítkovice, které extralize vévodí, jsme sfoukli jako svíčku.

Víte, kdy jste naposledy v extralize vstřelil branku?

V neděli po zápase mi volal taťka a ptal se mě, jestli si vzpomínám, jak jsem dal Vítkovicím dva góly za Pardubice. Tak jsem mu říkal, že ne, protože to je minimálně čtrnáct let. Dokonce mi v Třinci po mém gólu dovezli puk, prý za můj první gól. Tak jsem jim poděkoval a opáčil, že to je za můj poslední gól. (rozesměje se)

Jak vůbec došlo k dohodě s Třincem?

Vágoš (Martin Vágner) chodí z Třince vypomáhat do Hradce, tak se vzájemná spolupráce opačným směrem nabízela. Vybrali si toho nejstaršího, ale talentovanýho. (směje se) Střídavý start má od nás podepsaný ještě Jarda Roubík a Jirka Hendrich.

Byl jste nabídkou překvapený?

Ani ne. Věděl jsem, že kdyby se někdo zranil nebo onemocněl, tak na mě můžou ukázat. Poprvé to bylo v pátek v Plzni. Ještě ke všemu zápas vysílala televize, tak jsem tam s tím svým hezkým obličejem pěkně seděl…

V létě jste se vážně zranil a podrobil se operaci ramene. A teď hrajete extraligu. O tom jste nesnil, že?

Káďa (Jiří Kadlec) mi v Hradci říkal, že se mi někdo vysmíval na internetu, že už na to nemám, že pomalu bruslím. Tak teď se mi budou smát na dvou frontách. Ale ono jde všechno, jen musí člověk malinko chtít. I s tím mým bříškem…

Oceláři se v neděli představí v Pardubicích. Pokud byste se vešel do sestavy, byl by to pro vás jako odchovance pardubického hokeje hodně pikantní zápas?

Jednoznačně. Kamarádi by to stoprocentně sledovali. Byla by to docela sranda. Před dvěma lety jsem za Pardubice naskočil v play off, teď bych na jejich ledě dováděl s Třincem.