Dávky na ledě pod novým trenérem Tomášem Martincem polyká i PETR KOUKAL, nejstarší hráč ze současného kádru hokejistů Hradce Králové. „Příprava je náročná jako každý rok. To se nikdy nezmění, že by byla lehká,“ usmál se mistr světa z roku 2010, který v polovině srpna oslaví devětatřicáté narozeniny. „Možná v sedmnácti bych z toho byl překvapený, teď už ne,“ doplnil.

Mountfield se do finální fáze přípravy na extraligu pustil v pondělí 19. července. Čeká ho deset přípravných zápasů.

Staronový kouč Martinec preferuje aktivní bruslivý hokej a tomu také odpovídají tréninky. Co nejvíc vyžaduje? „Bruslit,“ vypálí s úsměvem Koukal. „Prvních čtrnáct dní bude peklo. To mě asi bude bolet celé tělo,“ dodal při zahájení přípravy.

Tomáš Martinec při svém prvním působení v Hradci v sezoně 2018/19 vštípil týmu napohled pěkný hokej. O to samé se bude pokoušet i nyní. „Už tehdy jsme s trenérem vycházeli velmi dobře, ale víte, jak to je. Můžete hrát pohledný hokej, ale když nebudete vyhrávat, tak nikdo nepochválí trenéra a ten pak ani nás,“ zdůraznil Koukal.

„Já doufám, že to bude fungovat, že já i ostatní budeme trenérovi nápomocni v jeho systému a věřím, že budeme úspěšní.“

Podle Koukala moc nových herních systémů vytvořit nelze. „V hokeji asi nejde vymyslet už nic revolučního. Buď chcete hrát aktivně s agresivním napadáním, nebo pasivně a bráníte.“ uvedl Koukal s tím, že se zvyšují nároky na pohyb a rychlost.

„V době covidu jsem sledoval, jak opakovali finálové série z minulých let. Narazil jsem i na finále, které jsem hrál za Pardubice proti Slavií a chvílemi jsem se musel smát. To bylo jako pochodové cvičení,“ přiblížil trojnásobný mistr extraligy s Pardubicemi. „A přitom to není ani dvacet let. Hokej se v tomhle směru hodně změnil,“ pokyvuje hlavou.

Zahraničí enkláva

Do Hradce v létě dorazili převážně zahraniční hokejisté – Finové Ahti Oksanen a Henri Kiviaho či Kanaďané Graeme McCormack a Christophe Lalancette. Jaká bude síla týmu? „To je předčasné hodnotit. To vše ukáže až sezona. Nálada se odvíjí od zápasů,“ poukázal.

Každopádně kabina je víc mezinárodní. „Dneska už to není nic nového, že máte v týmu hráče z ciziny. Tihle kluci, co přišli, vypadají v pohodě, a to i charakterově. Stejně si musíme lidsky sednout. V kabině je nás pětadvacet chlapů a musíme se dohodnout,“ poukázal.

A jaký jazyk převládá?

„Kluci se naučí česky…,“ vyhrkl s úsměvem Koukal. „Ne, vážně, dneska už tohle není problém. I kluci od nás byli v zahraničí, takže problém v komunikaci nevidím.“

Sám Koukal působil ve finském Jokeritu Helsinky. Prohodí s novými spoluhráči ze severu pár vět v jejich mateřštině? „Moc ne. Já znám jen pár slovíček a nějaké nadávky,“ směje se.

„V zahraničí jsem spíš bojoval se svou angličtinou. Finština je těžká. A navíc těch pár slovíček mě ještě naučil jeden Fin, co se mnou byl v Rusku,“ řekl Koukal, jenž si na východě zahrál za kluby z Nižněkamsku a Jekatěrinburgu.

Trenér psycholog

Důležité bude stmelit tým a nalít do něho sebevědomí. „V dnešní době je hokej spíš o psychologii, aby lidi v týmu měli dobře nastavenou hlavu. Natrénovat se dá všude stejně, ale pak v utkáních rozhoduje síla hlavy, když vedete, nebo prohráváte a potřebujete mít sílu zápas otočit. Pro trenéry už je to v téhle době složitější. To aby byl vystudovaný psycholog,“ prohlásil.

K cílům pro extraligový ročník je zatím brzy se vyjadřovat, Petr Koukal sleduje úplně něco jiného. „Spíš mě zajímá, jestli budou fanoušci, já doufám, že ano, protože jinak je to na palici. Ale my to neovlivníme, na to jsme malí páni,“ uzavřel bývalý reprezentant.