V otevíracím zápase olympijského turnaje dostal Jakub Kovář od Švédů tři góly a mazal na střídačku. Největší zápas kariéry, na který se měsíce připravoval, pro něj skončil po 21 minutách.

„Bylo mi ho u televize líto," říká Pavel Kantor, gólman hradeckého Mountfieldu, který s reprezentačním brankářem strávil loňskou sezonu v Českých Budějovicích a před Hrami na východě Čech společně trénovali.

Předpokládám, že byste nechtěl být v kůži vašeho kamaráda.
Pro Kubu je to nepříjemná a nešťastná situace. Vím, jak se na olympiádu těšil a připravoval… Takové zápasy se ale prostě stávají. Z tribuny někdy vypadáte jako blbec. Pro Kubu je smůla, že se mu to takhle sešlo hned v prvním zápase na olympiádě.

Znáte se velmi dobře. Tušíte, jak to nese?
I když nejsem člověk, který by nad někým plakal, tak musím přiznat, že mi ho u televize bylo líto. Chystáte se na velký zápas, ještě je to zvýrazněné tím, že jde o olympiádu, a pak přijde tohle. Musí cítit velké zklamání. Chystal se na to hrozně dlouho, čtvrt roku se těšil na jedno konkrétní utkání a pak jde na začátku druhé třetiny z brány. Jak ho ale znám, rozhodně se nepoloží a neskončí s hokejovou kariérou. (usměje se)

Po zápase vzal vinu na sebe. Prý měl chytat líp. Nebyl na sebe příliš ostrý?
Ne, já jsem podobný typ. I když branky nejsou vyloženě moje, tak stejně hledám chybu nejdřív u sebe. Ačkoliv to někdy nevypadá, tak každý gól se dá chytit. Můžeš se jinak postavit, lépe si vyjet. Jasně, mohl říct, že chytal dobře, ale proč? Dostal tři góly, puky ho netrefovaly jako normálně. Konkrétně druhý by jindy dostal do břicha, teď mu puk proletěl mezi tělem a tyčí do brány.

Právě Berglundovu branku si dost vyčítal…
Ten gól vypadá strašně blbě, ale teploměr se hrozně špatně chytá. Ruka se od těla dává mnohem snadněji, než když ji máte přimáčknout k tělu. Být Kubou, tak bych se v tom moc nepitval.

Všímal jste si, jak se Švédové za každé situace tlačili Kovářovi do výhledu?
Ze začátku to vypadalo, že nás přehrávají, ale žádné vyložené šance neměli. Jenže tím, jak chodili před Kubu, tak každá střela byla vlastně šancí. Když gólman nevidí, je jakákoliv střela nebezpečná. Bylo tam ještě dalších pět momentů, kdy puky šly těsně vedle a pokud by mířily do branky, byly z toho taky góly. Chodit před bránu je základ. Pořád si to říkáme i v Hradci. Gólmani jsou dnes tak kvalitní, že když střelu vidí, většinou ji chytí.

Myslíte, že nyní je vyřešena pozice týmové jedničky a hlavní porci zápasů odchytá Ondřej Pavelec?
Proti Lotyšsku jde do brány Pavelec. Koneckonců je to asi náš nejlepší gólman, několik let chytá stabilně NHL. Asi bude jedničkou. Ale pozor, Saša Salák zachytal výborně, puky z něj nepadaly. I on je v dobrém rozmaru.

Může se stát, že se Kovář ještě vrátí do branky? Třeba kdyby to Pavelcovi dnes dopoledne nevyšlo.
Těžko říct. Je to ovlivněné tím, že trenér neurčil pozice před turnajem. Kdyby aspoň řekl, kdo bude trojka… Možná i on teď z toho má zamotanou hlavu.

Zaskočilo vás, že se Hadamczik takto rozhodl? Pavelec těžce kousal, že musí proti Švédům na tribunu.
Hadamczik půl roku dopředu avizoval, že Pavelec bude jasnou jedničkou. A pak najednou přiletí a jde na tribunu. (kroutí hlavou) Nevím, jestli to takhle mělo být. Ale nevidím do toho, nikdy jsem v nároďáku nebyl, nevím, jak tam vztahy fungují.